Chovatelství

Kočka nebo lvíček?

Říká se, že lev je králem zvířat. Jenže, co když má každý druh svého pomyslného vládce? Během návštěvy rodiny Lohrových jsem o této otázce nemohla pochybovat. Měla jsem totiž možnost se setkat s králem koček.

Připravila: Lucie Sedláková, foto: Štěpán Luťanský

Na první pohled by mohli mít mnozí dojem, že tento vznešený kocour s robustní kostrou a krásnou dlouhou srstí, bude mít o to větší problém se svým neutišitelným charakterem. Opak je ale pravdou. Něžní obři, jak se také někdy mainským mývalím kočkám říká, jsou mazlíčci přátelští, mazliví a tuze hraví. Nemají žádný problém vycházet s dětmi nebo psy, jak můžeme pozorovat právě v rodině Lohrových. Ledabylé polehávání kocoura nepřeruší ani tahání za ocas, oblíbená aktivita většiny ratolestí. Vytvoření silného pouta s celou rodinou podporuje velká hravost tohoto plemena, která je v některých chvílích až neutišitelná. Nemusíte se ale bát, že byste se museli svým malým lvíčkům věnovat ustavičně. I oni chtějí utišit své potřeby a zájmy, proto se může stát, že je někdy nemusíte vidět i celý den.

Plachý mňoukal

Odlišným znakem mainských mývalích koček od jiných plemen je neustálé tiché až plaché mňoukání a mroukání. Toho využívají především u svého oblíbeného lovení a číhání na myši. I přesto, že v mnohém připomínají monarchy, jsou velice dravými a živými tvory. Projevuje se u nich také velká láska k vodě, což je u kočky pozoruhodné. Předtím, než by se měla mainská mývalí kočka napít z mističky, vždy nejdříve bouchne do hladiny tlapkou, aby se trochu namočila sama. Některé se dokonce naučí pít z vlastní packy, ze které si vytvoří mističku, a tou nabírají vodu. A nebojte se, že by byly nějak náročné, co se jídelníčku týče. Vystačí si s tímtéž, čím krmíte i sousedovic micku.

Po předcích zdědily mainské mývalí kočky neobvyklé chování, které byste u tak vznešeně vyhlížejících mazlíčků netypovali. Zvláštní potřeba spát na nepohodlných místech či odpočívání v neobvyklých polohách napovídá o historii tohoto plemene. Na americkém kontinentě, kde byli něžní obři vyšlechtěni, neměli dlouhou dobu dobré podmínky pro život. Chovali je spíše pro boj s hlodavci a později dokonce hrozilo, že toto krásné plemeno zůstane v zapomnění. Teprve v roce 1976 bylo oficiálně uznáno a díky tomu zájem o kočičí lvíčky znovu narůstá.

Středem zájmu na všech výstavách

V tuto chvíli jsou mainské mývalí kočky středem zájmu nejen kvůli povaze, ale především pro svůj královský půvab. Díky nádhernému, lesklému kožíšku a perfektně stavěné postavě jsou nejobletovanějšími účastníky každé kočičí výstavy. Jestliže byste si přáli být také hrdými vystavovateli, mainská kočka vám bude zde i doma dělat nejlepšího společníka. Doporučuji se ale při koupi něžných obrů obrátit jen na prověřené chovatele. Jelikož cena mývalích koček se může přehoupnout i přes deset tisíc, je dobré vědět, z jakých podmínek mazlíček přichází a především kdo jsou jeho rodiče. Tento fakt je totiž velice sledován právě při výstavách. Každá kočičí účastnice by měla mít rodokmen, který zaručí její naprostou čistokrevnost.

Pro vystavování koček platí pravidla, která můžou neznalcům na první pohled připadat složitější, než jsou. Jakmile se ale dostanete do zaběhlého rytmu výstav, budete se na každou z nich zaručeně už jen těšit. Než ale přejdete k prvotním přípravám, musíte svou kočku či kocoura nejdříve přihlásit do některé ze základních organizací