KDY MLÁĎATA ODSTAVIT OD MATKY
Ve šlechtitelských chovech je standardem odstavování mláďat ve věku osm týdnů. Těsně před tím dostanou tetování a po krátké době jsou ještě poprvé očkováni proti smrtelným chorobám. V případě, že samice odchovávala obvyklý počet mláďat (tedy osm), jsou v tomto věku už dostatečně vyspělá a připravena na fázi rychlého růstu – ať už jsou určena na porážku ve věku čtyř nebo pěti měsíců, či na plemenný chov. Po odstavení je většinou necháváme ve skupinkách po čtyřech, po měsíci je oddělíme, aby v samostatných chovech dorostla do standardních rozměrů a hmotnosti. Ponechávat je u matky v období růstu déle nemá význam, právě naopak. Dřívější odstavení zase vede k vyšším nárokům na péči chovatele.
ODCHOV MLÁĎAT
Mnozí chovatelé mají problémy s odchovem mláďat. Často se jim stává, že po odstavení od samice mláďata po několika týdnech „zesmutnějí“, nechutná jim, přestanou pít a jedno za druhým brzy hynou. Dříve než dorostou do velikosti, kdy jsou vhodná na pekáč. V čem může být problém?
Existuje více příčin a všechny souvisejí se zažíváním. Pokud mají králíci nevhodnou mikroflóru nebo se jim přemnoží jednobuněčné kokcidie, začnou slábnout kvůli problémům s játry a oslabení střev, která nedokážou z krmiva čerpat živiny. Tyto problémy se na ně většinou přenášejí už od matky. Řešením je obměna samic a úprava péče, která pomůže udržet rovnováhu zažívání. K pravidelnému týdennímu kydání kotců je třeba přidat okysličování vody a zařazení probiotik do krmiva. Osvědčil se přípravek Prorabbit, který je v nabídce skoro každé prodejny s potřebami pro drobné chovatele. V zanedbaném chovu králíci chřadnou a nedosahují více než 70 % standardní hmotnosti. Preventivní přeléčování všech mláďat Sulfadimidinem či Sulfacoxem problém jen prohlubuje.
OČKOVÁNÍ? ANO! ALE KDY?
Dotazy chovatelů se často týkají očkování králíků a toho, zda přechází imunita ze samic na mláďata.
Aby se zabránilo hromadným úhynům, je třeba králíky očkovat proti dvěma chorobám. První je králičí mor, druhou je myxomatóza. Proti oběma je třeba očkovat králíky ve stáří osmi týdnů, protože imunita se z matek na potomky nepřenáší. Zatímco očkování proti moru je třeba opakovat každoročně, imunitu proti myxomatóze je třeba obnovovat každých šest měsíců. V nabídce trhu je několik druhů vakcín s různým způsobem aplikace, žádná z nich nemá vliv na chuť nebo kvalitu masa. Bez preventivního očkování není žádný chov v bezpečí, nákaza se šíří vzduchem, jako epidemie.
KRÁLIČÍ RÝMA
Občas se chovateli stane, že si na výstavě koupí pěkného králíka, ale poté, co ho umístí v kotci, se z králíkárny začne ozývat kýchání. Zvířata mají navíc zvlhčenou srst na hrudi a začervenalé oči. Záchvaty kýchání přicházejí a odcházejí… V chovu se rozšířila rýma.
Chronický průběh choroby dýchacích cest je v posledních letech závažným problémem a obyčejně na něj nezabírá ani léčba antibiotiky, ani preventivní vakcinace mláďat vakcínou Pasorin OL proti pasteurelóze ve stadiu podezření.
Zdá se, že jedinou cestou k ozdravění chovu je jeho probírka a ponechání pouze těch jedinců, u kterých nejsou viditelné příznaky choroby. To může v některých případech znamenat i úplně zrušení chovu. Při koupi nových jedinců je tedy potřeba vždy dodržovat několikatýdenní karanténu, aby byla případná nákaza odhalena včas, před zařazením nového přírůstku do chovu.
S uvedeným problémem bojují hlavně velká plemena, tetovaní králíci z výstav nejsou výjimkou. Někdy se u chovných kusů objevují i podkožní nádory, které po prasknutí zmizí a nepředvídatelně se mohou objevit znovu.
NEVIDITELNÝ PŘÍŽIVNÍK
Možná jste si při vyvrhování králíka všimli něčeho zvláštního – v břišní dutině byly zavěšeny několikamilimetrové kuličky s tmavým obsahem.
Mohlo se jednat o zárodky tasemnice, které v těle králíka čekaly na skutečného hostitele, v němž by se mohly skutečně vyvinout. Do organismu se dostaly spolu se zeleným krmením, ke kterému mají přístup tasemnicí infikovaní psi. Chovatelé, kteří krmí výhradně senem, se s tímto druhem nákazy nesetkávají.
Navzdory „nálezu“, je maso z králíka jedlé, tasemnice se ani při porušení „obalu“ nedostane do lidského organismu. Prevencí je nesekat trávu na plochách, kde se pohybují toulaví psi napadení cizopasníky. Samozřejmostí je preventivní ošetření vlastního psa, pokud majitel nějakého chová.
Připravila: Marcela Cígeľová
Foto: autorka
