Připravila: Ivana Hudcová, foto: Štěpán Luťanský
Informaci o cestování psů (ale i králíků, činčil, koček a fretek) letadlem je ovšem potřeba dále upřesnit. Nejdůležitější je věc předem zkonzultovat se společností, s níž se chystáte letět. Ne všechny aerolinky to totiž umožňují. Také váhový limit, ale i další podmínky se mohou případ od případu lišit. Naprosto odlišná je také situace, když se zvířetem letí i jeho pán, jiná zas, když ho posílá letadlem samotné…
Cestování s páníčkem
Aby bylo možné si o věci učinit alespoň rámcovou představu, obrátila jsem se s dotazem ohledně příslušných pravidel na České aerolinie; ty patří mezi společnosti, které létání s pejskem v kabině společně s cestujícími umožňují.
Zvíře (tedy i činčila, kočka nebo králík) musí být pro takový případ v uzavřené přepravce, která i se zvířetem neváží více než 8 kg. Délka, šířka a výška přepravky nesmějí přesáhnout 48 x 32 x 29 cm (aby se vešla pod sedadlo). Majitel letenky si ovšem musí nejpozději 48 hodin před odletem toto do rezervace vyžádat. Připlatí si pak 55 euro za tzv. přespočetné zavazadlo a dalších 10 euro transakční poplatek za odbavení (celkem tedy něco přes 1600 Kč).
Pokud majitel zvířete nemůže požadavky na váhu či rozměry přepravky splnit, cestuje zvíře v podpalubí – nikoli ovšem „mezi kufry“, ale ve speciálním prostoru, kde je zajištěna například přijatelná teplota. Váha tady není nijak omezena, rozměry přepravky ovšem ano – 125 x 69 x 80 cm (opět v pořadí délka x šířka x výška). Zvíře (zde pes, kočka, králík nebo fretka) musí mít zajištěné jídlo a vodu, ale i možnost se z vnějšku do přepravky dostat kvůli jejich doplnění. Přepravka také musí být opatřena cedulkou se jménem, adresou a telefonem majitele, aby ho bylo možné případně kontaktovat. Cena zůstává stejná, jako v předchozím případě – celkem tedy 65 euro za zvíře.
Když cestuje zvíře samotné
Úplně jiný případ je, pokud posíláte zvíře letadlem samotné. To přímo s leteckou společností vyřídit nelze. Musíte se nejprve obrátit na specializovanou spediční firmu, která vše potřebné zajistí. Zde už se ovšem jakákoli obecná pravidla stanoví jen těžce, protože se liší případ od případu nejen co se druhu zvířete a jednotlivých leteckých společností týče. Do hry vstupují i další faktory – vedle váhy a rozměrů přepravky se zvířetem třeba i délka letu či konkrétní destinace. A tak jediné, co lze předem spolehlivě říci, je, že v případě psů lze tímto způsobem posílat jen ty starší 10 týdnů a že spediční společnost za vás zařídí to nejdůležitější – nezbytný letecký nákladní list.
Zásadní informací ovšem bude, že cena takovéto přepravy může i u malého zvířete výrazně přesáhnout cenu „lidské“ letenky. Proto například pejskaře, kteří si pořídí zvíře z ciziny, vyjde mnohdy levněji si pro štěňátko osobně zaletět, než si ho nechat poslat letadlem.
Postřehy zkušené chovatelky
Jak ukazuje případ zkušené chovatelky psů Lenky Fairaislové, která musí například čas od času přepravit zvířata klientům do ciziny, může někdy napomoci i dobře zvolená taktika. Sama se ocitla v situaci, kdy se těsně před odletem na dovolenou do Španělska dozvěděla, že by měla zároveň přepravit i dvě štěňata do Madridu. Letěla ovšem se společností, která toto neumožňuje. Navíc chtěla štěňata vézt v jedné přepravce, ačkoli obecné pravidlo přikazuje mít na každé zvíře zvláštní přepravku. „Nejdříve jsem si mezi paními, které odbavovaly u přepážek, vyhlídla jednu ,hodnou´ a řekla jí, o co mi jde. Paní zavelela: Tak mi je ukažte! Začala se hned rozplývat nad roztomilostí štěňat a sama navrhla: Počkejte, já zavolám letuškám… Díky nim se mnou nakonec, tajně, štěňata skutečně letěla – v jedné přepravce a dokonce zdarma.“
Další historka paní Fairaislové svědčí o tom, jak se požadavky různých společností či cílových zemí mohou lišit. Setkala se s případem jezevčíka, který měl letět do Austrálie. „Požadovali schránku na každé straně snad o 20 cm delší, než samotný pes. Přepravka na jezevčíka tak byla stejně velká jako na bernardýna a majitele to vyšlo na 80 tisíc.“
„Normální“ psi snášejí i delší lety bez problémů, protože je dle slov paní Fairaislové prospí. Zvíře méně sebevědomé či v pubertálním věku (8 až 15 měsíců, podle plemene) to však může nést hůře. Z hlediska psychiky psa se jako optimální věk pro něco takového jeví buď ten úplně štěněcí – do 3 měsíců nebo zase až úplná psychická dospělost.
I pes potřebuje pas
Vedle požadavků leteckých společností je ovšem třeba naplnit i nejrůznější úřední a zdravotní náležitosti, jak je vyžadují jednotlivé země. Podrobné informace najdete na stránkách Státní veterinární správy ČR (http://www.svscr.cz/index.php?art=930). Zde alespoň stručně to nejdůležitější, co musí zvíře mít:
Mikročipy musejí být od 2. 7. 2011 označeni všichni psi (ale i kočky a fretky) cestující do ciziny. Mikročip musí splňovat příslušné normy, zvířeti ho pak aplikuje soukromý veterinář.
Zvířecí pas je jednotný doklad platný ve všech státech EU, označený kódem země (pro nás CZ) a pořadovým číslem. Lze ho získat u schváleného soukromého veterinárního lékaře.
Očkování proti vzteklině musejí absolvovat všechna zvířata od 3 měsíců stáří (provádí soukromý veterinární lékař).
Sérologické vyšetření na vzteklinu zařídí schválený soukromý veterinární lékař, který za tím účelem odebere zvířeti vzorek krve a odešle ho na rozbor do schválené laboratoře.
Další požadavky si mohou jednotlivé země stanovit individuálně, například ošetření proti ekto- a endoparazitům, které musí provést soukromý veterinární lékař; ten do pasu zaznamená datum a hodinu ošetření, název přípravku a výrobce.
Bdělost nade vše!
Nezapomínejte ovšem na fakt, že to, co platí v rámci EU, nemusí platit za jejími hranicemi. Opět jedna ze zkušeností paní Fairaislové – se štěnětem jezevčíka, putujícího letadlem z Čeljabinsku do Německa. „V rámci Evropské unie se nevyžaduje, aby bylo štěně do 3 měsíců očkované. V Berlíně ovšem vadilo, že ještě neočkované štěně přiletělo ze země mimo EU, a tak nechtěli psa na letišti pustit dál. Stálo to velké úsilí situaci nějak uspokojivě vyřešit.“
I v rámci dalších evropských států je přitom potřeba se mít na pozoru. Velmi přísná pravidla mají ohledně zvířat, přicházejících ze zahraničí, třeba ve Velké Británii, specifická je i situace ve Skandinávii… Zkrátka a dobře, last minute se dá zpravidla těžko využít, pokud byste chtěli odletět i s pejskem. To totiž vyžaduje důkladnou delší přípravu.
Článek z RPN č. 7-8/2011.
