Velká skříň, garáž nebo dílna. Velikost prostoru je sice omezující, ale pokud je domácí kutil jen trochu „organizovaný“, zvládne uskladnit i ve skříňce postavené ve vstupní chodbičce panelového bytu vše, co k příležitostným opravám a úpravám interiéru potřebuje – počínaje šroubky, podložkami a matkami nejrůznějších průměrů přes válečky a malířské štětky až po ruční pilku nebo příklepovou vrtačku s příslušenstvím.
VÝHODU MAJÍ „DOMKAŘI“
Majitelé domů jsou ovšem ve výhodě. Mají hned dvě možnosti, kde se realizovat – buď si pro své hobby vyčlení místo v garáži, nebo si vybudují samostatnou dílnu. Ta je přirozeně – z hlediska norem a bezpečnostních předpisů – výhodnější, a to především v případech, že si šikovný kutil občas sám něco svařuje nebo řeže rozbrušovačkou. Jak ale dílnu vybavit, aby v ní po půl roce používání nebyl příslovečný „binec jako v tanku“? (Tedy za předpokladu, že rodina tyto prostory skutečně používá jako dílnu, a ne jako odkladiště všeho nepotřebného, co by se jednou mohlo hodit.)
IDEÁLNÍ JSOU SKLÁDAČKY
Někdo zapátrá na Bazoši nebo podobném výprodejovém serveru a koupí si do dílny vyřazené skříně či kusy kancelářského nábytku. Jako nouzové řešení je to dobré, má to ale jedno velké ale. Ne všichni kutilové mají perfektní paměť, díky které si přesně vybaví, co se ve kterém „fochu“ za zavřenými dveřmi schovává. A tak se jim může snadno stát, že v okamžiku, kdy potřebují bleskurychle vyřešit nějaký problém, nervózně a chaoticky vytahují, co se dá, aby pak tu správnou součástku našli v poslední možné zásuvce. Dalším rizikem je vlhko. Zvláště v nevytápěných garážích a dílnách může během zimy dřevo zvlhnout.
- Daleko praktičtější jsou ocelové regály s různě velkými zásobníky. Na drobnosti (hřebíčky, háčky, šroubky a matky, svinovací metry) si k nim pořídíme sady plastových zásobníčků nebo přenosné organizéry s malými boxy, na elektronářadí, na něž nemáme speciální profi-kufry, nebo na méně často používané pomůcky pak plastové nebo kovové zásobníky a přenosky nejrůznějších rozměrů a hloubek. Ti pečlivější je ještě opatří štítky.
VŠECHNO LEHKÉ JE NAHOŘE
Samozřejmostí by mělo být rozdělení nářadí a potřeb podle jejich použití. Zvlášť dáme „mašinky“, které používáme na domácí kutění, zvlášť ruční nářadí – kladivo, šroubováky, klíče, pilky, rašple apod. (na ně si také můžeme pořídit speciální desku s držáky, kterou připevníme nad pracovní stůl/ponk). Na jiné místo uložíme potřeby na malování a tapetování, brusné papíry, provázky. Myslet bychom měli také na skladování barev, laků, lepidel a tmelů. Zvláště na lehké nářadí a nástroje jsou vhodné nástěnné systémy s věšáčky, držáky a háky. Samostatnou kapitolou – v případě kombinované dílno-garáže – je uskladnění auto- součástek a kapalin. Asi je naprosto zbytečné upozorňovat na to, že větší a těžší předměty by měly být uloženy na spodních policích, drobnější a lehké věci pak v horní části regálů.
NEZAPOMEŇTE NA OOP
- To, že bychom měli při práci myslet na bezpečnost svou i případných pomocníků, platí i v domácí dílně, nejen na rizikovém pracovišti. Po skončení jakékoliv činnosti – ať už je to manipulace s oleji a kapalinami, nebo obrušování prken, bychom měli pracoviště uklidit. Pád na kluzké podlaze nebo zvířené piliny, které nám vlétnou do očí, nás totiž spolehlivě vytočí i při obyčejném hledání hřebíčku na pověšení obrázku.
- Zcela zásadní by mělo být doplnění dílenské výbavy o osobní ochranné pomůcky – montérky, brýle, pracovní rukavice a pevné boty, a samozřejmě o lékárničku. Věřte, že kladivo nebo menší svěrák, které přistanou na noze obuté jen do domácích trepek, udělají s nártem nebo prsty své…V případě, že se náhodou při práci poraníte, je minimálně příjemné po paměti sáhnout po lékárničce, v níž nechybí sterilní obinadlo, ostré nůžky a funkční náplast.
Text: redakce :: Foto: shutterstock.cz
