KONTROLNí SEZNAM
(na stavbu terasy s rozměry 4 × 4 m)
- terasové desky, sibiřský modřín, povrchově upravené desky 145 × 28 × 4 000 mm
- štěrk, 4 m3
- netkaná geotextilie – 20 m2
- fungicid, lak a lazura, např. fungicidní nátěr, Remmers Holzschutz Grund, LAZUROL lazurovací lak S1023/0021 ořech a Lak S 1020 venkovní podlahový lak na dřevo (pochozí, UV odolný)
- šrouby, nerezové, 6 × 60 mm, torx
- vibrační deska (půjčení na 4 hodiny)
NÁŘADÍ
- rýč, krumpáč, kolečko, lopata
- metr, vodováha (2 m)
- vibrační deska, pila
- vrtací kladivo, vrtačka
- el. šroubovák, štětec, váleček
1. Úprava terénu
Původní zeminu odkopeme do hloubky 15 cm, dno výkopu vyrovnáme a můžeme na ně rozprostřít geotextilii (případně na hydroizolaci).
2. Geotextilie
Používá se, aby se štěrková vrstva nemíchala se zeminou, takže dešťová voda může spolehlivě vsakovat přes vrstvu štěrku do podloží.
3. Vyrovnávání
Na vyrovnanou a zhutněnou vrstvu štěrku ukládáme betonové kvádry a vyrovnáváme je podsypáním, resp. odstraněním štěrku přesně podle vodováhy.
4. Úhelníky
Je lepší, když úhelníky připevníme pomocí rozpěrek (hmoždinek) do kvádrů ještě před jejich uložením na štěrkovou vrstvu, při vrtání mohou sedat hlouběji.
5. Terasové desky
Mají drážky proti uklouznutí při chůzi. Před montáží je napustíme biocidním roztokem, po vyschnutí pretřeme olejovou lazurou a dvakrát až třikrát lakem, stejně postupujeme i u nosníků.
6. Rošt
Na betonové kvádry můžeme, ale nemusíme položit kusy asfaltovaných izolačních pásů. Nosníky připevníme k úhelníkům.
7. Druhý den
Večer vypadalo dílo takto. Předtím téměř týden trvalo, než byly desky kompletně natřeny. Rovnoběžnost je důležitá, protože díry v deskách jsou už vyvrtané.
8. Mezi kvádry
Umístili jsme i menší kusy zámkové dlažby, protože se nám zdálo, že rozestupy mezi kvádry jsou příliš velké (i když jsme pracovali podle rad získaných na internetu).
9. Montáž desek
Položíme je na dvoucentimetrový pásek lepenky. Desky předvrtáme podle šablony i se zapuštěním hlaviček, aby byly šrouby pěkně v jedné řadě.
10. Místo na montáž
Materiál, i když je na dosah, zabere dost místa. Musíme s tím počítat. Při montáži je základem dobře položit první desku, tu přišroubovat a potom jsou na řadě další.
11. Mezery
Jako šablonu na mezeru můžeme použít starou plovoucí podlahu s tloušťkou 7 mm. Desky bylo třeba dotahovat kurtnami, aby mezery byly stejné.
12. Poslední desky
Před položením poslední desky zkrátíme nosníky, aby byly zarovnány s poslední deskou. Na terase pracovala celá rodina, každý pár rukou je velmi potřebný.
13. Vršek je hotový
Takto vypadá vrchní vrstva, po které je možné ihned chodit, protože desky už byly natřeny. Navzdory tomu, že některé desky byly zkroucené, namontované jsou rovně.
14. Boky
Terasu dokončíme tím, že z bočních stran ještě přišroubujeme desky, které uzavírají prostor pod terasou.
15. Hotovo
Úplně na závěr zřídíme zřídíme přístup k terase i ze zahrady položením keramických šlapáků do štěrkového lůžka. Chybí už jen svítidlo a zkrášlit vodovodní trubku.
Dobré rady
Materiál
- Volba padla na sibiřský modřín. Toto dřevo má krásnou kresbu, je cenově přijatelné a v našem klimatickém pásmu vykazuje i dostatečnou odolnost vůči povětrnostním vlivům.
Povrchová úprava
- Všechny dřevěné součásti jsou napuštěny fungicidem a natřeny napouštěcí lazurou v odstínu „ořech“, na které jsou tři vrstvy pochozího laku. Před každou vrstvou byla přestávka cca 24 hodin a každá vrstva kromě finální byla zlehka přebroušena brusným papírem zrnitosti 320. Toto byla časově asi nejzdlouhavější část projektu.
Zemní práce
- Po vybrání asi 15 cm země jsem podklad vibroval „žábou“ – na to přišlo cca 15 cm štěrkové drti frakce 8–16 mm, kterou jsem také vibroval.
Do roviny
- Terasa je položená jako základ na betonových kvádrech o rozměru 30 × 30 cm. Zdálo se mi to málo, proto jsem ještě naskládal mezi ně menší kusy zámkové dlažby. To byl asi největší problém stavby – dát do roviny v jednom směru a do spádu v druhém směru všechny kostky tak, aby mohla voda v drážkách stékat dolů.
Hydroizolace a nosníky
- Na kostky přišly nosníky. Všechny nosníky jsou od kostek odděleny asfaltovou lepenkou pro vzlínající vlhkost. Nosníky jsou přichycené ke kostkám ještě pomocí malých úhelníků.
Text a foto: Matej Česák :: Odpovědný redaktor: Stanislav Botur
