Fikce? Ani náhodou, běžná realita. Ať už je to jakkoli, většinou se v naší zemi řeší maximální soukromí právě takto. Zeď nesporně splní svůj účel, sousedé se méně slyší a nevidí se. Ale idylka při ranní kávě ve stínu masivní zdi z betonových tvárnic skončila, krásné večery také. Zcela přirozeně si to žádá úpravu, která surové působení betonu zjemní.
Samozřejmě můžeme před zeď zasadit kvetoucí keře, pokud máme málo místa, tak jen popínavé dřeviny, které nepotřebují plochu. Stačí jim minimální prostor, protože jejich kořeny sahají do hloubky půdy a nerozrůstají se do šířky. U některých druhů je nezbytná i opora. Časem ale obvykle nastane „problém“ přerůstání zeleně k sousedům. Co však v případě, že ani na popínavé dřeviny není místo?
Co tak dřevo?
Dřevo působí příjemně a útulně. Navíc jeho barva patří do spektra takzvaných teplých barev. Přesným opakem je beton. Šedomodrá barva bednicích tvárnic spadá do spektra studených barev. Už jen proto je dřevo příjemnější a pocitově „hřeje“. Ideální je tedy dřevem zakrýt beton, který je sice trvanlivý, ale neosobní, „studený“ a nevzhledný. Je přitom celkem jedno, jaké dřevo na zakrytí použijeme, protože máme dvě možnosti – buď ho naimpregnovat a vnímat ho jako trvalou zástěnu, nebo nechat rok či dva mírně zvětrat a potom použít do krbu. To samozřejmě v případě, že budeme mít další náhradu.
Postup práce
Materiál
- dřevo z nařezaných stromů
- dřevěné palety
- kamenná drť jemné frakce
- netkaná geotextilie 15 Kč/m²
- nopová (kupolková) fólie 15 Kč/m²
- dřevěné hranoly 10 400 Kč/m²
- elektrický kabel 9 Kč/m
- šrouby 2,50 Kč/ks
- lazura 385 Kč/ks
- drát
Nářadí
- pila
- vrtačka
- AKU šroubovák
- nůžky na drát
- štětec
- lopata
- kolečko
Starý strom
Na závěr vegetačního období můžeme výrazně ořezávat nebo asanovat přestárlé stromy v zahradě.
Dřevěný rám
Ke zdi zhotovíme jednoduchý rám z dřevěných hranolů. Hloubka rámu má být stejná jako šířka nařezaných dřevěných kusů.
Největší průřezy
Do hotového rámu uložíme nejdříve největší kruhy nařezané z kmene (tzv. průřezy), pokračujeme menšími a vyplňujeme jimi díry.
Drátěné zabezpečení
Naplněnou stěnu zabezpečíme pozinkovaným drátem, který natáhneme z rohu do rohu v každém směru.
Vyvýšený záhon
Z palet vybudovaný vyvýšený záhon „olištujeme“ dřevěnou půlkulatinou a na plochy přišroubujeme průřezy kmene.
Záhonový obrubník
Plochu u záhonu a stěny vymezíme záhonovým obrubníkem, dáme geotextilii a nasypeme drť.
Výsadba
Do vyvýšeného záhonu zasadíme bylinky, které ocení většinu dne přímé slunce, například meduňku či dobromysl.
Impregnace
Pokud chceme zachovat barvu dřeva dlouhou dobu, impregnujeme ho konzervačním lakem na dřevo.
Úprava okolí
Dosadíme rostliny, dosypeme jemnou kamennou drť na pochozí plochy a připravíme plochu na trávník.
Trávník
Na urovnanou půdu položíme síť proti krtkovi a uložíme travní drny.
Rady záhradního architekta
Kde získat dřevo?
Klidně můžete použít velké větve ovocných stromů, které ořežete při podzimním úklidu, případně celé stromy, které odstraňujete na konci sezony a které už „dosloužily“. Nemusí přitom jít jen o ovocné stromy. Použít můžete i měkké druhy dřeva, které pochází z okrasných stromů. Po letech vám „přeroste přes hlavu“ vrba, nebo je třeba asanovat bílý topol, který vám roste před domem a ohrožuje kolemjdoucí či stavbu. Když je nezbytné tyto dřeviny odstranit, ještě udělají dobrou službu.
Ve správnou dobu a s povolením
Velký strom můžete pokácet v období vegetačního klidu, tedy od 1. 10. do 31. 3. následujícího roku. Dřeviny je všeobecně možné pokácet jen s povolením příslušného orgánu ochrany přírody. Zákon však z této povinnosti připouští i určité výjimky. Na pokácení stromu se nevyžaduje povolení, pokud má obvod kmene do 40 cm, který je však měřený v prsní výšce. To znamená ve výšce 130 cm nad zemí. Toto platí pro stromy v zastavěném území obce. Pokud jde o stromy rostoucí v zahradách a v zahrádkářských osadách, ty mohou mít dokonce obvod kmene měřený ve výšce 130 cm nad zemí až do 80 cm.
Odpadový materiál
Dřevo na obklad vnější betonové stěny z velkých kruhových kusů („průřezů“ kmene) nemusí být stoprocentně zdravé. Naopak, i v našem případě jsme použili části z nemocného bílého topolu, asanované vrby a staré třešně a na všech průřezech nemoc, vysoký věk a různá poškození vytvořily velmi hezkou, výtvarně zajímavou kresbu. Tímto způsobem jsme velmi efektivně využili odpadové dřevo, které by jinak skončilo jen v ohni. Nařezané a zakonzervované plní roli příjemného odizolování prostoru, a pokud se přece rozhodneme pro změnu, snadno ho lze po čase vyměnit za nové.
Text: Martin Čurda
Realizace: Filip Krajčovič, Paľo Rudinec, Boris Laššák
Foto: Martin Čurda