Bylo to 17. listopadu 1989, když se v Praze na Ořechovce natáčel zábavný večer Josefa Zímy a já jsem mu tam předváděl funkci této pasti. Když jsme po natáčení jeli do centra Prahy, už jsme se tam nedostali; všude spousta lidí, příslušníků VB a my jsme na čas úplně zapomněli na legrační vynálezy, které nezměnily svět… Dnes patří tato past do sbírky silvestrovských nápadů, ale věřím, že vás pobaví i v novém roce. Všimněte si, že se skládá z kousku překližky či sololitu, na němž jsou zespodu připevněny tři držáčky. Dva krajní jsou špičaté a umístňuje se na ně návnada. Uprostřed je pevně přichycena žiletka. Důležité je, aby na každé straně byla úplně jiná návnada. Nesmíte dát na ty bodce po kousku slaniny, to by past nefungovala.
Ona je totiž konstruována pro inteligentní myši. Určitě jste takové už také poznali: Nalíčili jste past a ráno ji našli sklapnutou, ale bez myši, která zmizela i s návnadou. Existují totiž chytré myšky, které dovedou vytáhnout nalíčený kousek chleba, aniž by pero na pasti spustilo. Na takové účinkuje naše past. Inteligentní myška přijde k pasti a nejdřív ucítí kousek opáleného oříšku. Jenže než se zakousne, zavoní ji zleva sýr. Přesune se k němu, ale ten ořech taky špatně nevoní! A tak se myška vrací k sýru a zase zpátky k ořechu, protože se neumí rozhodnout. Až se při pochopitelné nepozornosti připraví tou žiletkou o krk sama. Autor nápadu doporučil tehdy případným výrobcům těchto pastí pro chytré myši, aby do balíčku přikládali tlakové obinadlo. Může se stát, že hlodavce politujete, někdo taky nesnáší pohled na krev. A tak myšku obvážete a past nalíčíte znovu.
Článek z RPN č. 3/2011
