Připravila: Ivana Hudcová, foto: Tomáš Hermann
Vznikla jako připomínka jablonského rodáka, všestranného sportovce, propagátora a průkopníka sportu, který byl raněn při přestřelce na sklonku druhé světové války a 16. července 1945 na následky svého zranění zemřel.
Čekalo se u šraněk
Letos devadesátiletý Vladimír Minář, kamarád Quido Štěpánka a spoluzakladatel závodu, zvítězil (nejen) v úplně prvním závodě. Pamatuje časy, kdy byl start i cíl na náměstí a trať, tehdy měřící 2800 m, vedla městem. Hned napoprvé se tak stalo, že se závodníkům postavily do cesty železniční závory: „Proto jsme další rok nejprve běželi na poštu, telefonovali na nádraží, a až když nám řekli – teď patnáct minut nic nepojede, závod odstartoval. Sokol tehdy koupil alpakový pohár, ale muselo se vyhrát buď třikrát za sebou v řadě anebo pětkrát celkem, když ho chtěl člověk získat. Vyhrál jsem dvakrát, a když jsem chtěl vyhrát potřetí, pozvali nějakého štrekaře, abych nevyhrál, tak jsem pak musel vyhrát ještě třikrát,“ usmívá se pan Minář a ukazuje na pohár na polici: „Musí se pořád čistit, aby nezčernal…“ On sám absolvoval závod desetkrát, a také letos se na běh přišel podívat. Jeho sestra přitom (letos by se dožila 104 let) odstartovala jednu z kategorií ještě jako stoletá!
Běhá celá rodina…
Vladimír Minář není jedinou legendou závodu. Mezi ty patří nejen jednotlivci, ale často i celé rodiny, jejichž členové se generaci za generací závodu nejprve účastní a později ho pomáhají organizovat. Například Miroslav Hermann vyhrál závod dvakrát a už řadu let je hlavou organizátorů a stěžení hybnou pákou memoriálu. Z jeho rodiny prý závod „neběžela snad jenom máma a většinou to i vyhráli,“ říkají Jabloňáci. Syn Tomáš pak letošní závod také moderoval a je i autorem fotek k tomuto článku. Anebo Pešavovi… V jedné z dětských kategorií letošního ročníku zvítězil syn Honzík. Vyhrál tím zároveň i sázku s tátou, který se na konto své prohry musel narychlo přihlásit do závodu a běžet (nikoli poprvé) hlavní trasu 7500 m. Také Honzíkův děda před lety v závodě zvítězil.
Skuteční mistři
František Krátký vyhrál hlavní kategorii pětkrát, mimo jiné i v době, kdy už z hlediska věku patřil mezi veterány. Není divu… Vždyť jako padesátiletý se v roce 1993 stal mistrem světa v přespolním běhu ve Španělsku! „To je nějaký pomalý,“ říkal si prý tenkrát po startu, „tak jsem nasadil svoje tempo…“ A vyhrál! Na MQŠ startoval František Krátký i letos, aby dal na frak desítkám účastníků i o dvě generace mladším. Rekordní počet vítězství, celkem deset!, má pak na kontě český reprezentant v půlmaratonu a běhu do vrchu Miroslav Vítek
