Připravil: Zdeněk Liberda, foto: autor
Mnohým lidem, zvláště pak zahrádkářům, chalupářům, skalničkářům, kaktusářům a bonsajistům se naštěstí líbí kamenná koryta a misky. Staly se neodmyslitelnou součástí nejen mnoha starých, ale i nově zbudovaných domů a zahrádek.
Vyrob si sám…
Kámen je přírodní materiál – tvrdý, dlouhověký, ve spojení s rostlinami krásný a nenahraditelný. Dojem z leckteré, jinak skvělé zahrady kazí plastové květináče a kontejnery, osázené rostlinami. Kámen však není jen tvrdý, ale i křehký a dá se štípat. Právě těchto vlastností musíme využít, chceme-li si vlastnoručně vyrobit kamennou misku či koryto.
Nejlepší výchozí surovinu představuje čerstvě vytěžený kámen z lomu. Kdo nemá možnost takový získat, poohlédne se po okolí. Na výrobu kamenné misky potřebujeme kompaktní, nepopraskaný, přiměřeně velký kámen odpovídajícího tvaru. Velkou výhodou jsou čitelná „léta“ – vrstvení nerostu. Hodně pomůže najít tvar s vnitřní strukturou, připomínající misku. Kameny se přitom válí všude, stačí se jen dívat – při různých výkopových pracích, v lesních potůčcích, řekách, na krajích polí a pastvin. Mnohdy bývají jen tak pohozené a několik století přehlížené krásně omšelé kameny s překrásnou kresbou a patinou. Právě takové hledáme – tedy pokud jsme schopni s nimi manipulovat.
Co se nástrojů týče, budeme potřebovat špičák a paličku. Práci si velmi usnadníme a zkrátíme, použijeme-li diamantový kotouč a rozbrusku.
Začneme s malou podmiskou
Je vhodné začít s malou podmiskou či spíše malinkým podnosem, na kterém se naučíme „bouchat“ do kamene, aniž by praskl. Nesmíme ale zapomínat na bezpečnost práce! Používáme ochranné rukavice, chráníme si zrak i sluch. Při řezání kamene pak použijeme respirátor. Velkým pomocníkem je vítr, který odfukuje prach, vyráběný diamantovým kotoučem.
Nejprve si budoucí misku usadíme do podložky. Tou může být vlhký písek v nádobě
