Ve stávající zahradě je vhodné sledovat trasy, kterými zahradou chodíte a které jsou pro vás přirozené. Cesty je zvlášť vhodné vybudovat zejména tam, kde je provoz hustší a trávník častým sešlapem trpí a neprospívá. Cestičky můžeme nasměrovat také tam, kde něco zajímavého roste nebo kvete. Můžeme je vést k pěknému záhonu trvalek, k jezírku, altánku apod. Podle toho, jak bude cesta využívaná, volíme její šířku. Frekventovanější cesty a příchodové cesty k domu by měly být široké 1,2 m, cestičky menšího významu postačí vybudovat v šířce 0,6–0,8 m. Důležitá je také volba materiálu a typ povrchu.
Kostky nasucho uložené do štěrku – jednoducha cesta, zvladne ji i zacatecnik
VÝBĚR MATERIÁLU NA CESTIČKU
Možností, jak ztvárnit cestičky, je celá řada. Mezi nejčastější a nejoblíbenější materiály patří štěrk, dřevěné pražce, přírodní kámen, cihly, dlaždice, betonové díly apod. Pro hodně zatěžované cesty raději volíme dlažbu nebo jiný pevný povrch. Cestičku, která vede k domu, nepokryjeme mulčem, pískem ani štěrkem, takový materiál se neustále na botách nanáší dovnitř. Pozor také na dřevo, které je za mokra kluzké. Stavba cestiček svépomocí není už zase tak složitá, záleží určitě na tom, jaký materiál zvolíte. Cesta ze štěrku nebo kůrového mulče je relativně snadná záležitost a zvládne ji i začátečník.
Cesta z kostek kladených na šterk, spáry jsou vyplneny pískem
BUDUJEME CESTIČKY
- Začneme postupně. Jako první je potřeba určit, kudy cesta povede, kolíky vytyčit obě strany cesty.
- Poté přichází na řadu technika, ručně nebo malým bagrem vyryjeme zeminu pro tělo budoucí cesty alespoň do hloubky 40 cm.
- Pokud bude cesta ohraničena obrubníkem, udělejte výkop podle šířky obrubníku o něco širší. Obrubníky klademe do betonu a je potřeba mít dobrý přístup z obou stran.
- Při tvorbě štěrkové cesty postupujeme tak, že nejprve upravíme profil lože cesty tak, aby šířka a hloubka byla všude stejná. Dno můžeme zhutnit deskovým vibrátorem nebo vibrační plošinou. Poté položíme 30 cm suti / ostrohranný tvrdý kámen o rozměrech 3–7 cm.
- Pokud je půda bažinatá, vyplatí se nejprve položit cca 10 cm suti, pak položit geotextilii a na ni nasypat zbytek štěrku. Geotextilie zabrání smíchání podkladu se sutí.
- Vrstvu suti je opět nutné zhutnit. Nakonec přijde vrstva ostrohranného štěrku, který se nám líbí a který bude tvořit vrchní pohledovou vrstvu cesty. Je určitě dobré obejít nejbližší štěrkovny a sami si vybrat. Hezká je i směs dvou barevně odlišných štěrků dohromady.
- Ostrohranné štěrky jsou pro zahradní cestičky mnohdy hezčí volbou než hojně rozšířený kačírek.
- Svépomocí si můžeme troufnout na štěrkovou nebo mulčovou cestu, případně na cestu tvořenou stejnoměrně velkými kostkami nebo cihlami. Ty se kladou na latí perfektně urovnaný štěrk. Neustálé přeměřování vodováhou a perfektní vytyčení pomocí kolíků a latí by mělo být samozřejmostí pro jakoukoliv stavbu. Po zhutnění se spáry mezi kameny vyplní hrubším pískem.
- U všech cest by měl být zachován spád okolo 2 %, který bude zajišťovat odvod vody. Pokud je cesta u domu, vedeme spád na opačnou stranu do trávníku. Cesta v zahradě se může svažovat k oběma stranám.
Cesta z cihel kladených do štěrku
OBRUBNÍKY
Štěrkové cesty je celkem praktické ohraničit obrubníkem. Ten nám zajistí, že se štěrk nebude mísit s trávníkem nebo se záhonem. U dlážděné cesty je obrubník nezbytný, protože brání rozlézání kostek nebo jiného materiálu, ze kterého bude cesta vystavěna. Vybrat materiál na obrubník je stejně důležité jako výběr samotného povrchu cesty. Úzké šedé obrubníkové díly z betonu nemusí být vždy tou nejlepší volbou. Pokud cesta vede trávníkem, musíme počítat se sekáním, které by mělo být snadné. Obrubník by měl umožnit přejezd sekačky, a proto je praktické, aby byl ve stejné výšce s trávníkem. Výběžkaté trávy, které se plazí, mají tendenci přes obrubník přerůstat, proto by jeho šířka měla být alespoň 10 cm. Vhodné jsou různé kostky, cihly apod. Hotové betonové obrubníky klademe do klínového lože připraveného z tzv. hubeného betonu, který vznikne smícháním jednoho dílu cementu a 7 dílů hrubozrnného písku a vody. Vzniklá hmota se neroztéká a dobře drží tvar. Je pak celkem snadné položit obrubník. Neustále hlídáme a přeměřujeme výšku pomocí vodováhy. Pokud bude obrubník tvořen obvodovými kostkami, bude lepší vytvořit betonové pásy.
Obrubník z kostek oddeluje štěrkovou cestu od záhonu
ZHUTŇOVÁNÍ
Představuje velmi důležitý krok při stavbě jakékoliv cesty. Před položením štěrku by měl být rostlý terén dobře zhutnělý a každou položenou vrstvu rovněž utužíme. Na malých plochách a na užších cestách postačí vibrační dusadlo, na větších plochách je dobrým pomocníkem deskový vibrátor. Stroje se dají vypůjčit ve specializované půjčovně nářadí.
ŠTĚRKOVÝ ROŠT
Při stavbě širších štěrkových cest nebo při budování větších štěrkových ploch se dobře uplatní i zpevňovací štěrkové rohože. Jedná se v podstatě o rošty, které se při stavbě cesty umístí do vrchní vrstvy cesty tak, aby na nich ležela vrstva štěrku a aby nebyly vidět. Tyto rohože cestu perfektně zpevní a postarají se o rovný povrch. Do cesty s rohožemi se nebude bořit jízdní kolo ani nohy.
Štěrk se hodí k trvalkám
Rovný povrch širších štěrkových cest pomohou udržet zabudované štěrkové rošty.
OKAPOVÉ CHODNÍČKY
Okapové chodníčky, které budujeme okolo domu v těsné blízkosti, se tvoří velmi podobně jako cesty. Zde je potřeba navíc izolovat stěnu domu od štěrku tzv. nopkovou fólií. Ta by ale neměla být položena z obou stran a na dně. Nechceme totiž vytvořit vanu, která by držela vodu. Okapový chodníček představuje celkem praktické řešení i ploch, které ještě většinou překrývá střecha. Do těchto míst se nedostane dešťová voda a trávě se zde nedaří. Sucho zvládnou některé plevele, které se obtížně sekají a nevypadají nijak pěkně. Také okapový chodník potřebuje obrubník, plochu můžeme vyplnit štěrkem, kostkami či vydláždit.
Výkop pro okapový chodník
ODBORNÍK RADÍ
Daniela Dušková, autorka
- Při dlážděné cestičce je zapotřebí více zručnosti a malá praxe ve zdění a v práci s betonem. Aby cesty držely svůj tvar a dlažba seděla na svém místě, je nezbytné vytvořit obrubníky, které se postarají o stabilizaci.
Siroka sterkova cesta
Text: Daniela Dušková :: Foto: autorka, Isifa/Shutterstock :: Odpovědná redaktorka: Monika Šestinová
