Cesta k vysněné chaloupce? Helena Oráčová okamžitě věděla, že místo, které hledala skoro rok, a nakonec ho našla, musí mít. „Koupila jsem malý domek u lesa. Lépe řečeno místo, do kterého jsem se okamžitě zamilovala,“ prozrazuje žena, kterou učarovala romantická chaloupka.
Do venkovské stavby však zatékalo, střecha padala na hlavu, sklep byl mokrý a plesnivý. „Jedině přízemí se dalo používat. To jsem jako první zútulnila, abychom se tam mohli zdržovat s rodinou a cítili se v něm pohodlně,“ pokračuje v naší návštěvě sympatická majitelka.
Nebylo to jednoduché než začala vznikat romantická chaloupka
Helena se však nevyhnula ani problémům. Renovace chaty nešla vůbec hladce, a v jedné chvíli to dokonce vypadalo tak, že se nepodaří vůbec. „Tři roky jsem řešila, zda rekonstruovat, nebo zbourat a stavět novou chatu. Kreslila jsem si svoji představu do zápisníku a stále ji vylepšovala. V létě 2019 mi ji projektant překreslil do formátu pro stavební povolení a firma připravila rozpočet. Tehdy však nastalo asi nejnáročnější období,“ říká majitelka. Povolení totiž nedostala, stavba byla zamítnuta a chaloupka se stala vzdálenou představouř.
Stavební firma ji navzdory tomu nutila k podpisu smlouvy, aby mohla začít stavět. „Potřebovali si rezervovat pro Kamennku místo ve svém časovém harmonogramu, ale já jsem nechtěla být do ničeho tlačena, navíc celý rozpočet po třech měsících navýšili téměř o milión korun. Řekla jsem si, že dokud nebudu mít stavební povolení, neuzavřu s nikým smlouvu, abych se nedostala do problémů,“ pokračuje ve vyprávění, jak vznikala chaloupka.
Vytrvalost a trpělivost se vyplatily
Helena byla nucena oslovit několik firem i z jiných měst, což se nakonec vyplatilo. „Byla to výhra, po lidské i finanční stránce,“ dodává. Stavební povolení byl podle ní těžký oříšek.
„Nejdříve bylo potřeba povolení k demolici, které proběhlo celkem v klidu. Následně mě stavební úřad nutil k červené střeše a poloroubence, s čímž jsem nesouhlasila, protože jsem nechtěla, aby dům u lesa křičel jako semafor a nechtěla jsem zdít víc, než bylo nutné. Odvolala jsem se tedy na krajský stavební úřad. Bylo to dost napjaté období. Když mi však zavolala paní ze stavebního úřadu z Českých Budějovic a oznámila mi, že povolení mám, štěstím jsem se rozplakala,“ popisuje náročné období Helena.
Na všechny práce měli své odborníky, avšak ty správné ingredience dodala roubence majitelka. Její vkus a smysl pro architekturu a design je vidět nejen v interiéru, ale i exteriéru. „Úprava záhonů, sázení květin, broušení a natírání špalků u ohniště, to mě prostě baví,“ směje se Helena.
Chaloupka jako místo pro dokonalou relaxaci
Během stavebních prací se například rozhodla, že si Kamennku nenechá jen pro sebe, ale že se o tuto radost podělí s ostatními a bude ji pronajímat a poskytovat v ní ubytování.
„S tím souvisela další rozhodnutí, která měnila projekt. Rozšířila jsem suterén, který nyní slouží jako herna. Mrzí mě, že jsem to neudělala pod celou plochou, protože by tak vznikla praktická kolárna a lyžárna. Nad podkrovím jsme se rozhodli udělat prostor tak, aby se stal obytným. Změnila jsem proto podkrokevní izolaci za nadkrokevní. Udělala jsem dobře, protože v zimě je tam teplo a v létě tam zas není horko. A nemusela jsem investovat do sádrokartonových podhledů a celá střecha je podbitá dřevem, které má vynikající izolační vlastnosti, a navíc to vypadá skvěle,“ říká spokojeně Helena.
Bez designéra, po nocích na internetu
Architektonickou část si řešila sama. „Věděla jsem, co chci a jaké to chci. Z cestování po světě jsme měli zkušenosti, jaké detaily nesmí chybět a na co nesmím zapomenout, co mě nesmí denně rozčilovat, jako například nedostatek odkládacích prostor v koupelně. Navzdory tomu, že jsou ty naše koupelny poměrně malé, myslím, že se to podařilo,“ dodává odvážná majitelka, která nevyužila pomoc designéra.
Vše si vymýšlela sama. Denně usínala s mobilem v ruce, když na internetu hledala inspiraci. Kvalitní materiály v souladu s přírodou byly pro majitelku velmi důležité, a proto tu ani nenajdete téměř žádné jiné než přírodní materiály. Výjimkou je beton, který byl potřeba na základy a zdivo v suterénu. Ze dřeva není jen celá stavba, podlahy, některé zdi, ale i zařízení, nábytek a doplňky.
A jak vyřešili vytápění? „Nemáme solární panely a ani mít nebudeme, stejně tak ani tepelné čerpadlo, ale je to praktické a pohodlné, zároveň méně náročné na údržbu. Krbová kachlová pec vytopí celou roubenku během chvilky. A když je třeba přitopit, v přízemí a v podkroví je podlahové topení ovládané na dálku. To zároveň zajišťuje temperování v zimě, když náhodou není srub obývaný,“ přibližuje.
Fotogalerie
Text: Martina Baumann
Foto: Amazing Places
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
