Dům a stavba

JAK SE ZBAVIT NECHTĚNÝCH MYŠÍ A POTKANŮ?

S příchodem zimy zalézají na půdy či do sklepů, ale často se dostanou i do obytných prostor. Řeč je o drobných hlodavcích, kteří bez milosti likvidují naše uskladněné zásoby, ale i stěny či podlahy domů.

Jak si poradit s nevítanými hosty v domě i na chalupě

 

Myš domácí (Mus musculus) je pravděpodobně nejrozšířenějším hlodavcem na světě. Rozšířila se z euroasijských stepních oblastí. Žije ve volných myších koloniích s dominantním samcem nejčastěji v blízkosti lidských obydlí, zemědělských sýpek a potravinářských skladů či výroben, na polích, v parcích a v řídkých lesích. K lidským sídlům se u nás myši stahují především v chladných zimních měsících. Kromě polárních oblastí Arktidy a Antarktidy a některých džunglí ji najdeme všude na světě. Každá myší kolonie má svůj specifický pach srsti a své teritorium si značkuje.

Myši jsou převážně noční tvorové. Potravu hledají nejčastěji za soumraku nebo v noci. Myši jsou všežravé, živí se převážně semeny, obilnými zrny, zeleninou a ovocem a dalšími potravinami dostupnými v lidských obydlích.

Při hledání potravy se řídí převážně svým skvělým čichem. Zrak myší je velice slabý. K dorozumívání se s ostatními jedinci své skupiny používají myši vysoké pískavé tóny. Myši mají výborný sluch a slyší tóny ve frekvenci až 100 kHz, což je o 80 kHz více než lidé. Při cestě za potravou dokážou myši bez problémů šplhat po stěnách.

Myši a potkani jsou typickými škůdci nejen v potravinářských skladech a ve výrobních provozech, ale také v našich domovech, chatách, garážích, stodolách ad. Za den spotřebuje jedna myš přibližně 3–5 g potravy. Jako škůdce se ale projevuje především kontaminací potravinových zásob svým trusem a močí a jako technický škůdce, když rozkousává kabeláž a další technické vybavení. Myši dokážou okusovat i zdánlivě odolné materiály (plasty, zdivo, dřevo…), a mohou tak narušovat stavební konstrukce, potrubní systémy i veškeré vnitřní vybavení budov.

Myš domácí se mezi škůdci z řad hlodavců řadí k menším tvorům. Tělo dorůstá do délky 7–10 cm a váží nejčastěji 12–30 g. Ocas je o něco kratší než tělo (5–9 cm) a jeho délka závisí i na geografickém území, na kterém se myši vyskytují. V rámci Evropy je možné říci, že čím více na západ, tím je ocas myší delší.

Myš domácí je přizpůsobivý tvor a má také vysoké rozmnožovací schopnosti. Velice často tak dobře odolává pokusům o vyhubení. Pohlavní dospělosti dosahuje již v 6 týdnech od narození. Samičky mohou vrhnout mláďata až 5x za rok, březost trvá 19–20 dní a při jednom vrhu se narodí 4–8 mláďat. V podmínkách s dobrým přístupem k potravě se myši rozmnožují ještě rychleji. Myši se dožívají 1,5–3 let.

Myší hnízdo s ořechy

Myši jsou podobně jako potkani a krysy přenašeči řady nemocí. Především svým trusem a močí mohou přenášet salmonelózu nebo leptospirózu. Rozšiřují mimo jiné i střevní parazity včetně tasemnice. K nákaze člověka může dojít nejen při konzumaci takto nakažených potravin, ale i pouhým fyzickým kontaktem s nimi.

Potkan (Rattus norvegicus) bývá často zaměňován s krysou obecnou. Potkani nejsou naším původním živočišným druhem. Pochází původně z východní Asie, kde jsou dosud jeho nejpřirozenějším prostředím břehy řek a jezer bohatě porostlé rákosím v lokalitách divoké přírody vzdálených lidským obydlím. Potkani se po světě rozšířili díky rozvoji lodní dopravy, své vysoké rozmnožovací schopnosti a také díky své agresivitě, kterou na mnoha místech vytlačili méně subtilní krysy.

Potkan je všežravý hlodavec. Dává přednost kvalitním potravinám, jako jsou například kvalitní obiloviny nebo maso. Za den spotřebuje jeden dospělý potkan asi 20 g potravy. Vyhledává místa, na kterých má dostatečný přísun potravy a kde má přístup k vodě. Potkani jsou nejaktivnější v noci (hlavně večer a před rozedněním), jsou dobrými plavci a dobře šplhají. Nevydávají se však často do takových výšek jako krysy. Raději vyhledávají stoky a kanály, kde mají dobrý přístup k vodě. Jsou-li potkani v ohrožení, mohou se chovat až agresivně. Potkani patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců vůbec.

Potkani se rozmnožují v průběhu celého roku. Mláďata se rodí každé samici 4–6x ročně. Březost trvá 22–24 dnů, samici potkana se rodí při každém vrhu 10 a více mláďat. Potkani se již v prvním roce svého života mohou rozmnožovat. Dospělý potkan se dožívá 1–2,5 roku (v zajetí 3–4 roky).

JAK SE ZBAVIT NECHTĚNÝCH MYŠÍ A POTKANŮ?

Existuje celá řada možností jako jsou:

–       pasti

–       deratizační staničky

–       elektronické odpuzovače

–       nástrahy jako např. otrávené zrní ad.

NOVÁ NÁSTRAHA

Mnohdy ale uvedené možnosti zklamou, a tak se nabízí využití nové nástrahy na myši a potkany v podobě Rodicum pasty. Jedná se o nejnovější formu nástrahy pro hlodavce (myši, potkani, krysy, atd.)

  • nová atraktivní příchuť účinně přivábí hlodavce
  • obsahuje Bitrex (nahořklé činidlo), které způsobuje nekonzumovatelnost nástrahy pro necílové organismy (domácí zvířata, člověk…) – má pro ně velmi nepříjemnou chuť a způsobuje zvracení
  • obsahuje látku BHT, která urychluje „mumifikaci“ uhynulých hlodavců, zabraňuje pronikání nečistot do spodních vod
  • nástraha nevyvolává obranný reflex
  • působí již při jednorázovém požití
  • vysoká odolnost proti vodě a vlhkosti (nerozpouští se) – lze používat i ve vlhkých nebo zatopených prostorech, kanalizacích a v okolí domů
  • aplikuje se přímo v sáčcích, a proto nehrozí (i díky konzistenci), že hlodavci roztrousí nástrahu po okolí

Text: Ing. Ludmila Dušková :: Foto: Isifa/Shutterstock :: Odpovědná redaktorka: Monika Šestinová