Proč utěsnit okna a dveře?
Významně utlumíte venkovní hluk a částečně také snížíte hlučnost při otevírání a zavírání. Zbavíte se rosení zevnitř oken a dveří, což často vede k výskytu plísní.
Zkontrolujte těsnění všech oken a také vchodových dveří, vnitřních i balkónových dveří.
Postup seřízení plastových oken a dveří
Máte-li plastová okna nebo dveře ještě v záruce, není nic jednoduššího, než je reklamovat.
Pokud už okna či dveře nemáte v záruce, můžete si u dodavatelské společnosti nebo jiné okenářské firmy objednat pozáruční servis. Stávající kování si můžete zkusit seřídit i svépomocí, stačí vám k tomu imbusový klíč a návod k obsluze konkrétního typu oken či dveří, v němž najdete přehledné pokyny pro jejich údržbu.
Když ani seřízení nepomůže, přichází v úvahu výměna kování nebo těsnění, které je možné zakoupit ve specializovaných prodejnách.
Jak utěsnit dřevěná okna a dveře?
Poněkud složitější situace nastává u starých dřevěných oken a dveří, které se bohužel mnohem více opotřebují a jsou tak náchylnější na tepelné ztráty. Jejich izolační vlastnosti můžete vylepšit nalepením pěnového nebo pryžového těsnění na vnitřní hranu křídla. Jsou-li okna dvojitá, těsnění se nalepuje na vnitřní křídlo. Na zdvojená okna se těsnění zase umisťuje mezi dva sešroubované rámy, aby bylo dosaženo maximálního efektu. Ochranu před průvanem zpoza dveří pomůže zajistit vyšší práh nebo těsnící lišty s odolným kartáčem.
Správným utěsněním oken a dveří můžete uspořit až 30 % nákladů za energie na vytápění, takže částka vynaložená na opravu se vám vrátí už po jedné topné sezóně.
Montáž samolepícího těsnění je velmi snadná, takže ji zvládne i úplný začátečník. Pokročilejší technikou pro zaplnění mezer dřevěných oken a dveří je vyfrézování drážek do okenního rámu a umístění silikonového profilu. K tomu však už člověk musí mít nějaké znalosti a zkušenosti.
Fouká vám mezi sklem a křídlem dřevěného okna či dveří? Budete potřebovat přesklení. Odborník vám vymění jednoduché tabulky za izolační dvojsklo se zachováním původního dřevěného rámu. Výhodou je, že se nic nemusí frézovat.
Zásady správného topení
Velkých úspor za vytápění můžete docílit, pokud budete topit pouze v pokojích, které skutečně využíváte. Pro každou místnost je navíc doporučena jiná optimální teplota. Za plechovými dveřmi do kotelny nebo sklepa tropy mít nemusíte. Například v předsíni vystačí topit na 15 °C, v ložnici na 16-18 °C a v obývacích místnostech na 20 °C. Nejtepleji by mělo být v koupelně a to 24 °C. Jestliže chcete ušetřit, snižte teplotu v kuchyni na 18-19 °C. Místnost se zahřeje přirozeně, když budete vařit.
Když jste mimo domov, interiér zbytečně nepřetápějte. Má to neblahý vliv i na lidské zdraví. Při odchodu z bytu nebo rodinného domu byste měli teplotu snížit na celou dobu, co jste pryč. Topení ale není vhodné zcela vypínat. Teplota by neměla výrazně kolísat, aby nedošlo k vychladnutí okenních rámů a stěn. Radiátor stačí nastavit na 16 °C a po vašem příchodu teplotu znovu zvýšit.
Termostatické hlavice a ventily k ústřednímu topení vám ulehčí práci s regulací teploty v jednotlivých místnostech. Radiátorový ventil je zpravidla opatřen čísly od jedné do pěti, což odpovídá rozsahu od 14 °C do 28 °C. V pokojích se doporučuje nastavit stupeň tři a dle potřeby regulovat.
Za dlouhých zimních večerů si můžete číst nové tipy, návody a rady na HORNBACH blogu. Samozřejmě v teple domova.
Zdroj: PR článek společnosti HORNBACH
