Připravil: Radek Sýkora, foto: archivy firem Lindab, Satjam, Rheinzink, Bauhaus, SAG a Barvy Tebas
Včasné odhalení závad okapů hned po zimě může ušetřit spoustu peněz a starostí. Jarní větrné počasí nebo přívalové deště by totiž mohly dokonat zkázu, kterou započal tající sníh a led. Okapy zpravidla tvoří jeden systém a z toho vychází způsob montáže i údržby. Po zimě je pak třeba zkontrolovat nejen okapy, ale i přiléhající střechu.
Nejprve střecha
Poškození okapů po zimě často souvisí se špatným výběrem střešní krytiny podle zátěžové oblasti, nebo s nedodržením technologického postupu při samotné montáži. Příkladem nekvalitně odvedené práce mohou být například nedokonale provedené difúzní fólie. Takové závady se často projeví právě po tužších zimách. Pro správné fungování střechy jsou vedle střešní krytiny důležité i další materiály, počínaje dřevem, izolací, přes různé doplňky, až po okapové systémy. Pokud je rozsah poškození střechy větší, bývá nejlepší zavolat odborníka případně krytinu vyměnit.
Se správným výběrem krytiny a zabezpečením poradí přímo výrobci nebo certifikovaná montážní firma. Podle sklonu se střechy dělí do tří základních kategorií: ploché se sklonem do 10°, šikmé do 45° a strmé. Zatímco v nížinách a středním pásmu si můžete zvolit sklon střechy i typ krytiny podle vkusu či architektonických restrikcí, na horách musíte dodržovat přesná pravidla.
Obvyklé závady
Mezi obvyklé závady zjištěné při jarní prohlídce okapů patří:
– Ucpání žlabu a úžlabí: Ucpávkou žlabů a úžlabí (kryje zlom dvou sousedních ploch střešní krytiny) bývá hlavně listí a nečistota smytá deštěm ze střechy, ale také úlomky z poškozené střešní krytiny a komínového tělesa. Vyčistíme je dlouhou tyčí nebo speciálním nářadím od všech usazených částí.
– Protékání žlabu: U žlabů jsou jednotlivé díly sesazovány s přesahem 25–40 mm. Vlivem změn teplot a korozí se mohou sousedící části oddělit a mezerou pak voda při dešti odkapává nebo přímo protéká. Oprava sesazení bývá poměrně pracná a je lépe ji svěřit odborníkům. Dočasně si pomůžeme tak, že místo očistíme ocelovým kartáčem, na vnější stranu stykování přilepíme montážní pásku a na vnitřní naneseme vrstvu epoxidové pryskyřice, která zateče do škvíry ve stykování. Páska po zatvrdnutí pryskyřice odpadne.
Výměna okapů
Pokud jsou původní okapy z větší části poškozeny, nemá smysl je opravovat, ale je lepší vyměnit je celé. Při výběru okapů pro celkovou rekonstrukci hodnotíme, vedle ceny a vzhledu, mechanické vlastnosti okapů. Na nich závisí životnost a potřeba údržby:
– Pozinkovaná ocel: Nejlevnější a tradiční materiál. Nový okap ale časem zoxiduje a zešedne, proto se opatřuje ochranným nátěrem. Životnost 15–25 let, pak bývá nutná výměna. Plechové okapy s ochrannou plastovou vrstvou ale mají i bez údržby životnost nejméně 40 let.
– Plastový okap: Je z odolného, různě barevného PVC a má podobné využití jako okap z pozinkované ocele, ale nevyžaduje údržbu; životnost má přitom téměř neomezenou. Při špatné instalaci však může praskat a časem se může kroutit.
– Hliník s nátěrem: Dobře se tvaruje a tak záleží hlavně na výběru barvy: Hliníkové okapy se povrchově upravují odolnou, vypalovanou barvou v několika odstínech. To jim zajistí až 70letou životnost.
– Měděný plech: Okap vhodný spíše pro luxusnější nebo památkově chráněné stavby. Má nejprve typickou barvu, ale na vzduchu získá ochrannou patinu. Nepotřebuje téměř údržbu a vydrží na střeše až 100 let.
– Titanzinek: Okap má životnost až 50 let a nepotřebuje údržbu: působením vzduchu získá ochrannou patinu. Hodí se více či méně pro všechny stavby, ale patří do vyšší cenové hladiny a hůře se tvaruje.
– Nerezová ocel: Mechanicky i chemicky vysoce odolné, nepotřebují nátěr a zůstanou stále stříbřité. Mají životnost 50-70 let, ale jsou velmi drahé a montáž je náročná.
Plast a pozink
U nás jsou na běžných rodinných domech a víkendových stavbách nejčastěji instalovány cenově přístupné okapy z plastu a z pozinkovaného ocelového plechu.
U plastových okapů je výměna prasklých okapových žlabů a dalších částí poměrně snadná, dá se provést pomocí lepidla nebo tmelu. Ovšem plast, vystavený změnám teploty, mění délku a žlab se tak může vytáhnout až o několik centimetrů. Je proto nutné mu umožnit pohyb ve žlabových hácích tím, že po několika metrech (určí výrobce) zařadíme tzv. dilatační tvarovku.
U pozinkovaných okapů jsou jarní měsíce časem hlavně pro ochranné nátěry. Kdo si chce ušetřit námahu a výdaje s natíráním (nebo problémy se zkroucenými a popraskanými plastovými okapy), může si pořídit okap z pozinkované oceli, který už je z výroby opatřen ochrannou vrstvou laku. Hlavní výhodou jsou minimální požadavky na údržbu: díky povrchové úpravě není třeba tyto okapy nikdy natírat.
Extra tip: Otočné háky
Podokapní střešní žlaby se upevňují na krokve nebo okapní fošnu pomocí žlabových háků. Instalaci výrazně ulehčí systém háků otočných: Základem je lišta s drážkou (C-profil), která se vruty připevňuje přímo na okapnici nebo na svislou stěnu. Žlabový hák se pak do lišty jen zasune a pootočí. Půlkulatý střešní žlab se do otočných háků upevní lehkým zaklapnutím.
Plech potřebuje nátěr
Ocelový pozinkovaný plech je nutné pravidelně natírat: poprvé po jednom roce oxidace povrchu, a pak jednou za 2 až 4 roky, nejlépe na jaře. Nejprve prověříme, zda se starý nátěr neodlupuje. Pokud ne, můžete jej ponechat. Povrch odmastíme, zdrsníme a natřeme vrchní barvou. Odlupující se nátěr odstraníme a následný postup je stejný. Základní nátěr děláme antikorozní barvou, pro vrchní nátěry jsou vhodné nátěrové hmoty, tvořící pružnější film.
Okapová stavebnice
Při montáži se okapy spojují napevno letováním (kovové), nýtováním či lepením (plastové), nebo volně zasunutím a spojením spojkami. Kostru systému tvoří vodorovné okapové žlaby a svislé svodové roury, vzájemně propojené kotlíky a různě tvarovanými koleny. Žlaby se ke střeše připevňují do žlabových háků, svodové roury drží objímky, upevněné do fasády. Voda z venkovních ploch domu (i nekrytých balkónů) větších než 5 m2 musí být odvedena do dešťové kanalizace, případně rigolem do sběrné nádrže či vsakovací jámy. Z menších ploch (teras, stříšek, přístřešků) může okap vyústit i na zpevněný terén, nebo do silničního příkopu; tuto variantu ale musí povolit stavební úřad.
Článek z RPN č. 4/2012
