Sportovní terminologií by bylo kamennou vlnu možné nazvat mistrem ve víceboji. Disponuje totiž vynikajícími vlastnostmi v mnoha oblastech. Dokáže dobře izolovat zvuk, má nízkou tepelnou vodivost, je nehořlavá, dobře těsní, je prodyšná, lze ji jednoduše upravit na potřebnou velikost. Spolu s tím vzdoruje plísním i chemickým látkám. Díky tomu je ideálním tepelným izolantem prakticky pro jakoukoli konstrukci. Navíc prodlužuje životnost samotné stavby.
Izolační schopnosti desek z kamenné vlny určuje velký obsah vzduchu v celém jejich objemu. Protože jsou jednotlivá vlákna kamenné vlny vzájemně propletena a současně orientována různými směry, jsou desky z nich vyrobené tvarově stálé a zároveň pružné. Díky tomu dokážou optimálně přilnout ke konstrukci, nevznikají zde tepelné mosty a tyto tepelné i mechanické vlastnosti kamenné vlny jsou zachovány po celou dobu její životnosti. V případě izolace kamennou vlnou se přitom nevyskytují ani jevy, které běžně zapříčiňují vznik lineárních tepelných mostů v konstrukci a jsou většinou obtížně odstranitelné. Kamenná vlna se při vkládání do prostoru nijak nedeformuje. Protože její vlákna jsou správně složena v celém objemu výrobku, řezané hrany se nestlačují a tloušťka izolantu je v celém prostoru totožná.
Kamenná vlna je tzv. hydrofobizována, tedy byla upravena tak, aby byla nenasákavá. „Tím se zabraňuje tomu, aby se vlhkost dostala dovnitř do materiálu. Voda tak po povrchu vlny pouze steče. Zároveň nepohlcuje ani vzdušnou vlhkost,“ popisuje Josef Mik ze společnosti ROCKWOOL. Přestože norma říká, že krátkodobá nasákavost kamenné vlny při částečném ponoření výrobku do vody na dobu 24 hodin by neměla překročit limit 1 kg/m2, hodnoty naměřené u výrobků ROCKWOOL jsou mnohem nižší. K dalším charakteristickým vlastnostem patří nízký difuzní odpor, laicky řečeno paropropustnost. Její struktura umožňuje vodním parám procházet izolací až k povrchu vlastní stavební konstrukce. „Tam, kde není žádoucí, aby se vodní pára dostala do konstrukce, je nutné před položením izolace z kamenné vlny aplikovat parozábranu,“ vysvětluje Josef Mik. Jestliže se izolace používá zvenku, postupuje se směrem k exteriéru tak, aby každá další vrstva stěny byla více difúzně otevřená. Vysoká paropropustnost je významným benefitem v případě potřeby, aby stavební konstrukce rychle a spolehlivě vysychala a vlhkost ze stavebních materiálů mohla být spolehlivě odvětrávána.
A jak se tedy vlastně kamenná vlna vyrábí? Kamenná vlna patří do skupiny izolačních materiálů vyrobených na bázi minerálů. Základní surovinou pro její produkci je čedič, což je hornina vzniklá krystalizací sopečného magmatu. Kamenná vata se získává jeho roztavením v kupolové peci spolu s dalšími pečlivě vybranými a odměřenými surovinami. Při teplotě okolo 1400 – 1500 °C se z čediče opět stává tekutá láva. Ta z pece za pomoci gravitace stéká na speciální disky rotující rychlostí několik tisíc otáček za minutu. Tyto disky ji rozstřikováním přeměňují na vlákna, jež vzduchem chladnou a už v podobě vláken vlny padají do usazovací komory. Ještě v průběhu tvorby vláken se do směsi přidávají pojiva a hydrofobní látky. Při dalších krocích výrobního postupu se vlákna vlny postupně stlačují, lisují, vytvrzují a stabilizují. Na konci se už hotové desky z kamenné vlny rozřežou na patřičné rozměry. Samotná struktura finálního výrobku a jeho hmotnost závisí od nastavení výrobní linky.
Tip:
Deska z kamenné vlny ROCKMIN PLUS je ideální pro řešení zateplení šikmé střechy jak mezi a pod krokvemi, tak i nad krokvemi. Je vodoodpudivá a v celém svém objemu odolná proti vlhkosti. Kvalitní řešení nabízí i v případě použití jako výplň příček. Přispívá k dosažení energeticky úsporného standardu bydlení. Součinitel tepelné vodivosti činí 0,037 W.m-1.K-1 . Je dostupná v tloušťkách od 40 do 200 mm a lze ji pořídit ve standardním rozměru 1000 x 610 mm nebo ve speciálním rozměru 1000 x 625 mm. Protože je měkká a lehká, snadno se s ní při zateplování manipuluje.
Více informací naleznete na www.rockwool.cz.
