Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Lux Homes, Drevodom Rajec, Srub.cz, Agro Ipnos CZ, Hoblina a Krinner
Výhody a nevýhody
Výborné tepelně izolační vlastnosti dřeva dovolují ve srubu použit jen minimální izolaci, takže stavby mají menší nároky na vytápění. Snižují se investiční i provozní náklady, výstavba je rychlejší a šetrnější k životnímu prostředí. Dřevo přirozeným způsobem reguluje vlhkost v domě, pohlcuje pachy a škodlivé látky, blahodárně působí na psychiku člověka.
Výhodou je i poměrně snadná údržba a dlouhá životnost stavby. Komfort bydlení v dobře postaveném srubu je stejný, jako ve zděné stavbě.
Jistou nevýhodou je, že nový srubový dům si časem „sedne“. S tím se ovšem od začátku počítá, takže konstrukční prvky a otvory na okna a dveře mají předpřipraven prostor na „srovnání“ stěn: běžně je to asi 2 cm na 1 m výšky stavby. Zhruba každých 6 až 8 let se také musí obnovit vnější nátěr dřevěných konstrukcí.
Technologie stavby
Srubové domy se stavějí buď klasickou kanadskou technologii, technologii norskou, nebo tzv. hákovou. Hlavní rozdíl je v příčném průřezu stavebních prvků. V kanadské technologii se používá čistá kulatina, v norské pak klády ze dvou stran částečně seříznuté do roviny, ale ve spojích oblé. V hákové technologii je povrch vnitřních stěn rovný a povrch vnějších stěn oblý. Některé technologie na severu Evropy používají profily lepené z vrstev. Výhodou je těsná konstrukce a malé sesedání po dokončení. Klády se sesadí těsně na sebe a mezery se podle potřeby ještě vyplní izolací a těsnicí páskou s tvarovou pamětí (přizpůsobuje se pohybu klád srubových stěn). Izolace je zakryta lištou.
Rozvody a topení
Ve srubových domech se používají běžné materiály pro rozvody elektřiny, topení, vody a podobně. Je třeba s tím ale počítat již v projektu, protože prostupy a otvory pro kabeláže, zásuvky a podobně se připravují už při výrobě domu. Dřevo výborně izoluje, to ale neznamená, že nároky na vytápění snížíme jen větší tloušťkou stěny. Vždy je třeba zvážit další izolaci a zvolit vhodný způsob vytápění. Zatopení je zde rychlé – zahřívá se totiž jen vzduch v místnostech a tenká povrchová vrstva dřeva a není nutné nejprve zdlouhavě vytápět zdivo. Na druhou stranu má dřevo nižší schopnost teplo akumulovat. Obecně se proto doporučuje akumulační podlahové či stěnové vytápění či kachlová topidla, ale můžeme použít i klasické radiátory. Zdroje tepla jsou stejné, jako ve zděném domě.
Realizace stavby
U nás jsou běžnými dřevinami pro sruby smrk, severská borovice a modřín, případně cedr. Smrkové dřevo bývá levnější, ale vyšší standard bydlení nabízejí sruby ze severské borovice: její dřevo má vyšší odolnost, pevnost a tepelně izolační vlastnosti. Nejkvalitnější (a nejdražší) je stavba z exotických dřevin. Dodavatelské firmy nabízejí realizaci buď jen hrubé stavby nebo stavbu na klíč včetně instalací. Obvykle mají svůj katalog, ale většina zákazníků požaduje individuální projekt. Katalog pak slouží spíše pro představu.
Dům je možno přímo realizovat na místě, ale obvykle se nejdříve „postaví“ ve výrobním závodě. Je zde dokončen včetně okenních a dveřních otvorů a prostupů pro instalace, vybrané části se případně impregnují proti vlhkosti. Jednotlivé prvky jsou označeny, srub se rozebere, převeze na místo stavby a tam se na připravené základové desce sestaví a dokončí podle projektu. Firma před montáží zpravidla dřevo ještě ošetří proti škůdcům. V interiéru se používají zdravotně nezávadné nátěry, například lněný olej a včelí vosk, v exteriéru to jsou většinou transparentní nátěry s UV filtry, které se po asi 5-8 letech obnovují.
Extra tip: Zemní vruty
Pro rychlé založení základů menších srubových staveb (chaty, chatky, terasy, garážová stání apod.) lze použít zemní vruty. Vyrábějí se z odolných materiálů (ocel, tvrdý plast), které do dřeva nepřenášejí zemní vlhkost. Lze je aplikovat do různého podloží, na nerovném povrchu i ve svahu. Základy jsou vybudovány během několika minut a můžeme je ihned zatížit. Po demontáži stavby se vruty vyjmou a instalují jinde.
Cenově je použití zemních vrutů porovnatelné s klasickými způsoby zakládání. Podle druhu a velikosti stojí zhruba od 300 Kč do 4000 Kč za kus, ale ušetříme na výkopech a betonování. K montáži je však potřeba speciální příslušenství a nářadí. To si můžeme vypůjči, ale doporučuje se odborná montáž.
Zkušenosti ze skanzenů
Bohaté zkušenosti s venkovními nátěry srubových staveb mají pracovníci skanzenů. Údajně se jim velmi osvědčují tradiční lazurovací laky, zejména Luxol. Dobrý test kvality lazury představuje nátěr kusu dubového prkna. Na něm totiž obvykle špatně drží, takže pokud se po zaschnutí neloupe, je kvalitní.
Doporučuje se používat spíše tenkovrstvé lazury, než silnovrstvé. Lépe vsáknou do dřeva, mají podobnou životnost a obnova spočívá prakticky jen v novém nátěru. U silnovrstvých lazur je třeba původní nátěr zpravidla obrousit. Údajně ale na trhu prakticky neexistuje lazura, která by na dřevěné konstrukci, zejména situované na jihozápad, vydržela déle než čtyři roky. Na venkovní části roubení se opět začala používat fermež, ale tónovaná asfaltovým penetračním lakem: do deseti litrů fermeže se přidá asi půl deci. Směs dostane jantarově medovou barvu, nátěr do dřeva dobře vsákne, ztvrdne a má sametový vzhled. Dříve se přidávaly do fermeže i různá přírodní barviva. To je možné i dnes, ale je potřeba vycházet z tradic v dané lokalitě (poradit se s památkáři). Úspěšně byla vyzkoušena i úprava tónovanou fasádní barvou. Většina dnešních stavebníků ale k těmto postupům zatím nemá odvahu.
Připomínáme
– Cena srubového domu (pokud není z exotického dřeva) je srovnatelná s cenou rodinného domu z klasického zdiva.
– Podmínkou plánované životnosti dřevostavby je kvalitní zemní izolace a dobrá střecha.
– Obava z požáru je zbytečná. Konstrukce je testována podle evropských norem a požární odolnost například 140 mm profilu z borovice je asi 90 minut, požadavek normy je 30 minut.
– Srubový dům lze postavit i svépomocí, ale jedná se o poměrně náročnou stavbu. Možná je i dodávka dřeva z vlastního lesa, podmínkou bývá splnění kvalitativních požadavků.
