Jaké typy chyb se při zateplování nejčastěji objevují? Obecně lze definovat, že se jedná o nekompatibilitu materiálu, nevyhovující podklad pro izolaci, chybný výběr materiálu, nedodržení technologických postupů, nevhodné provedení základní vrstvy, nesprávný způsob lepení a kotvení desek a také chyby při konečné úpravě. Vážným nedostatkem je i absence kontroly – technického dozoru, který by zamezil vzniku chyb a nedodržování předepsaných technologií. Na co je tedy třeba se zaměřit?
Správná skladba a vhodný materiál
Systémové řešení kontaktního zateplení, nabízí řadu možností. Prvním krokem je zvolit jeho správnou skladbu. Nejde jen o tloušťku izolace, ale i o vhodné hmoždinky, jejich počet, délku, a řadu dalších aspektů. Například na zateplení z kamenné vlny by měla přijít vždy jen silikátová nebo silikonová omítka, která umožní izolaci propouštět vodní páry.
Častým problémovým místem při zateplení bývá sokl. Na něj vždy patří izolace, která je nenasákavá, odolná vůči vodě a která má větší mechanickou odolnost, například soklová deska.
Kvalitní podklad a správné lepení
Co se týká samotné aplikace izolačních desek, je potřeba se nejdříve zaměřit na kvalitu podkladu. Svízel to může znamenat u rekonstrukcí, kde je třeba zdivo nebo jinou konstrukci upravit tak, aby byl podklad pevný a nic se nedrolilo. Teprve pak je možné začít se zateplováním. U desek z kamenné vlny je potřeba dbát na to, aby byla lepicí malta nanesena na desku po obvodu takzvaně na rámeček s třemi terči uprostřed. Důležité přitom je, aby tímto tmelem bylo pokryto minimálně 40 % plochy desky. Desky ale lze lepit i celoplošně, tzv. hřebenem. Desky se přitom vždy lepí k sobě na sráz a na vazbu, obdobně jako když se zdí.
S důrazem i na detaily
Aby se zamezilo vzniku tepelných mostů, je třeba pečlivě izolovat také ostění, nadpraží i podpraží, neboli parapetní lůžka. Styk izolace s cizím prvkem, jako jsou rámy oken, dveří a podobně, se přitom řeší pomocí speciálních systémových lišt.
Náročnou etapou při zateplení je kotvení desek. Provádí se vždy nejdříve po 48 hodinách od nalepení. Obvykle se dělá do tzv. T spojů, tedy do rohů k sobě přiléhajících desek, a také do vlastní plochy desky. Druh, počet a rozmístění hmoždinek by měl stanovit projektant, nebo statik, a to na základě statického výpočtu.
Poté je již na řadě zatmelení desek, stěrka a vhodný omítkový systém. I zde je třeba při jednotlivých krocích respektovat doporučený technologický postup a vybrat vhodný materiál.
Základní pravidla pro zateplování
A jaká pravidla je třeba obecně dodržovat při zateplování? Teplota okolí i podkladu by se měla pohybovat mezi +5°C až +25°C. Mokré procesy, tedy lepení, stěrkování, nanášení omítky atd., se nesmí provádět přímo na osluněných plochách nebo za deště. Stejně tak je nutné po celou dobu realizace chránit fasádu před povětrnostními vlivy. Vždy by se měl také používat ucelený systém od jednoho výrobce. Pouze tak lze zaručit, že všechny komponenty budou navzájem kompatibilní, a mít tak jistotu, že jde o systém odzkoušený, který dokáže dosáhnout předpokládanou životnost.
Foto: Rockwool
