Připravil: Radek Sýkora, foto: archivy firem Schiedel, Heluz, Ciko, Eko-Komíny a archiv autora
O zděný komín na střeše se většinou zajímáme až tehdy, když kamna či krb začnou zlobit. Příčin problémů při odvodu kouře může být více, ale všechny se dají zmírnit nebo odstranit. Zcela nevhodný komín je třeba upravit komínovou vložkou nebo přestavět. Obvykle to provádějí stavební firmy, ale výrobci nabízejí sanační systémy, které zvládneme i svépomocí.
Příčiny poruch
Pro správnou funkci zděného komína je důležitá teplota spalin. Odcházející spaliny mohou mít teplotu až 100 až 120 °C, ale spodní hranice by naopak neměla klesnout pod 60 °C. Při nižší teplotě spaliny na stěnách komína kondenzují, malta s kondenzátem reaguje, nabývá na objemu a porušuje soudržnost zdiva. V zimním období destrukce pokračuje působením mrazu. U průlezných a odkrytých komínů proto není příliš vhodné ještě více snižovat teplotu spalin přídavnými tepelnými výměníky u topidel.
Častou příčinou poruch vytápění tak bývá nevhodný typ komína. Starší domy jsou běžně vybaveny komíny širokými, průleznými, které pro moderní úsporná topidla nemají dostatečný tah ani odolnost. Méně vyhovují také komíny postavené příliš blízko štítové nebo obvodové stěny. Komín by měl převyšovat hřeben střechy nejméně o 60 cm.
Potíže může způsobit i napojení dalšího topidla na původní komín. Například připojení otevřeného krbu v podkroví umožní nasávání studeného vzduchu, který komín ochlazuje.
Vložkování komínů
Základním způsobem opravy komína, případně přestavby pro jiné topné zařízení, je vložkování. Komín přitom není třeba ani částečně bourat: technologie umožňují spouštět vložky shora. Bourá se jen část v místě vyústění kouřovodu od spotřebiče do komína a u paty komínového tělesa. Tepelná účinnost topidel však vzrostla a teplota spalin se snížila. Těmto podmínkám již vyhovují vložky z keramiky, ocelového plechu nebo odolných plastů. Životnost ocelové vložky je asi patnáct let, kvalitní keramické vložky slouží až 30 let, ale nelze je použít u uhýbaných nebo různě pokřivených komínů. Zde se používají ohebné (flexi) vložky z ocelových prstenců.
Při vložkování nemusíme bourat komínové těleso ani tehdy, je-li průduch příliš úzký pro průměr vložky. Specializované firmy dokáží otvor rozšířit komínovou frézou, jež odstraní z vnitřního pláště až třetinu zdiva. Prinicip spočívá v rychlém otáčení rotoru v komínovém průduchu. Ocelové řetízky na obvodu rotoru, jejichž délka určuje konečný průměr komínu, drtí zdivo komína na jemný prach. Tato metoda je šetrná i ke starému zdivu. Frézování komínů je práce jen pro zkušené profesionály s příslušným vybavením.
Stavební úpravy
Méně porušené komínové těleso je možno částečně nebo zčásti znovu vyzdít, případně omítnout. Při vyzdívání musíme dodržet správnou vazbu pro daný typ komína. Na vnitřní straně se nevkládají půlky nebo čtvrtky cihel, aby v případě uvolnění nezapadly do průduchu. Používá se speciální malta, případně vápenno-cementová malta: Cementová malta není vhodná, spaliny ji narušují a při objemových změnách zdiva praská a netěsní. Zručnější stavebníci si mohou komínové těleso takto opravit i sami, ale bez předchozího vložkování to může být ztráta času a peněz. Lepším řešením je nechat komín odborně posoudit a případně vyvložkovat, a až potom opravit vyzděním.
Pokud je poškození komína velké (z více než jedné třetiny), bývá lepší jej celý rozebrat a postavit nový. K tomu lze použít některou z komínových systémových stavebnic. Stavbu sice podle návodu výrobce může zvládnout i zručný amatér, ale i zde se doporučuje raději povolat firmu.
Stavebnice obvykle sestává z přesných tvárnic, do kterých se pak zasune komínová vložka o průměru, který odpovídá vnitřní části komína. Součástí stavebnice může být i zakončení z nerezového plechu a další komínové doplňky. Cihelný komín lze omítnout celý, ale část nad střechou se obvykle jen spáruje. Omítka na komínovém tělese totiž trpí povětrnostními vlivy vždy více, než na fasádě.
Sanační sady
Výrobci komínů nabízejí zvláštní sady pro sanaci a rekonstrukci zděných starých komínů.
Často bývá část komínu schovaná pod střechou zachovalá, zatímco nadstřešní potřebuje opravit. To umožní například sada Heluz Profi. Její hlavní částí je nerezový sanační díl s tepelnou izolací, který umožní přechod ze starého čtvercového komína do nového s kruhovým profilem. Použití sanačního dílu není složité a podle návodu výrobce je stavebník zvládne i svépomocí. Sada Ciko Sanace (Ciko) nabízí rekonstrukci nadstřešní část komínu pomocí zakládacího dílu kouřovodu. Zakládací díl řeší přechod mezi původní spodní částí komínu a novou nadstřešní částí. Obsahuje vynášecí betonovou desku, nerezovou redukci a těsnící provazec. Sanaci nadstřešní části původního komínového tělesa je možno provést rovněž instalací komínového návleku, který zajistí ochranu nadstřešní části před nepříznivými povětrnostními vlivy.
Sada Ekosan (Eko Komíny) se nezaměřuje pouze na sanaci komínového průduchu, ale i na sanaci komína jako celku, tedy včetně pláště, a to jak v interiéru, tak i v exteriéru. Systém zahrnuje komplexní dodávku prvků, včetně kotvení, krycí desky a všech potřebných detailů pro dokonalý a plně funkční komín.
Komín z prefabrikátů
Postavit komín rychleji a snadněji umožní například stavebnice nadstřešní části Absolut Final (Schiedel) z prefabrikovaných dílů. Jde o sendvičové betonové segmenty s vnitřní tepelně izolační vrstvou z identického materiálu, s povrchovou úpravou červených cihel. Skladebná výška segmentu je 15 cm. Prvky se spojují běžnou tenkovrstvou maltovou směsí, která je součástí dodávky. Statické zajištění nadstřešní části se pak provede pomocí již běžně dodávaných prvků. Díly jsou vyrobené z kvalitního hutného betonu o vysoké objemové hmotnosti, což může v případě, že konstrukce prochází tepelně izolovaným stropem nebo podhledem, vytvořit nežádoucí tepelný most. Doporučuje se proto založit první prvek v nejvyšší možné úrovni. Navíc je k dispozici termoizolační tvárnice, která tepelný most eliminuje.
Údržba a revize
Vizuální kontrolu komína a jednoduchou údržbu zvládneme i sami. Revizi a vyčištění však musí provést tzv. způsobilá osoba s licencí (například kominík). Povinnost pravidelně kontrolovat, čistit a udržovat tzv. spalinové cesty ukládá majitelům nařízení vlády 91/2010 Sb. Kromě jiného nařízení stanovuje, že kontrolu (revizi) spalinových cest může provádět jen odborně způsobilá osoba. Pouhé čištění komínů pro spotřebiče na pevná paliva o výkonu do 50 kW (včetně) lze provádět i svépomocí. V příloze k nařízení jsou uvedeny povinné lhůty kontrol a čištění za období jednoho roku. Informace získáme na stavebním úřadě, v odborné firmě, nebo u organizace Společenstvo kominíků ČR (www.skcr.cz)
Oprava po povodni
Jen málokdo si uvědomí, jak velká voda ovlivní stav komínového tělesa ve spodní části domu. Týká se to zejména komínů se starší kovovou vložkou. Po povodních se vlhkost dostává mezi obvodovou stěnu komína a komínovou kovovou vložku a pomalu, ale jistě ji společně s usazenými spodinami zničí – a kovová vložka zkoroduje. Uvedení komína do původního stavu je tedy pro nastávající topnou sezónu nezbytností.
Nejprve musíme komín důkladně vyčistit až k patě. Pak vyjmeme a důkladně vyčistíme kouřovod (rouru od spotřebiče do komína). Dvířka necháme trvale otevřená, v připojeném zdroji netopíme a komín co nejdéle vysušujeme. Před opětovným zprovozněním je nezbytné stav kouřovodu a komína nechat zkontrolovat revizním technikem.
Připomenutí
Pokud jsou opravy komína součástí rekonstrukce otopné soustavy nebo střechy, je třeba stavební povolení. Stavební plány je také nutno konzultovat s památkáři. Pro veškeré práce na komínech platí příslušné normy a jejich nedodržení může znemožnit vyřízení pojistné události v případě požáru.
Komín ano
Některá moderní topidla již zděný komín nepotřebují, stačí kouřovod v podkroví. To může při rekonstrukci otopné soustavy svádět k tomu, abychom klasický komín vynechali, nebo dokonce zbourali. To ale není moudré: Kouřovod pod střechou může nečekaně zamrznout a v budoucnu pak může být obtížné vyměnit plynový kotel třeba za ekologická kamna na dřevo.
Článek z časospisu Recepty prima nápadů č. 9/2012
