Ukrajinsko-ruský konflikt označují mnozí za nejhorší evropskou krizi 21. století, což automaticky odsuzuje plyn z východu k pozici nejrizikovějšího energetického zdroje. Ostatně pověstné kohoutky na plynovodech už ruský prezident Vladimir Putin v minulosti mnohokrát použil jako nástroj zahraniční politiky. Spoléhat se ovšem výhradně na jiný dálkový zdroj není dobrý nápad, protože u žádného nelze vyloučit nejrůznější havárie či výpadky. Co tedy s tím?
„V současnosti se zdá být jediným rozumným řešením vrátit se ke kořenům nebo alespoň zařídit, aby to bylo kdykoliv v budoucnu možné. Mám na mysli topení svépomocí. Někomu to může připadat pracné a zbytečné, vždy se však vyplatí alespoň mít tu možnost,“ říká expert na komínové systémy Libor Seidl.
Ideální je vytápění závislé na dálkovém zdroji energie rovnou doplnit například o krbová kamna na pevná paliva a napojit je na spalinovou cestu, tedy komín a kouřovod. Pokud primární zdroj funguje bez problémů, můžete si přitápět. Pokud ne a zrovna udeřily vydatné mrazy, můžete si rovnou gratulovat – vlastní kamna vás totiž zachrání před nepříjemným prochladnutím. Vyprávět by o tom mohli Slovinci, kteří letos v zimě bojovali se sněhovými bouřemi a silnými mrazy. Bez dodávek elektřiny se ocitlo přes sto tisíc obyvatel. Nejhůře na tom byli ti, kterým kalamita vzala i možnost vytápění domácnosti. Kolik z nich bědovalo, že na energetické zabezpečení vlastní domácnosti nemysleli dřív?
„Pořídit narychlo kamna nemusí být zase takový problém, horší to bývá se zajištěním odvodu spalin. Firmy, které instalují komínové systémy, jsou totiž v zimě i za normálních okolností velmi zaneprázdněné. Pokud navíc přijde skutečná kalamita, poptat urgentní služby je prakticky beznadějné,“ doplňuje Seidl. V tomto případě je tedy nejlepší řídit se oblíbeným skautským heslem „buď připraven“ a nehledě na primární vytápění vybudovat systém pro odvod spalin ještě před eventuální instalací doplňkového spotřebiče paliv. Jinými slovy postavit pojistný komín. Co když na něj ale v budoucnu pořízený spotřebič nebude pasovat?
„Dnes existuje celá řada univerzálních komínových systémů. Pro spotřebiče na pevná paliva jsou nejvhodnější ty s kvalitní keramickou vložkou, na které lze takové spotřebiče s jistotou připojit. V případě vestavby komína do již hotového domu se pro snadnější montáž dobře uplatní i komíny s nerezovou vložkou. Přestavbu tedy můžete bez otálení zahájit už letos v létě. Při volbě a návrhu komína je vždy potřeba se poradit s odborníky,“ říká Libor Seidl.
Na pojistný komín je samozřejmě nejlepší myslet už při výstavbě domu. Náklady sice stoupnou, ve vztahu k celkové ceně nemovitosti však bývají zanedbatelné (kolem 3 %). A je to rozhodně levnější a pohodlnější než budovat komínový systém až dodatečně.
Pojistný komín u nás není povinný ze zákona a i celosvětový vývoj legislativy spěje spíše k deregulaci stavebních předpisů. Rozhodnutí tedy většina států přenechává na občanech. Přesto stále existují oblasti, v nichž je pojistný komín předepsán zákonem. V některých regionech zavedli toto opatření Rakušané, Norové, Francouzi, Chorvaté, Slovinci, a dokonce i Turci. „Tato legislativa rozhodně není zbytečná, protože se zabývá naší bezpečností. Je dobré si uvědomit, že výpadek energie není nic mimořádného. Může ho způsobit bouře, sníh, povodeň, zemětřesení ale i běžná technická závada,“ upozorňuje Libor Seidl.
Dlouhodobým zastáncem povinného pojistného komínu je i prezident Evropské federace kominických mistrů (ESCHFÖ) Hans-Günther Beyerstedt. Podle něj by zákonný předpis pro byty a rodinné domy neměl pouze preventivní a bezpečnostní význam, ale přinesl by i dodatečné výhody pro stát a občany, například nezávislost na světovém trhu a politické nestabilitě, samostatnost jednotlivců, či možnost používat místní energetické zdroje.
