Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Mountfield, Bramac a TP plus CL
Zahradní koupání dávno není luxusem jen pro bohaté. Můžeme si postavit bazén malý i velký, nadzemní či zapuštěný, z plastu, betonu nebo kovu. Pro každý ale platí určitá pravidla provozu. Především pokud jde o čistotu, udržení přijatelné teploty vody a bezpečnost.
Hlavně čistota
K udržení kvalitní čisté vody v bazénu slouží filtrační jednotka. Její velikost a výkon záleží na velikosti bazénu. V zásadě platí, že by měla přefiltrovat celý objem vody nejpozději během jednoho dne. V horku a při plném využití se filtruje déle, v chladných dnech lze dobu zkrátit na 6 až 8 hodin. Pro nadzemní bazény se používají malé pískové filtrační jednotky s průtokem vody 4 m3/h. Velké zapuštěné bazény potřebují větší jednotky s minimálním průtokem 11 až 14 m3/h. Součástí filtračních jednotek je předfiltr na hrubé nečistoty, výkonné čerpadlo, filtrační nádoba, šesticestná hlava i chlorátor pro snadné a bezpečné dávkování chlorových tablet.
Kromě mechanických nečistot vodu znečišťují řasy, bakterie a viry. Jejich tvorbě brání chemické prostředky; ty vodu dezinfikují a upravují. Řádně udržované „chemické hospodářství“ zajišťuje dávkování desinfekčního činidla (chloru apod.) a správné pH vody včetně kontrolního měření nadávkovaných hodnot. Instrukce pro dávkování musí být součástí technického listu daného chemického prostředku, nebo provozního řádu od dodavatele technologie. Měl by být v češtině; pokud není, je lépe přípravek nekupovat, protože zřejmě není schválen pro použití v našich podmínkách.
Přiměřená teplota
Vodu v bazénu můžeme ohřát solárním kolektorem nebo tepelným čerpadlem. Výhodou solárního ohřevu je, že slunce bývá k dispozici zpravidla tehdy, kdy je pro ohřev bazénu nejvíce potřeba. Na rozdíl od ohřevu vody pro domácnosti zde odpadá nutnost akumulační nádrže teplé vody – tím je samotný bazén. Tepelné čerpadlo po tento účel zpravidla je typu vzduch/voda; z okolního vzduchu odebírá teplo a prostřednictvím tepelného výměníku je předává bazénové vodě.
K prodloužení koupací sezóny slouží nejrůznější typy zastřešení. Nejvyužívanější jsou teleskopicky posouvatelné oblouky z polykarbonátového komůrkového skla, zabudovaného do hliníkové konstrukce – v nejrůznějších tvarech a velikostech pro nadzemní i zapuštěné bazény. Další variantou zakrytí bazénu je přetlaková nafukovací hala. Vytvořením skleníkového efektu zajišťuje od dubna do října stejné podmínky ke koupání jako v těch nejteplejších měsících. Spotřeba elektřiny vzduchového kompresoru odpovídá spotřebě jedné rozsvícené žárovky. Zvláště se osvědčuje při vytápění bazénu.
Systém údržby
Při provozu bazénu je potřeba dělat pravidelně hodně činností. Zda je zvládneme sami, nebo si na některé sjednáme odborníky, ovlivňuje typ bazénu (venkovní, krytý, polozapuštěný apod.), složitost technologie a finanční možnosti. Údržba se dělí na činnosti, jež je nutné provádět denně, týdně, měsíčně a ročně:
– Denní: Po zprovoznění bazénu je třeba každodenně mechanicky čistit hladinu, stěny a dno bazénu a nejbližší okolí. Doporučuje se, aby bazénová vana byla přitom nejméně z poloviny zatopena, jinak může dojít k poškození obkladů.
– Týdenní: Udržují se části technologického systému úpravy bazénové vody: zejména filtrační zařízení, čerpadla, zařízení na protiproud, skimmer a ohřev vody. Praní filtru se provádí v závislosti na tlaku na manometru filtru (asi 0,04 MPa od normálu). Postup praní je uveden v manuálu. U recirkulačního čerpadla je nutné kontrolovat zanášení lapače vlasů, u ostatních čerpadel dávkovač chemikálií, zejména odvzdušnění a pročištění sacího koše.
– Měsíční: Jde o údržbu mobilních či pevných částí osazených v bazénové vaně nebo nad ní. Patří sem zejména kontrola nerezových schůdků, podvodního osvětlení, vypouštěcího otvoru, zakrytí vodní hladiny, trysek a dalších prvků.
– Roční: Jde o zazimování celoročně neprovozovaných nádrží ke konci sezóny a jarní příprava na sezónu. U celoročně provozovaných bazénů se doporučuje bazén jednou za rok vypustit a provést důkladnou generální kontrolu včetně technologického zařízení. Vzhledem k ceně pitné vody a nákladům na ohřev je to drahá záležitost a záleží na zvážení každého majitele, zda generální údržbu provede.
Extra tip: Bezpečný provoz
Bazén v zahradě je nejen místem pohody, v rodinách s malými dětmi totiž hrozí riziko náhodného pádu do vody. Základní ochranu představuje bezpečnostní zábradlí. Lépe může vypadat krycí lamelová roleta, která se rychle rozvine po hladině. Brání i úniku tepla a znečištění vody. Z hlediska bezpečnosti je potřebné upravit i okolí bazénu – nesmějí tu být kluzké povrchy. Nebezpečné jsou především hladké kamenné a keramické dlažby bez protiskluzové úpravy, které voda mění na velmi klouzavý povrch. Nic však nemůže zcela nahradit dohled dospělých na děti.
Obvyklé problémy
– Voda je zelená, stěny a dno slizké: Příčinou je výskyt řas a bakterií. To snižuje i výkon filtru. Je upravit pH, provést šokovou dezinfekci chlorovým přípravkem, mechanicky odstranit řasy ze stěn a dna okartáčováním a odsáním. Po tomto ošetření je nutné ponechat filtrační zařízení nepřetržitě v chodu. U pískových filtrací sledujeme na manometru tlak ve filtračním zařízení a v případě potřeby provedeme zpětné propláchnutí, aby se zachycené řasy vyplavily. Obecně je nutné průběžně kontrolovat funkčnost filtračního zařízení a čistotu náplně.
– Zákaly a tmavé skvrny: Příčinou zakalení vody může být vysoká koncentrace železa nebo manganu (voda je hnědá), zvýšený výskyt solí vápníku a hořčíku (bílý zákal) a vysoká koncentrace organických nečistot (kosmetika z koupajících, kožní tuk, prach z okolí bazénu apod.). Zakalení odstraníme aplikací přípravku na úpravu pH, následnou šokovou dezinfekcí chlorovým přípravkem a přidáním přípravku na tvorbu vloček, do kterých se nečistoty „zabalí“. Vločky se pak zachytí na filtru a odstraní. Vločky se často vytvoří i na dně; pak se odstraní bazénovým vysavačem. Po nadávkování přípravku k vyvločkování nečistot a k projasnění vody necháme filtraci zapnutou minimálně 12 hodin.
Uspoříme náklady
Stavba a provoz bazénu stojí hodně peněz, a tak je třeba využít všechny možnosti jak ušetřit, například:
– umístit bazén v co nejkratší spojnici s domem (stačí pak zpravidla kratší rozvody potrubí, elektřiny, izolací),
– situovat bazén tak, aby byl přímo osvětlen slunečním svitem (jižní nebo jihozápadní strana),
– u nekrytých bazénů chránit vodní plochu před ztrátou teploty vody a znečištěním,
– technické vybavení (úpravnu, ohřev vody, apod.) umísťovat co nejblíže k bazénu,
– udržovat bazén v čistotě a tak předejít vyšším nárokům na úpravu a používaných chemikálií,
– při použití alternativních energetických zdrojů počítat s vyššími počátečními náklady a dlouhodobější návratností.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 6/2012.
