Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Lindab, Devi, Motel, Bramac, Jokl a HPI-CZ
Výrobci střešní krytiny dnes přitom nabízejí obvykle celý bezpečnostní systém, který chrání okolí domu před padajícím sněhem a současně dovolují bezpečný pohyb osob po střeše při jeho odstranění.
Zachytí nebo rozrazí
Nekontrolovanému sesuvu sněhu a ledu ze střechy zabrání speciální střešní doplňky: Zachytávače, zábrany a rozrážeče.
Zachytávače a zábrany zachytí padající kusy sněhu, ale také ledu, jež se tvoří v některých místech střechy, například u odvětrávacího potrubí. Trubkové (tyčové) zachytávače jsou dvě nebo tři trubky nad sebou, které vytvoří dvacet až třicet centimetrů vysokou zábranu. Deskové zábrany jsou tvořeny kovovým roštem nebo perforovanou deskou.
Existují také atypické sněhové zábrany, například dřevěná kulatina vložení do háků. Tento způsob je vhodný i pro stavby v přírodní rezervaci a podobně.
Dalšími prvky jsou rozrážeče sněhu upevněné do střešní krytiny, nebo speciální tašky a šablony s výstupky. Ty ovšem neslouží k udržení sněhu na střeše, ale sjíždějící masu rozdělí na menší díly, které pak odpadávají z okapové hrany jen po menších kusech.
Výběr typu zábrany
Typy a počty zábran a dalších prvků na střeše obvykle navrhuje výrobce. Vychází přitom ze zatížení střechy sněhem v dané oblasti z parametrů střechy (rozměry, sklon).
Ztížení střechy sněhem je určeno podle mapy sněhových oblastí, která je přílohou stavebních norem. Naše území je v ní rozděleno do pěti oblastí. Většina se nachází v 1. až 4. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem 70-250 Kg/m2, což odpovídá asi 14-40 cm vrstvě mokrého sněhu. V páté (horské) sněhové oblasti bývá zatížení střechy vyšší než 320 kg/m2.
Dále platí, že čím je střecha delší a a mé vyšší sklon, tím na ní napadne více sněhu. Ten pak bude tlačit na sněhovou zábranu těsně nad okapem. Střechy ve vyšší sněhové oblasti tak vyžadují instalaci zábran i v několika řadách, aby se váha sněhu rozložila po dvou, třech, čtyřech metrech a v celé délce střechy. Naopak v nížinách a v běžné zástavbě bude dostačující jen odlehčený a levnější systém.
Rozmístění na střeše
Sněhové zábrany je důležité umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem.
Pokud máme stavbu v mírnější sněhové oblasti a zábrany masu sněhu udrží v jedné řadě, tak nainstalujeme zábrana pouze k okapové hraně. V případě vyššího zatížení a potřeby více řad zábran, musí být jednotlivé řady rozmístěny rovnoměrně po celé délce střechy.
Pokud máme dům ve vyšší sněhové oblasti a bude třeba použít například dvou řad, umístí se druhá řada do poloviny délky střechy (po sklonu). Ocelové sněhové rozrážeče ve tvaru trojúhelníků nebo speciální tašky je vhodné rozmístit po celé ploše střechy.
Systémy s atestem
Pro výběr zábrany není ani tak důležitý materiál, ale spíše bezchybná funkce a jejich vhodnost pro danou krytinu. Důležité je, aby měl systém odpovídající evropský atest a garantovanou nosnost, která záleží nejen na použitém materiálu, ale zejména na způsobu a četnosti kotvení prvků do střešní krytiny. Rozhodně se nedoporučuje řešit ochranu vašeho domu samovýrobou nebo svépomocí. Mnozí majitelé domů doplatili právě na to, že si nechali místo originálních zachytávačů namontovat klempířem vyrobené zábrany, které nevydržely nápor sněhu a pojišťovna pak odmítla škodu hradit právě z důvodů neRPNity systému. Nehledě na to, že padající sníh může kromě hmotných škod způsobit i vážná zranění.
Extra tip: Topné kabely 
Některá části domu a pozemku se vyplatí i v zimě udržovat nad bodem mrazu. Potíže může například způsobit mokrý sníh, který se v úžlabích, okapech a svodech změní v led.
Účinnou prevencí jsou elektrické topné kabely, zafixované v okapech nebo umístěné pod povrchem nechráněné plochy. Kabely připojíme na běžnou síť a jejich činnost je řízena automaticky, podle signálů tepelných a vlhkostních čidel. Ochrana je bezpečná, trvalá, takže odpadá chemický posyp a pracné odklízení sněhu.
Okapový systém na horách má jinou technologii montování. Další možností jsou speciální přídavné háky, které zpevní přetížený okap a zabrání jeho poškození.
Ne za každou cenu…
Pokud okolí nehrozí přímé nebezpečí, neměli bychom sníh na střeše zadržovat, ale naopak umožnit mu volně sjíždět. Ulehčíme tak krovům a vyhneme se potížím s rychlým táním v jarních měsících.
Již v projektu by proto měl být navržen optimální sklon a orientace střechy a střešní krytina by neměla sklouznutí sněhu bránit, čemuž vyhovují především falcované plechové krytiny s hladkým povrchem.
Na střeše pokud možno omezíme úbočí či jiné překážky (prostupy, střešní okna a podobně), jež brání volnému skluzu. Sníh z výše položených střech ale nesmí padat na nižší střechy či konstrukce.
V horských oblastech je třeba umístit okapy pod úroveň hrany střechy, aby jej sníh nepoškodil. Nebo je na zimu (pokud je to možné) sejmout a sníh nechat volně sesouvat na předem připravený terén s drenáží.
Dobré rady
– Výběr zachytávačů a dalších prvků se doporučuje vždy konzultovat s projektantem a výrobcem krytiny. A pokud jde o starší rodinný domek nebo s nevyhovujícími krovy, je třeba se poradit i se statikem.
– Vlastník nemovitosti v případě, že sníh či led ze střechy nebo cesty neodstranil, nebo na riziko alespoň nejprve včas neupozornil, odpovídá za způsobenou škodu na zdraví a majetku.
– Zachytávače a rozrážeče sněhu je třeba instalovat již oblastech 600-900 m n.m. Meteorologové však doporučují chránit domy již od 300 m n.m. vzhledem k bohatším a přívalovým sněhovým srážkám v posledních letech.
Článek z RPN č. 12/2010
