Za zcela vodotěsnou není považována žádná skládaná krytina. Vodotěsná musí být pouze vůči stékající vodě, zde jí k tomu napomáhá gravitace. Proti tlakové vodě, jež vzniká při odtávání sněhu, nebo proti větrem hnané vodě, či proti zafoukání prachového sněhu tyto krytiny těsné nejsou a ani to po nich žádná norma nevyžaduje.
„Obecně platí, že vodotěsnost střechy je zajištěna minimálně 2 vrstvami,“ vysvětluje technický specialista společnosti Satjam ing. Petr Tureček. „Pod skládanou krytinu se voda nebo zafoukaný sníh za určitých podmínek dostat může, ale zase se musí bezpečně dostat ven bez toho, aby zde napáchal nějaké škody.“
Základem při výběru krytiny je bezpečný sklon
Významnou roli v konstrukci střechy hraje tzv. minimální bezpečný sklon. „Jedná se o údaj, který určuje, od jakého úhlu už střecha není těsná ani vůči stékající vodě,“ vysvětluje ing. Petr Tureček. Možný sklon ovlivňuje hned několik faktorů. Například, jaký je samotný materiál krytiny, kolik je zde spojů a o jaký jde typ. „Čím méně má krytina spojů a tyto spoje jsou přesně provedené, tím je těsnější a její bezpečný sklon použití je menší,“ objasňuje Petr Tureček. Unikátní možnost představují například plechové krytiny, které umožňují bezpečně realizovat i střechy s velmi nízkým sklonem. „Například krytinu Satjam Rapid, která svým vzhledem připomíná falcovanou střešní krytinu, lze za předpokladu, že krytina není po spádnici dělená, využít na střechy se sklonem již od 8°,“ vysvětluje Petr Tureček ze Satjamu.
Pro ochranu střešní konstrukce
Druhou nezbytnou součástí každé střechy je pojistná hydroizolační vrstva. Jejím úkolem je ochránit střešní konstrukci před vodou či sněhem, kterým se podařilo proniknout pod krytinu. Zde je nutno vzít v úvahu, že i materiály používané pro vytvoření této vrstvy, mají své parametry a stupně těsnosti. „Je potřeba, aby byly vždy v souladu s použitou krytinou, požadavky na stupeň těsnosti podstřeší a sklonem střechy. Pokud je kupříkladu použitelnost krytiny deklarována od 12°, stavebník má střechu se sklonem 12°, tak i materiál použitý pro vytvoření pojistné hydroizolační vrstvy musí být použitelný pro tento sklon a musí vyhovovat požadavkům na stupeň těsnosti. Jestliže stavebník použije nevhodný typ materiálu, je téměř jisté, že nastane problém,“ říká Tureček.
Jakou střechu tedy zvolit, aby hrozilo co nejméně problémů se zatékáním? Odborník klade důraz na správně zvolený materiál jak pro krytinu, tak i pro pojistnou hydroizolační vrstvu. Nutné je také dbát na kvalitní řemeslné provedení. A jak dodává závěrem, vyplatí se dodržovat osvědčené: čím jednodušší střecha, tím menší riziko vzniku problémů.
