Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv autora a firem Ronn, Voto, Rheinzink, Aco a Schl?ter Systems
Izolace plus drenáž
Většinu poruch podzemních konstrukcí domů má na svědomí voda. Zdivo pod terénem ohrožuje spodní voda, prosakující dešťová voda a kapilární zemní vlhkost.
U nových domů se na odvodnění musí myslet již v projektu a nejpozději při výstavbě. U starších staveb bez kvalitní izolace se ale problémy mohou objevit až po mnoha letech. Základové a sklepní zdivo je pak nutné dodatečně opatřit svislou izolací proti vodě. To ale většinou nestačí a je třeba provést ještě účinnou drenáž.
Zemina se u obvodové zdi vyhloubí do takové hloubky, aby drenážní rozvody ležely nejméně 15 cm pod pevnou vodorovnou izolací základů proti vlhkosti. Drenážní rozvody se uloží do štěrkového lože a obalí filtrační tkaninou, na kterou se nasype vrstva štěrku a vrátí původní zemina. Plocha se může ještě zatravnit.
Jako stavebnice
Drenážní systém obsahuje různé prvky, například kontrolní šachtu
Práci si podstatně zjednodušíme použitím uceleného drenážního systému: jeho prvky do sebe zapadají jako stavebnice lego. Lze je koupit ve většině obchodů se stavebním materiálem a některé levnější i v hobby marketech.
Systémy zpravidla obsahují drenážní trubky, kontrolní šachty, drenážní desky a filtrační tkaniny. S tím si pak poradí i zručný kutil. Při instalaci ale nesmí zapomenout, že trubky je třeba vést ve spádu asi půl procenta směrem k šachtě a odtud do kanalizace, případně do trativodu či vodoteče.
Voda z okapů
Spojovacím prvkem mezi okapovým svodem a kanalizací či jiným odvodem je okapová vpusť. Všechny typy vpustí jsou zpravidla univerzální, tedy vhodné pro zaústění do trativodů, vodotečí i do kanalizací k odvádění srážkových vod. Levnější výrobky sice nemají například sifon a pojistnou klapku, což ale na druhé straně může usnadnit odtok vody a zamezit zamrzání.
Profilovaný vtokový díl zpravidla umožňuje napojit různé průměry okapového svodu (75, 80, 90, 100 a 110 mm). Díky spodnímu vývodu lze vpusť instalovat i v zámkové dlažbě. Při instalaci je nutné vpusť zabetonovat jak v dolní části, tak i po stranách. Vpusti bývají opatřeny košíkem pro hrubé nečistoty a inspekčním poklopem, sloužícím k čištění od usazenin.
Liniové odvodnění
K odvodu dešťových vod z plochy se dříve používaly jednoduché otevřené žlaby a korýtka. Nevýhodou byla nutnost neustálého čištění a kratší životnost. Dnes je nahrazují tzv. liniové odvodňovací systémy, které odvádějí vodu jak z velkých ploch, tak z okapů, od domovních dveří, z terasy a podobně. Mohou být variabilně sestaveny z jednotlivých prvků: žlabů, krycích roštů, vtokového a odtokového příslušenství.
Nosné části se vyrábějí ze speciálního betonu nebo z plastů (obvykle PVC nebo z polypropylenu). Jde o tvrdé materiály, které vydrží větší zatížení, než například cementový beton. Přitom jsou lehké, mrazuvzdorné a odolné proti agresivním látkám.
Základními prvky jsou žlaby v široké rozměrové škále, se dnem rovným či spádovaným. Kulaté dno žlabu zajišťuje vysokou rychlost odtoku a tím i samočisticí efekt. Dalšími částmi systému jsou čela, vtokové skříně a odtokové přípojky, vybavené pachovými uzávěry.
Instalace svépomocí
Díky nízké hmotnosti prvků a spojovacímu systému „pero a drážka“ je montáž odvodnění rychlá a bezpečná i pro laika – lze ji zvládnout podle příruček výrobce.
Způsob odvodnění volíme podle množství srážek a členitosti terénu.
Podmínkou bezpečného provozu a trvanlivosti je správné uložení žlabů: potrubí je třeba vést ve spádu asi půl výškového procenta směrem k šachtě. V další fázi se celoplošně překryjí rošty z pozinkované oceli nebo litiny a připevní šrouby (při údržbě se dají zase sejmout). Nosnost roštů je dimenzována pro několik zátěžových stupňů, od nejslabších až po možné pojezdy automobilů.
Extra tip: Odvodnění balkonu
Voda u balkónu či terasy by měla být odvedena velmi rychle, neboť hrozí průsaky zejména u dveří a fasády. K tomu účelu byly vyvinuty speciální žlabový systémy: Jejich konstrukce umožňuje redukovat připojovací výšku žlabu vzhledem k vodorovné izolaci zdiva podle nerovnosti plochy v okolí dveří a podobně. Ve stavebním projektu tak nemusí být určena přesná stavební výška a pokud dojde k sesednutí zdiva, je možné tomu odvodnění přizpůsobit.
Vyčištění drenáže
Životnost drenáží je omezená: Otvory v drenážních trubkách se ucpávají, spárami prorůstají kořínky travin, proniká sem hlína a drén přestává plnit svoji funkci.
Drenážní trubky je možné do určité míry vyčistit propláchnutím vodou: Zeminu nad několika metry drenáže odstraníme a tlakovou vodou se snažíme zeminu a kořínky vyplavit. Voda z hadice z vodovodní sítě na to ale obvykle nestačí, musíme použit čerpadlo. Pak obnažíme další část drenážní trubky a postup opakujeme. Pokud to nepomůže, je třeba drenáž vyměnit.
Čistá voda do kanálu
Voda se střechy může být relativně „čistá“, tedy hlavně bez pevných nečistot. K očistě slouží různá zažízení:
– Lapač listí: Listí ve žlabu podstatně omezuje funkci okapu. K zachycení slouží ochranná síťka nebo mřížka, umístěna nad svodem.
– Sběrač vody: Voda díky přilnavosti stéká po vnitřní stěně sběrače a je odvedena do přistavené nádrže. Nečistoty přitom padají i s přebytečnou vodou do kanalizace.
– Lapač splavenin: Jde o systém spojení svodové okapové roury s kanalizačním potrubím: Lapač je opatřen zápachovým uzávěrem, košíčkem pro zachytávání nečistot měnit vrchní víko lze vyměnit za kanálovou mřížku.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 5/2011
