Stavební akustika se zabývá omezením přenosu zvuku mezi různými prostory ve stavbě a akustikou přímo v místnosti. Pro řešení přenosu je třeba postavit zvuku do cesty zvukově izolační konstrukci, splňující požadovanou neprůzvučnost. Obvykle to jsou vnitřní příčky, izolované buď izolačními pásy či deskami nebo přístavbou z lehké izolační konstrukce.
Kamenná vlna
Stěna opatřená výplní v podobě izolačních desek z kamenné vlny zabezpečí útlum hluku až o 15 dB. Kamenná vlna, vyráběná z přírodního čediče, pohltí široké spektrum zvukových frekvencí a sníží odraz zvuku i jeho hladinu. Kromě toho má také výborné tepelněizolační vlastnosti (součinitel tepelné vodivosti má hodnotu jen 0,035 W/m.K). Její aplikací tak zamezíme jednak přístupu hluku a současně výrazně šetříme teplo (nebo naopak). Díky její nehořlavosti si zajistíme i účinnou ochranu před ohněm.
Desky z kamenné vlny jsou obvykle v celém svém objemu hydrofobizované, takže dobře propouštějí vodní páry. Umožňuje to stěnám „dýchat“ a zároveň zamezí tvorbě plísní.
Montáž izolace
Izolační desky z kamenné vlny bývají lehké a dobře se s nimi pracuje. Nesesedají a dobře drží tvar i po letech. Lze je doporučit jak pro lehké sádrokartonové příčky, tak pro nosné stěny: rozdíl při montáži spočívá v uchycení pomocné konstrukce.
Postup při izolaci vnitřních příček:
1. Připevnění pomocné konstrukce příčky (ocelový profil nebo dřevěné hranoly): V případě nosné stěny je konstrukce předsazena a tvoří předstěnu, která by však k nosné stěně neměla být přikotvena ani jinak připojena. Lehké příčky se uchycují k podlaze, stropu a okolním stěnám.
2. Vložení izolace: Připravená konstrukce se vyplní izolačními deskami tak, aby nevznikly žádné mezery kolem nosných profilů a spáry mezi izolací.
3. Lepení separační PE pásky: Obvod kovové konstrukce příčky se opatří samolepicí PE páskou, která slouží jako „rušič“ přenosu hluku.
4. Montáž obkladových desek: Na konstrukci s izolační výplní a PE páskou lze poté upevnit sádrokartonové, popřípadě dřevotřískové desky.
5. Vyplnění spár a spojů: Spáry po obvodu konstrukce a stejně tak spoje mezi deskami je nutné zatmelit.
6. Povrchová úprava: Na realizovanou správně zaizolovanou stěnu se aplikuje omítka, malba nebo tapeta.
Rozvody vody, kanalizace a topení v akustické příčce pokud možno nevedeme. Tyto rozvody a místa prostupů jsou akustickými mosty a velmi výrazně zhoršují vzduchovou neprůzvučnost. U plovoucích podlah příčku osazujeme na nosnou konstrukci, ne na roznášecí vrstvy plovoucí podlahy.
Akustické desky
Pro dosažení těch nejlepších zvukově izolačních vlastností vnitřních příček se doporučuje použít předsazenou konstrukci ze speciálních akustických desek.
Například „modrá“ akustická sádrokartonová deska (viz snímek) je vyrobena podle speciální receptury a díky tomu má nejen výborné akustické vlastnosti, ale také odolává vlhkosti; může být tedy použita i v koupelně.
Konstrukce se skládá z nosného systému (dřevěné nebo kovové profily) a z oboustranného opláštění deskami, oddělenými mezerou, která je vyplněna minerální izolací. Tato skládaná sestava může mít stejnou neprůzvučnost jako masivní konstrukce, avšak při nepoměrně nižší hmotnosti (hmotnost desky je obvykle pod 40 kg/m2).
Jako sádrokarton
Montáž akustických sádrokartonových desek se neliší od klasické montáže sádrokartonových konstrukcí. Není nutné měnit nářadí, příslušenství ani způsob provádění:
1. Na podlaze a stěnách vyměříme polohu příčky a obvodové profily opatříme samolepicím napojovacím těsněním.
2. Na podlahu, strop i stěny připevníme vodicí profily. Pozor na správné rozteče.
3. Do vodicích profilů nasuneme sloupky otevřením ve směru montáže, abychom začínali s připevněním desek na stabilnější straně profilů.
4. Provedeme opláštění první strany modrými akustickými sádrokartonovými deskami. Uložíme případná instalační vedení. Poté vkládáme tepelnou izolaci z minerálních vláken v celé ploše bez mezer.
5. Opláštění příčky dokončíme připevněním modrých akustických desek z druhé strany. Desky připevňujeme pouze ke svislým profilům samořeznými šrouby.
6. Spáry mezi akustickými sádrokartonovými deskami a hlavy šroubů zatmelíme.
Parametry neprůzvučnosti
Zvuk se v domě a bytě šíří vzduchem a stavebními konstrukcemi. Zvuku šířenému vzduchem je třeba postavit do cesty stavební dílec, který šíření zabrání nebo je alespoň omezí. Tato schopnost se nazývá vzduchová neprůzvučnost (Rw). Schopnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného konstrukcí se nazývá kročejová neprůzvučnost (Lw).
Výrobce vždy deklaruje tzv. laboratorní hodnotu vzduchové neprůzvučnosti Rw, zjištěnou v laboratoři za ideálních podmínek. Při stavbě však šíření zvuku ovlivňují přenosy tzv. vedlejšími cestami (netěsnosti, vedlejší konstrukce, napojení apod.). Proto je reálná stavební neprůzvučnost R´w vždy nižší. Podle normy ČSN 72 0532 pro přibližný přepočet hodnoty laboratorní na stavební slouží vzorec: R´w = Rw – k1, kde korekční činitel pro lehké konstrukce je udáván jako k1 = 4 až 8 dB
Například pro vzduchovou neprůzvučnost s parametrem Rw = 49 dB je třeba postavit stěnu ze železobetonu tlotky 100 mm o hmotnosti asi 230 kg/m2 nebo stěnu z plných cihel tloušťky 150 mm o hmotnosti asi 250 kg/m2, případně ze speciální akusticé desky tloušťky 100 mm o hmotnosti 28 kg/m2. Ze zkušenosti lze odvodit, že každé zdvojnásobení plošné hmotnosti dělící konstrukce zvýší vzduchovou neprůzvučnost o 6 dB.
Extra tip: Odhlučnění stropu
Konstrukce stropu a skladba podlahy na něm by se měla řešit s ohledem na akustické požadavky pro konstrukci, která odděluje dva byty. Parametry pro hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532; požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost R´w je pro stropy jiných bytů 52 dB a na kročejovou L´w 58 dB. U kročejového hluku jde o to, zamezit pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Zde se účinně uplatní takzvaná plovoucí podlaha. Na nosnou stropní konstrukci se zpravidla položí tuhé rohože z kamenné vlny Steprock o tloušťce 3 nebo 4 cm. Následuje vlastní plovoucí podlaha – napřáklad 2x vrstva z OSB desek 12 mm nebo 1 x na pero a drážku (tloušťka asi 20 cm). Následuje nášlapná vrstva, což může být keramická dlažba, koberec, lamely apod.
Zlepšení vzduchové průzvučností lze řešit také provedením podvěšeného podhledu. Tím se z hlediska akustiky vytvoří dvojitá konstrukce. Specializovaná firma by měla navrhnout na základě početního posouzení šířku vytvořené vzduchové dutiny, v dutině je pak osazen tzv. pohlcovač, což je obvykle rohož z minerální vaty.
Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Rigips, Fermcell a Rockwool; vydáno v RPN č. 10/2011
