Kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia)
Najít spolehlivou pokojovou rostlinu, která dokáže snášet hned několik extrémů najednou, jako málo vody, přelití i nízkou úroveň světla, vypadá jako nemožný úkol, ale jednou takovou je právě kulkas. Vysazený v dobře propustném substrátu promíjí nejen pěstitelům, kteří rádi zalévají často a pravidelně, ale i těm, kdo na zálivku týden až dva zapomenou.
Rostlina s hustými lesklými listy a stonky, které se během růstu mírně ohýbají, je dobrou volbou na ozelenění fádních koutů. Svědčí jí to především na pozadí světlé stěny. Dosahuje výšky přibližně jednoho metru. Dobře roste i v napohled těsném květináči.
Při zálivce dáme pozor, aby se voda nedostávala k dužinatým stonkům, a hlavně kolem nich nezůstávala stát!
Zamiokulkas pochází ze stinných lesů a kamenitého terénu východní Afriky. V masitých kořenech, které se nazývají rizomy či podzemky, dokáže rostlina uchovávat vodu po dlouhé období, díky čemuž snáší sucho. Také její lesklé tmavě zelené listy obsahují vysoké množství vody.
Rostlina zároveň snese i nízkou hladinu světla, určitě ji chráníme před přímým sluncem. Málokdy se stává, že v interiéru rozkvete. Někdy se na starším jedinci v létě až na podzim objeví vzpřímená soukvětí krémově bílých květů, ale nejsou výrazná.
I když jsou kořeny a listy v původní domovině využívány v lidové medicíně, všechny části rostliny působí při požití toxicky a mohou dráždit pokožku, když se na ni dostane šťáva ze zlomeného listu nebo stonku.
Stanoviště
Kulkas postavíme mimo přímé slunce a pěstujeme ho při teplotě 13 až 26 °C. Když máme během zimy v interiéru suchý vzduch, pravidelně ho rosíme.
Rostlina se ráda „tlačí“ v úzkých květináčích. Při její výsadbě či přesazování se proto nenechte zmást její velikostí a raději volte nádoby, které jí budou „tak akorát“.
Péče
Zaléváme, až když substrát proschne. Vyhýbáme se tomu, aby byl stále zvlhčený. Při přesazování vmícháme do substrátu pro pokojové rostliny hrst písku nebo drobných kamínků, abychom zvýšili jeho propustnost. Ujistíme se, že odtokové dírky v květináči jsou volné, aby přebytečná voda mohla odtékat.
Množení
Když se rostlina rozroste a zaplní květináč, můžeme ji v jarním období přesadit nebo rozmnožit, a to tak, že rizomy i se stonky od sebe oddělíme. Jsou-li rizomy příliš velké a nedají-li se oddělit rukou, rozřežeme je ostrým nožem. Každou část rostliny vysadíme samostatně do substrátu pro pokojové rostliny, který obohatíme o sypký materiál, například drobné kamínky, čímž zlepšíme jeho propustnost, a nakonec zalejeme.
Zamiokulkas se také dobře množí řízky ponořenými ve vodě. Nicméně je to zdlouhavější proces, protože získat pěknou, zahuštěnou rostlinu s mnoha stonky trvá o něco déle.
3 pravidla péče o zamiokulkas
- Potřebujeme-li kolem rostliny zvýšit vzdušnou vlhkost, květináč postavíme na misku, ve které jsou kamínky zalité vodou. Pomůže i zvlhčování vzduchu pomocí rozprašovače, který navíc zabezpečí, že se povrch listů udrží bez prachu. Díky tomu působí čerstvě a svěže.
- K odstranění vody z listů, což děláme alespoň občas, použijeme měkký hadřík, kterým povrch listu utřeme.
- Při přesazování můžeme rostlinu i rozmnožit, a to tak, že oddělíme rizomy, ze kterých vyrůstá stonek, a vysadíme je zvlášť.
Text: redakce, Monika Šestinová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů, Gardeners‘ World
