Vliesové tapety
Možná tento druh tapet znáte pod názvem flísové tapety. Na trhu nejsou příliš dlouho, ale už teď se těší velké oblibě. Proč? Pyšní se vysokou pevností, jejich barva se nemění, poskytují výbornou tepelnou i zvukovou izolaci, snadno se lepí a jsou prodyšné. To znamená, že stěna, na které jsou nalepené, nezplesniví. Navíc můžete vybírat i z nepřeberného množství fototapet, což jsou velkoformátové fotky a vzory vytištěné na vliesové tapetě.
Nanášení: Nechcete za lepení tapety na zeď platit odborníkovi? Nevadí. Manipulace s vliesovými tapetami je velmi snadná. Lepí se za sucha, to znamená, že se lepidlo nanáší pouze na stěnu. Pokud se vám konečný výsledek nebude líbit, strhnutí vliesových tapet vám také příliš práce nedá. Strhávají se také za sucha. A díky tomu, že jsou velmi pevné, nezanechávají na stěně žádné zbytky.
Vinylové tapety
Vinylové tapety se vyrábí tak, že se nanese vinylová vrstva na papírový podklad. To, do jaké míry je tapeta kvalitní, závisí právě na vinylové vrstvě. Platí zde jednoduchá rovnice: Čím více vrstev, tím je tapeta kvalitnější. Jejich výhodou je to, že se dají dobře omývat, nemění barvu, snadno se nepoškrábou, poskytují částečnou izolaci tepla. Bez problémů je nalepíte na různé podklady, jako je například omítka, beton, sádrokarton nebo umakart. Šikovně zakryjí různé nerovnosti a prasklinky na zdi. Abychom byli objektivní, musíme si zde uvést i dvě velké nevýhody a těmi jsou nulová prodyšnost a typický odér, který s sebou přináší PVC.
Nanášení: Lepidlo se v tomto případě nanáší přímo na tapetu, poté musíte pár minut vyčkat, aby tapeta stihla lepidlo nasáknout a až potom se pustíte do tapetování. U vinylových tapet se doporučuje počkat na nasáknutí lepidla přibližně 2 až 3 minuty.
Papírové tapety
Papírové tapety se vyrábí buď jednovrstvé, nebo dvojvrstvé, těm se také říká duplexní a jsou kvalitnější. Seznam výhod u papírových tapet není příliš dlouhý jako u ostatních druhů, přesto si vás možná získá to, že nestojí moc a že existuje velké množství kreativních motivů. Mezi hlavní nevýhody naopak patří neomyvatelnost a nízká odolnost proti oděru.
Nanášení: Zde probíhá tapetování podobně jako u vinylových tapet. S tím rozdílem, že byste na nasáknutí lepidla měli počkat o něco déle. Přibližně 3 až 5 minut. Více neotálejte, protože by se tapeta mohla v lepším případě natáhnout a v tom horším by se mohla začít trhat.
Než se dáte do práce
Pozornost je třeba věnovat i podkladu. Stěna, kterou se rozhodnete tapetovat, by měla být v prvé řadě rovná. Jen dokonale rovný povrch je zárukou bezproblémového lepení. Olupující omítku proto seškrábejte, veškeré praskliny zatmelte, nerovnosti zahlaďte a staré tapety vhodným způsobem odstraňte. Stěna by také měla být suchá a čistá. Zbavte ji veškerých mastných skvrn i plísně. Savý povrch před tapetováním důkladně napenetrujte a nechte schnout minimálně 6 hodin, nesavý odmastěte.
Při tapetování udržujte v místnosti stále stejnou teplotu. Ideálně mezi 19–21 stupni Celsia. Máte-li v místnosti vlhko, v zimních měsících zapněte radiátor, v létě větrejte. V místnosti by také neměl být průvan.
Teď už víte, co vás čeká a můžete se pustit do úplně prvního bodu celého procesu a tím je samotný výběr tapety. A nezapomeňte vybrat i nové dekorace. Třeba obraz na plátně může vzhled krásně vytapetovaného pokoje ještě vyšperkovat. A když se vám bude v tom šperkování chtít pokračovat, pak pro vás máme HORNBACH blog.
Zdroj: PR článek společnosti HORNBACH
