Připravil: Aleš Pohořal a –ih-, foto: Štěpán Luťanský
Ježíškovy Vánoce
A jak prožívá Ježíšek Střihavka vánoční svátky v soukromí? „Na Vánoce se každý rok moc těším, vytváříme opravdovou pohodu, přijdou k nám rodiče a užíváme si té zvláštní atmosféry… Je to snad móda, že se někteří lidé od Vánoc odvracejí nebo je vnímají jako velký stres. Ale zaviňují si to sami! Vánoce přece nejsou o nakupování nebo o tom, že sám na sebe vytvářím nesmyslný tlak. Já a moje rodina tím bohudík nejsme zasaženi. A tak nedám na Vánoce dopustit a na ty další se těším prakticky už od Silvestra.Prosinec navíc bývá bohatý i na koncerty. Začal jsem před dvěma lety se sérií koncertů kolem svátků a věřte, že to má velký ohlas. Ať si říká, kdo chce, co chce, mají úplně jinou atmosféru, než jindy během roku. Lidé jsou nějak hezky a pozitivně naladění. Je to jakýsi relax a krásný vánoční mejdan.“
Když Ježíš opravuje zásuvku…
Vánoce jsou ovšem jenom jednou do roka. Většinou žijeme každodenní život, který ani Kamila Střihavku neuchrání před všedními starostmi. Vypráví: „Jednou jsem opravoval vyhořelou zásuvku — mám střední elektrotechnickou školu. Tedy – chtěl jsem ji opravit! Měl jsem dobrou vůli a na otázky své ženy a dcer v té věci jsem odpovídal: „Já se na to podívám…“ Konečně jsem se k tomu jednou dostal. Koukám na ty dráty a manželka povídá dcerám: „Tatínek se dívá…“ A jak to dopadlo? Zavolal jsem elektrikáře.“
Může Ježíš sportovat?
Kamil sportuje od malička… „Od pěti do šestnácti let jsem skákal na lyžích a věnoval se i sdruženému závodu. Byla to krásná doba – v létě soustředění, skoky na umělé hmotě, v zimě na sněhu… Ale sport je součástí mého života stále. Samozřejmě přiměřeně mému věku, vždyť už mi bude za dva roky padesát. Někde ale fyzičku musím nabrat… Hraju fotbal za čtyři týmy, občas hokej. Přináší mi to nejen radost, ale i chlapský humor a špičkování v šatně, při kterém slabší povahy odpadají. Dva roky chodím taky na tréninky thai boxu. Tam se člověk vypotí a zaměstná celé tělo. A ještě k tomu věku. Dělal jsem atletiku včetně 110 metrů překážek a končil na čtyřstovce, takže jsem býval hodně rychlý. Nedávno jsem hrál fotbal a sprintoval za míčem. Tedy myslel jsem si, že sprintuju… Najednou vidím mladého kluka, jak mě předbíhá, vezme balón a zmizí. Připadal jsem si, jako když plavu proti proudu…“
Jak se má Ježíš?
„Mám se krásně – právě tak odpovídám na otázku, Jak se mám. A opravdu: Co bych si mohl víc přát?! Mám práci, která mě baví, jsem zdravý, stejně jako moje rodina. Vždyť si všimněte, že už když se setkáte s kamarády či známými, čím dál tím častěji probírají věci z negativního úhlu. Potkáte-li deset lidí, devět z nich začne mluvit o problémech. Přitom jde o věci mnohdy nepodstatné, jak si uvědomíte, když se setkáte s lidmi třeba postiženými, nebo s někým, s kým si osud krutě zahrál. „Problémy“ těch prvních jsou proti tomu naprostá prkotina.
Ježíškovi pod stromeček
„Ještě se chci vrátit k muzikálu Jesus Christ Superstar. Jde o dílo mimořádné úrovně a Praha si takový světový titul zaslouží. Slýchám ze všech stran, že lidé už dnes na nic nehodí, že se chtějí jen bavit. Ovšem Jesus – muzikál s úžasnou emotivní hudbou – boří tenhle mýtus. Opravdové dílo se prosadí. Dáváme do toho všechno a diváci nám to vracejí při děkovačce. Potlesk vestoje představuje poctu nám i dílu samotnému.
Čas strašně letí. Je to už dvacet let, co jsem vstoupil do muzikálu. A tak snad moje fanoušky potěší album Muzikál a film. Najdou na něm věci, které mě provázely na divadelních scénách. Doufám, že se tento výběr, který zachycuje velkou část mé práce, bude – stejně jako ty muzikály – líbit. Je to i jedno z mých vánočních přání.“
Článek z časopisu Recepty prima nápadů 12/2012.
