MRAVENCI V KREDENCI: JAK NA NĚ?

Jde především o mravence domácího (Lasius emarginatus) a mravence obecného (Lasius niger), kteří hlavně v jarním období pronikají zvenčí do obytných prostor. Útočí prakticky na veškeré uskladněné potraviny, jako je cukr, koření, čokoláda, pečivo či mouka. Jako prevence proti nenadálému útoku mravenců poslouží uzavíratelné dózy na potraviny, do kterých nemají šanci proniknout.

Pro likvidaci pak je na místě použít některý z celé řady přípravků. Jsou to návnadové přípravky v prášku a granulích, postřiky i spreje a v poslední době velice oblíbené gely a nástrahové staničky.

Samotnou kapitolou jsou mravenci faraoni. Pocházejí z tropické Afriky, a proto v našich podmínkách mohou žít jen tam, kde je celoročně udržována poměrně vysoká a stálá teplota. V každém bytě naleznou dostatek potravy, vodu a mnoho úkrytů pro svoje hnízda a mohou se snadno rozšiřovat z bytu do bytu, až posléze zamoří všechny byty. Mravenci faraoni žijící v jednom obytném domě jsou příslušníky jedné kolonie, rozdělené do mnoha dceřiných kolonií ve většině bytů, s mnoha samicemi a ještě větším počtem dělnic v každé z nich. Příslušníci jednotlivých dceřiných kolonií se pak mohou bez problémů a podle potřeby stěhovat z bytu do bytu, do nového, většího úkrytu, když se již do původního nevejdou, nebo za lepší potravou. Do sousedních domů se stěhují teplovodními rozvody. Samice, které jsou zbarveny stejně jako dělnice, jsou mnohem větší, a hnízda opouštějí zřídka, jen když jsou vylákány velice atraktivní potravou.

Mravenci faraoni potřebují ke svému životu trvalý přístup k vodě, třeba jen v odpadových sifonech. Přiživují se na jakýchkoliv potravinách lidí nebo krmivech domácích zvířat, sladkých nebo slaných, nejraději mají bílkoviny, maso, syrové nebo tepelně upravené. Nejaktivnější jsou mravenci faraoni brzy po začátku topné sezony a v době před Vánocemi, která je i pro ně, stejně jako pro lidi, dobou největší hojnosti. Zásah odborné firmy proti nim je zcela nezbytný. Jediným vhodným a účinným prostředkem je pouze specifická požerová nástraha, kterou dělnice požírají, donášejí do hnízd, nakrmí jí ostatní příslušníky kolonie, včetně samic a larev, čímž celé kolonie likvidují. Nástrahy je nutné pokládat v topné sezoně, kdy je aktivita mravenců nejvyšší. V létě, kdy teplota uvnitř bytů kolísá v závislosti na kolísající teplotě venkovních, není účinnost nástrah zaručena, protože nižší teplota aktivitu mravenců a přijímání nástrahy snižuje. Nástraha položená kvalifikovaným způsobem mravence faraony úplně vyhubí a ošetřené objekty zůstávají bez mravenců po mnoho let, až do jejich případného příštího zavlečení.

„ZARUČENÉ“ RADY BOJE PROTI MRAVENCŮM BABKY KOŘENÁŘKY

Pěstování máty, eukalyptu, bazalky či levandule, které mají silné aroma, mravence odpuzuje.
Pod oknem zasadíme cibuli, česnek nebo řebříček a mravencům se nebude chtít putovat přes voňavé záhony.
Na místo, kde se mravenci hromadí, nastražíme osolený celer posypaný skořicí, což způsobí, že se za pár dnů se odstěhují.
Do cestičky jim připravíme papír a na něj kvasnice s cukrem či medem, mravenci po pozření umírají.
Do míst, kde se objeví mravenci, a na pravidelné cestičky dáme aromatické látky: jalovcový list, kerblík, skořici, majoránku, hřebíček. Mravenci urychleně opustí takový prostor.
Vysušenou kávovou sedlinu nadrobíme a nasypeme do cesty nebo přímo na mravence, ti se urychleně odstěhují.
Otvory, kterými prolézají dovnitř, postříkáme vodou s jarem, což mravenci nesnášejí.
Nasypeme jim do cesty pepř, sůl nebo pálivou papriku a taková dráždidla je vypudí.
Bytostně nesnášejí hřebíček, stačí jich pár rozmístit po bytě a po první návštěvě se už nevrátí.
Putování přeruší i čára ze zubní pasty. Můžeme jí natřít okenní rám nebo udělat čáru přes jejich oblíbenou trasu.
Velmi nepříjemná nástraha je pro ně rozsypaný prášek do pečiva, který jim nechutná a lepí se na nohy.
Pokud jsme již hodně zoufalí, pomůže nakreslit na zem čáru bílou křídou, kterou nepřekročí.