Toto unikátní místo hledali dva roky. Obešli několik oblastí i druhů domů, zejména na myjavských samotách, což by bylo bývalo ideální místo z hlediska jejich tehdejšího bydliště. Modrou chaloupku objevili na inzerát na konci listopadu. Všechno bylo šedé, deštivé, všude samé bláto. „Dům jsme navštívili s manželem nezávisle na sobě, každý v jiný den. Oba jsme však měli stejný pocit – až jakousi „paralýzu“ energií, kterou ten dům vyzařoval. Oba jsme tam asi půlhodinu poseděli a nechápali, jaký klenot jsme objevili,“ vzpomíná majitelka Beáta.
Až o půl roku později, kdy se příroda na jaře probudila a ukázala se v celé své kráse, majitelé pochopili, jakou krásu koupili. Dům je totiž v absolutním sevření přírody. Zahrada u chaloupky má 10 m2. Celým kopcem se táhne skalní masiv, a právě na jeho vrcholu je chalupa postavena. Jelikož podloží je suché, jde o jakousi přirozenou drenáž.
Pod nánosem prachu a hlíny
Podle slov Beáty bylo hned na začátku mimořádně důležité držet se na uzdě a nezlikvidovat vše, co se v Modré chaloupce zachovalo. „Moc to láká předělat místo podle toho, co se vám zalíbí na internetu nebo v časopise. Co právě letí… ale je to tak trochu past. Vsadili jsme tedy na původní autentické věci. Tím, že jich je stále méně, stávají se vzácnějšími,“ prozrazuje postoj majitelka.
„Dá se říci, že Modrá chaloupka odstartovala naši velkou zanícenost zachránit původní a autentické věci. Postupem času, jak jsme chaloupku poznávali a odkrývali její tajemství, umocňovala se v nás motivace vrátit to zpět tak, jak to bylo kdysi vybudováno,“ zaníceně vypráví majitelka. „Jde o původní hornický dům postavený tak, jak to kdysi prostí lidé uměli. Vůbec nešlo o romantický domeček. Spíše naopak, byly to už v podstatě ruiny, v mnoha případech podobné stájím, kde se původní prvky daly už jen tušit. Jediné, co zbylo, je energie. Ta je naštěstí nezávislá na omítkách, prachu a špíně…“
Němý svědek
Současní majitelé jsou v kontaktu s vnukem předchozích majitelů. „Jednou za čas nás navštíví, a to je zdrojem mnoha příběhů o Modré chaloupce,“ prozrazuje Beáta. Mince v podlaze z Rákocziho povstání však objevili sami. „Mince sice nemají žádnou numismatickou hodnotu, ale pro nás to mělo význam z hlediska uvědomění si historie domu. Kolika generacím už slouží a jaké události se zde za ta léta musely odehrát,“ říká. Přesný údaj sice není evidován, ale ze skládání různých informačních střípků vědí, že věk domu se pohybuje kolem 300 let. Je to jeden z nejstarších domů v této části Štiavnice.
Trpělivost růže přináší
Je zřejmé, že k Modré chaloupce mají majitelé osobitý vztah. I proto byla původní dispozice stařičké stavby ve velké míře zachována. „Je to taková naše perla,“ usmívá se majitelka, která byla při celé rekonstrukci. „Postupně během dvou let jsme vyměnili podlahy a odstraňovali z chaloupky všechny nepotřebné kousky, kterými byla původně zařízena. Nakonec jsme ji kompletně zařídili nově. Vzpomínám si, jak měla celá naše rodina tendenci darovat nám, co nepotřebuje. Tuto cestu jsem však hned na začátku striktně vyloučila a následně opravdu několik let postupovala principem skládání puzzle… Kousek po kousku, dle našich možností až do dnešní podoby.“
Více foto najdete v galerii
Text: Kristína Falťanová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
