Ingrid, jako odvážná mladá žena, se před dvěma dekádami let rozhodla vzdát standardního komfortu bydlení ve městě a vyměnila ho za roubenku v kouzelném prostředí Starých Hor. Zde začalo dobrodružství náročné rekonstrukce. Jak to už u starých domů bývá, během prací se postupně odhalovala různá překvapení – dobrá, i ta horší.
Zachovala původní vzhled
Ukázalo se, že roubenka měla vlivem času a špatného zacházení předešlých majitelů vážná poškození a mnoho prvků se muselo vyměnit za nové. Mladá majitelka se rozhodla investovat do vyhotovení kvalitních replik původních dřevěných oken a vstupních dveří. Podařilo se zachovat původní trámovou stěnu v interiéru i „černou kuchyni“, prostor, kde se kdysi vařilo na otevřeném ohni pod mohutným kamenným sopouchem.
Dnes plní funkci zádveří. V poschodí nechala přiznané původní komínové těleso, jedno z nejvýraznějších prvků interiéru. Ingrid měla štěstí na vynikající řemeslníky. Schodiště do podkroví je sice novodobý prvek, ale stylově sem zapadlo. Truhláři si pohráli se schodnicemi a upravili je tak, aby vypadaly jako ošlapané.
Roubenka měla sloužit k celoročnímu bydlení. Ingrid si v první fázi rekonstrukce rozdělila dispozici přízemí na tři části: uprostřed vstupní prostor se schodištěm, vpravo od vstupu obývací pokoj, vlevo zase samostatná kuchyně s jídelnou a koupelna s toaletou. V poschodí vznikla noční zóna jako otevřený prostor, který postupem času oživili dva synové. Společně si užívali toto idylické období.
Čas na další změnu
Když chlapci vyrostli a Ingrid měla vyšší nároky na domácí interiér a vybavení při své práci, přestěhovali se zpět do nedaleké Banské Bystrice. Roubenka s velkou zahradou a jezírkem tak dostala nové využití jako rekreační chalupa. Při tomto přerodu jí pomohla kamarádka a sousedka, architektka Eliška Turanská. S novou funkcí se změnily i nároky na zařízení interiéru. Například odkládací prostory se mohly zredukovat, podstatnější byl vyšší počet lůžek a kapacita jídelny, aby se tu Ingrid mohla setkávat s rodinou a kamarády. Obývací pokoj proto změnili ve vícefunkční místnost s kuchyní, jídelnou se sezením pro deset osob, sedačkou na odpočinek a sezením u kachlové pece. Tam, kde měla Ingrid kdysi kuchyni, je nyní další ložnice.
„Při řešení kuchyně na novém místě jsme chtěli využít maximum z té původní,“ vysvětluje architektka Eliška. „Zároveň jsme chtěli, aby její využívání podtrhlo komunitní způsob fungování chalupy. Na to se zdál ideální ostrůvek, který jsme vytvořili pomocí svařené ocelové konstrukce, kterou jsme zkombinovali s repasovanou kvalitní akátovou pracovní deskou.“ Aby se do jídelny vešlo více lidí, vyrobili velké sezení kombinující stylové jídelní židle a lavici ve tvaru L, které doplňuje nadrozměrný stůl.
Mezi kuchyní a jídelnou je umístěný starý příborník výrazné tyrkysové barvy. Otevřená police s hrnci pod varnou zónou ostrůvku je praktická a snadno přístupná při odkládání.
Z nevýhody designový prvek
Z technického hlediska potřebovala Ingrid doplnit automatické vytápění, aby se dům mohl temperovat i během jejich nepřítomnosti. Nechtěli už zasahovat do obvodových konstrukcí, proto se rozhodli nové vedení vody, topení a odpady přiznat, a vést po stěnách ve stylovém měděném potrubí. Ukázalo se, že tento materiál ještě podtrhl styl interiéru v přízemí. Působí starosvětsky, ladí s architekturou i konstrukčními prvky, jako jsou trámové stropy, malá okna, deskové dřevěné podlahy, přiznaná srubová stěna či kamenný prostor původní černé kuchyně.
Umění kombinovat
Úkolem bylo přehodnotit funkčnost dispozice skrz celkové fungování až po jednotlivé prvky v interiéru. Chtěli zachovat vše dobré a kvalitní, aby minimalizovali náklady. Snažili se zužitkovat a vzájemně sladit věci, které zde našli nebo Ingrid podědila, například starožitný měšťanský sedací nábytek či litinová kamna přivezená z bazaru z Norska.
Aby v celodřevěném interiéru lépe vynikla, původní srubovou stěnu navrhla Eliška natřít nabílo, čímž se zesvětlila celá místnost. K sesbíraným pokladům přidali ještě repasovaný nábytek z 60. let ve spodní ložnici a obývacím pokoji a pár starožitností. Po doladění množstvím původních a stylových doplňků vznikl sympatický účelný i atraktivní prostor, kde se dá strávit příjemný čas a relaxovat po pracovním týdnu ve městě.
Galerie
Foto: Miro Pochyba
Text: Inéz Búci
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
