Dnes si ukážeme další z možností zkrášlení textilu, který se nám již nelíbí nebo má na sobě svrny, které nejdou vyprat. My jsme k tomuto účelu použili žlutý sáček na kolíčky, jehož barva již byla vyrudlá. Stejným způsobem si můžeme ozdobit téměř jakoukoliv textilii z přírodního materiálu.
Dílna a hobby
Technikou japonské batiky – šibori – ozdobíme hedvábnou šálu. Stejnou techniku můžeme použít třeba na jemný bavlněný přehoz. Šálu ozdobíme polovinami čtverců, které se budou z obou stran do sebe „zakusovat“.
Dříve to bylo v mnoha rodinách docela běžné, blížily se Vánoce a tak bylo třeba v papírnictví koupit složku s betlémem a začít stříhat, aby na Štědrý den stál pod stromečkem betlém v plné kráse. Malování takových betlémů se zúčastňovali přední výtvarníci a nejznámější byly asi Ladovy obrázky. A třebaže tohle zboží trochu upadlo do zapomnění, přesto lze papírový betlém dodnes koupit.
Pokud máte doma plechovou, plastovou nebo skleněnou dózu, která už dosloužila, a chtěli byste ji vyhodit, nedělejte to. Vytvořte jí „nový kabát“ a třeba vám ještě poslouží jako úkryt pro staré rodinné fotografie a navrch doma udělá třeba i docela parádu.
Finanční krize nám připomněla, že peníze v bance vůbec nemusejí znamenat jistotu. Roste cena drahých kovů a svoji hodnotu si trvale udržují i různé předměty, které jsme zdědili po předcích.
S panem Václavem Sůrou z Jiren jsme nenatáčeli poprvé. Tak třeba před třemi lety jsme u něho obdivovali jeho propanbutanový hořák. Letos nás pozval na prohlídku celé sbírky svých nápadů…
Elektřina je dnes téměř všude, ale ruční pily z prodejen nezmizely. Důvodem je, že některé samoty přece jen zůstaly bez proudu, ale především platí, že pro přesnější a práci je vhodnější pila na ruční pohon.
Miloš Štěpnička z Vodňan je známý rybář a kuchař. Napsal řadu kuchařských knih, většinou se v nich věnuje přípravě ryb.
Jižní Čechy jsou rájem rybářů. Už od dob Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan a možná ještě dřív se tady rybářské řemeslo dědilo z otce na syna. A kdo nepracoval jako rybář, ten si aspoň tu a tam zapytlačil.
Staré plechové konve a různé nádoby se najdou u každého domku či chalupy. I když už se nelesknou jako kdysi a je v nich nějaká ta dírka, mohou se ještě klidně proměnit v dekoraci, která bude v porostu břečťanu doslova zářit.
Když jsem se s panem Standou domlouval na rozhovoru, netušil jsem, že se za ním vydám na samý práh Šumavy a po čtyřiceti letech pojedu místy, kde jsem „bránil naši republiku se zbraní v ruce“ – kolem kasáren v Janovicích nad Úhlavou. Jako mladý voják jsem neměl tušení, jaké nádherné věci se dají v okolí objevit. Takové, co naši předkové buď ztratili nebo zakopali před odsunem…
Vždycky jsem si říkala, že kdyby Přemek Podlaha vytvořil něco á la Receptář v anglicky nebo německy mluvící zemi, měl by tam už dávno vlastní televizní kanál. „Ani nevím, jestli bych o něj stál,“ reaguje zdrženlivě on sám. Mimo jiné prý i proto, že kutilství v té podobě, jak ho známe u nás, má za čistě tuzemský fenomén…