Řeky a rybníky se vylily ze svých koryt a zanechaly za sebou spoušť. S tou je teď potřeba se poprat. Po opadnutí vody, odstranění bahna a vyřízení pojistné události následuje dlouhý proces vysoušení a základní sanace stavby. U zděných staveb má několik fází a končí až provedením nové omítky.
Dům a stavba
O Češích se ve světě kromě jiného říká, že jsou národem chatařů a chalupářů – podle odhadů je to minimálně 20 procent populace.
Roubený venkovský dům byl a je Čechách i na Moravě poměrně rozšířený. Přitom nejde o naši tradiční stavbu, srubové domy se stavěly a staví hlavně na severu Evropy, kde je tuhá zima. U nás se začaly stavět více méně z nouze především na chudých pahorkatinách a v podhůřích, ojediněle i v bohatších nížinných oblastech.
V podhorském terénu východního Pošumaví leží vesnička Nahořany, místo, kde si našli tu svoji „pravou“ chalupu Jan a Ivana Bambasovi. Jejich chalupa leží na vršku za vesnicí, na místě s panoramatickým výhledem do kraje.
Veletrhy Střechy Praha, Solar Praha a Řemeslo Praha, které proběhnou v PVA EXPO PRAHA Letňany ve dnech 6. – 9. 2. 2013, nabídnou řadu novinek a kvalitní doprovodný program. V souběhu bude probíhat i veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb For Pasiv.
Zemní vlhkost, vzlínající kapilárami do zdí starších budov, ohrožuje jejich konstrukce a má velké množství dalších negativních důsledků. Jednou z nejúčinnějších metod na odstranění vlhkosti staveb je fyzikální bezkontaktní metoda AQUAPOL.
…tak se každý vyděsí. Objekt napadený dřevomorkou je téměř neprodejný a říká se, že zvítězit nad touhle houbou lze jediným způsobem – když napadené stavení zbouráte. Odlišný vztah k dřevomorce má zřejmě jediný člověk na světě – autor pravidelných článků o léčivých i jiných houbách ing. Jiří Baier. Coby uznávaný odborník a soudní znalec v oboru mykologie si dokonce pořídil chalupu, napadenou dřevomorkou, aby ji mohl studovat skutečně zblízka.
Chaloupku bohatě vyzdobenou dřevěnými obklady, ornamentálními řezbami a s umně vyskládaným štítem jsme objevili poblíž Litomyšle. Malinko připomíná valašské nebo karpatské chaloupky a mohla by se v ní od hodiny natáčet pohádka.
Povodně u nás nejsou v posledních letech bohužel nic mimořádného. Po opadnutí vody a základním vysušení postižených prostor je třeba opravit podlahy a zdivo. Přitom musíme počítat s tím, že i v budoucnu může dojít k dalšímu vytopení domu. Tomu je třeba přizpůsobit způsob sanace zdiva a skladbu nových konstrukcí.
Dříve byly venkovské domy vytápěny obvykle jen sporákem v kuchyni. Dnes není ve starším domě výjimkou kondenzační plynový kotel v přízemí a výkonný krb s teplovodní vložkou v podkroví. Moderní topidla ale vyžadují správný a kvalitní komín. Starší komínové těleso je pak třeba vyměnit za nové.
Osm chalupářů z deseti dnes jezdí na víkendové sídlo autem. Po příjezdu ale vozidlo spíše překáží a mělo by se někam schovat. Může to být jen pod dřevěný přístřešek s pergolou, ale větší komfort zajistí více či méně specializovaný prostor, označený jako garáž. Kde všude může být?
Většina lidí postaví dům, nastěhuje se – a v ten ráz přijde o motivaci dotahovat detaily. A už vůbec jim nezbude energie na to, budovat cosi v zahradě, byť by šlo o součást jejich původního snu. Ota a Monika Doležalovi zvolili jiný postup. Dřív, než se pustili do stavby vlastního domu, přesněji srubu, zbudovali si v rohu zahrady malý sroubek: Má 17 m2 a nabízí veškerý komfort – včetně kuchyňky s tekoucí teplou vodou, s důkladným jídelním stolem, ba i se spaním.