Zahrada

Kdo by si nechtěl prodloužit léto… Mnozí kvůli tomu spěchají na jih k moři, ale my vám můžeme nabídnout levnější a trvalejší zážitky. Pořiďte si do svojí zahrady keře, které kvetou ještě koncem září – a některé to vydrží ještě déle.

I na konci léta pokračovala soutěž Receptáře prima nápadů, nazvaná „Kdo z vás to má?“ Diváci se pochlubili svými mimořádnými pěstitelskými výsledky, ale poslali také obrázky poněkud záhadných úkazů z přírody. Pro časopis jsme vybírali ukázky ze soutěžních přihlášek i s ohledem na kvalitu snímků, tiskárna má nároky, které je třeba splnit.

Zaujmou barevností a bohatstvím květů, ačkoli výška keřů nedosahuje více než 70 až 100 cm. Do Evropy byly přivezeny ze Země vycházejícího slunce v půli 19. století. Vznikly křížením několika druhů rododendronů a jejich sortiment je dnes velmi pestrý. Většina množených odrůd je přitom už vhodná pro naše klimatické podmínky.

Vzduch je tvořen zhruba z jedné pětiny kyslíkem, který produkují v první řadě rostliny. Ve vodě se kyslík dobře rozpouští, díky čemuž v ní mohou žít nejrůznější živočichové. Platí přitom, ře ryby z teplé, pomalu tekoucí nebo stojaté vody potřebují výrazně méně kyslíku, než druhy z vody chladné či rychle tekoucí.

Během srpna dokončujeme sklizeň hlavních plodin. To ale neznamená, že záhony necháme do zimy zarůst plevelem. Byla by to jistě velká škoda, protože v tuzemském sortimentu najdeme poměrně bohatou nabídku ozimých druhů, které se vyplatí vzhledem k vysoké zimovzdornosti pěstovat. Jsou navíc určené ke sklizni jako první zelenina po zimě.

Venkovní krby jsou obvykle plánovány jako součást domu či terasy, ale stejně zajímavé jsou i venkovní krby v zahradě. Mají univerzální funkci – po jednoduché úpravě v nich můžeme grilovat a dokonce udit. Ty jednodušší je možné postavit svépomocí (obvykle jako stavebnici), složitější konstrukce nejlépe zvládnou odborníci.

Pokud listujeme starými zahradnickými slovníky a příručkami, najdeme celou řadu ovocných i zeleninových odrůd, které jsou již dávno nahrazeny novými. Úplně stejné je to i s některými ovocným druhy. A je to určitě škoda…

Při osazování a vymýšlení zahrady nám vždy jde o to, aby výsledná kompozice byla co nejpůsobivější a aby celek působil dobře a harmonicky po celou vegetační sezonu. Pokud budeme postupovat zcela náhodně a bez rozmyslu, těžko se dočkáme okouzlujícího výsledku.

Pár jahod má na své zahrádce téměř každý, ať už kvůli dětem anebo proto, že jde o první čerstvé ovoce, které u nás po zimě přijde na stůl. Byla by však chyba si myslet, že očesáním jahod pro nás věc pro tuto sezónu skončila.

Mulčovací stroje představují zajímavou volbu pro ty, kteří se nechtějí trápit s likvidací posekané hmoty. Speciální sekačky, kterým chybí klasický sběrací koš, jsou vybavovány i bočním výhozem, díky kterému zahradu bleskurychle zbaví i přerostlé trávy.

Pěstování zeleniny uprostřed města je myšlenka poměrně stará. V současné době se tzv. urban gardening čili pěstování potravin přímo v městské krajině znovu oživuje ve formě komunitních zahrad, zahrad na zelených střechách i balkonech v mnoha světových velkoměstech od Londýna přes New York až po Melbourne.

Mnozí zahrádkáři a majitelé zahrad u rodinných domků touží mít na zimu svoji zahradu jako ze škatulky. Listí vyhrabané, záhonky vypleté, suché kmeny odstraněné, žádné roští, žádné hromádky, zkrátka čisťounko. A při tom mnozí ani netuší, že se tím na svojí zahradě tak trochu proviňují, brání totiž užitečným živočichům u sebe přezimovat.

Český svaz ochránců přírody vyhlásil před léty program „Živá zahrada“ a pozval kameru „Receptáře prima nápadů“ na jednu tak trochu zanedbanou zahradu. Možná by se vám ten nepořádek nelíbil, ale v hromadě kamení prý přezimují ještěrky. Jen se nesmí během zimy to kamení přehazovat; už se stalo, že ztuhlou ještěrku vezli rychle do stanice handicapovaných zvířat. A ta hromada větví z ořezaných jabloní, mezi nimi zbytky dřevěného lešení a suchých větví má taky smysl, protože poskytuje zimní úkryt ježkům. Do třetice nás zaujal suchý kmen staré třešně, plný skulin, vykotlaných strakapoudy, s částečně sloupanou kůrou, za níž se určitě schovávají slunéčka sedmitečná a další užitečný hmyz.

Připomněl jsem při natáčení ing. Petru Stýblovi z ČSOP, že tam určitě budou i pilatky, obaleči jableční, svilušky a další nebezpečná havěť. Řekl mi, že program „Živá zahrada“ není pro majitele ovocných plantáží; určitě by takový kmen nenechal stát mezi řadami „Rubínů“, ale v přírodní zahradě – a takových u nás přibývá – určitě poslouží  nejen užitečnému hmyzu, ale nakonec i ptákům, kteří mají do čeho zobnout.

Ze „zanedbané“ zahrady jsme se pak rozjeli do Pátku u Poděbrad, kde má Český svaz ochránců přírody jednu ze svých stanic pro handicapované živočichy. Zahrada u domku byla upravená, uklizená na zimu, ale na zimní potřeby živočichů se tady myslí. Dokazuje to třeba špalek s dvojitým vydlabaným dnem, které je plné vody, a ta je temperovaná topítkem, jaké znáte z akvaria. Ptáci totiž potřebují i v zimě dostatek vody a tuhle nabídku pilně využívají. Opodál je v kompostu zahrabané dřevěné obydlí pro ježky; vykukuje jen komínek, který odvětrává pokojík, kam si ježek sám natahá trávu a suché větve. Jen se uvnitř musí ten komínek opatřit kouskem králičího pletiva, aby ho ta výstelka neucpala.

Tak vidíte, můžete mít na zimu zahradu uklizenou a přece dáte živočichům šanci přežít i tuhé mrazy.

Text k fotce:

Otvor, kterým ježek leze do dřevěné nory v kompostu, by měl být          široký a snadno přístupný .