I když venku vládne nevlídné počasí, vaše zahrada nemusí působit smutně. Rozsvítí ji nejen jehličnany, ale i celá řada stálezelených rostlin, které budou vypadat krásně po celý rok. Stálezelené rostliny nenabízejí jen uklidňující pohled. Některé navíc zdobí krásné květy, které jsou k vidění i v zimě, jiné zas krášlí pestrobarevné plody.
Zahrada
Byli jsme u toho a můžeme to dosvědčit. Zásadně o svých narozeninách sází česnek. Má je 22. října. Na Vysočině, kde v zapadlém koutě kousek od Třebíče obývá chalupu, kdysi součást mlýna, má pro česnek vyhrazen velký záhon. Při naší návštěvě už byl na půdě zmrzlý škraloup, ale stačilo ho železnými hráběmi rozbít a výsadba mohla začít.
V květnu letošního roku jsme natáčeli v Divadle na Fidlovačce pořad, ve které si moji přátelé zavzpomínali na léta naší spolupráce. Účast přijali dlouholetí spolupracovníci Receptáře, ale i kolegové zpěváci, moderátoři, herci, baviči a nechyběl ani sám Karel Gott. Přišli i moji sousedé – herec z Fidlovačky Petr Rychlý a její ředitel Tomáš Töpfer.
Dopisy čtenářů. Zaslal Jiří Míka, Karlovy Vary – Stará Role
Trvalky tvoří neodmyslitelnou složku zahradní kompozice. Jak již název napovídá, jedná se o rostliny, které na stanovišti, na rozdíl od letniček a dvouletek, vytrvávají po delší dobu.
Pro skleník nebo fóliovník na zahrádce se časem rozhodne většina pěstitelů zeleniny, květin či kaktusů. Postavit si ho můžeme sami nebo konstrukci i výplně zakoupit. S pěstováním rostlin tak můžeme začít na jaře dřív, a na podzim naopak později skončit. Vždy ale bude záležet na konkrétních klimatických podmínkách.
Také bylinkový záhonek bude před příchodem zimy potřebovat naši péči. Čeká nás nejen jeho zazimování, ale i poslední sklizeň, která zpravidla bývá více než štědrá. Bylinky bývají na konci sezony opravdu bohatě narostlé a bylo by rozhodně škoda nechat je napospas mrazům.
Hryzec představuje pro zahradu hotovou pohromu. Živí se kořínky, a tak může zničit celé záhony rostlin, do jejichž podzemních částí se pustí. Nejvíce ohrožené však jeho činností bývají mladé stromky. Hryzec je dokáže úplně zlikvidovat, protože stromek ožere, jako když ostrouháte tužku.
Před časem jsem se rozhodl, že si v neděli uvařím něco exotického. Našel jsem si kuchařku thajských jídel a kochal jsem se. U receptů z kuřete jsem narazil na jeden, ve kterém používali i „vodní kaštany“. Vyvolalo to vzpomínku na jednu moji zahraniční cestu, při níž jsem se ocitl ve městě Astracháň v deltě Volhy a seznámil se s místními lidmi. Povyprávěli mi, co jim kromě ryb poskytuje řeka Volha.
Jmenují se Divišovi a mají od roku 1906 v Radonicích, kousek od Prahy, zahradnictví. Založil je otec dnešního nestora této rodinné firmy pana Josefa Diviše. Ten už předal vedení svému synovi, který teď už do stejné funkce zaučuje nejmladšího z rodu Divišů – Jana.
Možná si teď myslíte, že bude řeč o herbicidech, pesticidech a jiných, občas proklínaných chemických prostředcích. Vůbec ne. Pokud se chemie používá rozumně, podle návodů a jen když je opravdu potřeba, pak nám nic nehrozí. Odmítat ji zcela je jako strkat hlavu do písku.
Voda je jedním z nejatraktivnějších prvků zahradní architektury a neustále k sobě přitahuje pozornost. Může stát, téci, vyvěrat, šplouchat nebo tryskat a stoupat do výšky. Jistě mi dáte za pravdu, že nepřekonatelné jsou barvy a světelné odrazy nebo krásné zrcadlení na vodní hladině. Téměř v každé roční době vytváří voda jinou náladu a scenérii. Speciální vodní fauna a flóra navíc proměňuje vodu a břehy v prostředí plné života.