Zahrada

Také bylinkový záhonek bude před příchodem zimy potřebovat naši péči. Čeká nás nejen jeho zazimování, ale i poslední sklizeň, která zpravidla bývá více než štědrá. Bylinky bývají na konci sezony opravdu bohatě narostlé a bylo by rozhodně škoda nechat je napospas mrazům.

Hryzec představuje pro zahradu hotovou pohromu. Živí se kořínky, a tak může zničit celé záhony rostlin, do jejichž podzemních částí se pustí. Nejvíce ohrožené však jeho činností bývají mladé stromky. Hryzec je dokáže úplně zlikvidovat, protože stromek ožere, jako když ostrouháte tužku.

Před časem jsem se rozhodl, že si v neděli uvařím něco exotického. Našel jsem si kuchařku thajských jídel a kochal jsem se. U receptů z kuřete jsem narazil na jeden, ve kterém používali i „vodní kaštany“. Vyvolalo to vzpomínku na jednu moji zahraniční cestu, při níž jsem se ocitl ve městě Astracháň v deltě Volhy a seznámil se s místními lidmi. Povyprávěli mi, co jim kromě ryb poskytuje řeka Volha.

Možná si teď myslíte, že bude řeč o herbicidech, pesticidech a jiných, občas proklínaných chemických prostředcích. Vůbec ne. Pokud se chemie používá rozumně, podle návodů a jen když je opravdu potřeba, pak nám nic nehrozí. Odmítat ji zcela je jako strkat hlavu do písku.

Jmenují se Divišovi a mají od roku 1906 v Radonicích, kousek od Prahy, zahradnictví. Založil je otec dnešního nestora této rodinné firmy pana Josefa Diviše. Ten už předal vedení svému synovi, který teď už do stejné funkce zaučuje nejmladšího z rodu Divišů – Jana.

Voda je jedním z nejatraktivnějších prvků zahradní architektury a neustále k sobě přitahuje pozornost. Může stát, téci, vyvěrat, šplouchat nebo tryskat a stoupat do výšky. Jistě mi dáte za pravdu, že nepřekonatelné jsou barvy a světelné odrazy nebo krásné zrcadlení na vodní hladině. Téměř v každé roční době vytváří voda jinou náladu a scenérii. Speciální vodní fauna a flóra navíc proměňuje vodu a břehy v prostředí plné života.

Konec léta a začátek podzimu představuje velmi vhodné období pro zakládání všech typů trávníků, ale i pro obnovu starších trávníků, poškozených nejen letními přísušky. Pokles teplot, silnější ranní rosy a častější dešťové srážky umožňují zakládat trávníky až do konce října. V tomto období tráva dobře vzejde a do zimy se porost plně zapojí.

Pro skleník nebo fóliovník na zahrádce se časem rozhodne většina pěstitelů zeleniny, květin či kaktusů. Postavit si ho můžeme sami nebo konstrukci i výplně zakoupit. S pěstováním rostlin tak můžeme začít na jaře dřív, a na podzim naopak později skončit. Vždy ale bude záležet na konkrétních klimatických podmínkách.

Když jsme Báru Štěpánovou navštívili před pěti lety, žila se svým přítelem, muzikantem Mírou Barabášem, už zhruba dva roky v nově zrekonstruovaném domě v Zákolanech na Kladensku. Říkali nám tenkrát: „A teď začínáme budovat zahradu…“ Jakpak to s jejich zahradou po těch letech asi vypadá?, napadlo nás před časem a zajeli jsme se do Zákolan podívat…

Sežrali vám letošní úrodu brambor hryzci? Pak zkuste příští rok pěstovat brambory v trávě. Nejen že se jedná o metodu snazší v porovnání s klasickou technologií, ale zároveň zde využijete pokosenou trávu a ještě odradíte hryzce. Nechcete-li promeškat příští sezónu, máte poslední šanci se na to připravit.

V areálu bohnické léčebny mají i skleníky. Hned za nimi je pole s květinami, které se hodí na sušení.

O městský dvorek se kdysi staral domovník. Když domovníci vymřeli, mělo se starat OPBH – teoreticky. Domovníky nenahradili ani domovní důvěrníci. Bezprizorný prostor zůstall odkázán sám na sebe.