Poměrně rozsáhlý sortiment bylinek a léčivých rostlin se prodává buď jako osivo nebo jako sadba v zahradnictvích, na tržištích či formou zásilkového prodeje. Mnohé si můžeme sami rozmnožovat – dělit, řízkovat nebo množit z osiva.
Zahrada
Tučnice česká (Pinguicula bohemica) to neměla lehké. Jeden čas platila za vyhynulou, jindy jí odborníci neuznávali za samostatný druh a označili ji za varietu tučnice obecné. Málokterá naše rostlinka zažila tolik příkoří i slávy – objevená, popsaná, zatracená, vyhynulá, znovu objevená, znovu zatracená… Nakonec jí spočítali chromozomy – a je naše. Nezastupitelný podíl na záchraně a druhové samostatnosti této rostliny má RNDr. Miloslav Studnička z Botanické zahrady v Liberci.
Fuchsie zná každý. Tato oblíbená balkonová květina se již po léta drží na předních pozicích žebříčku oblíbenosti. Kromě půvabných barev patří k jejím velkým přednostem také dlouhá doba kvetení – prakticky od jara do podzimu, přičemž rostlina stále vypadá velmi atraktivně.
V poslední době se stalo módním trendem pěstování vinné révy mimo vinařské oblasti. Největší zájem je o stolní odrůdy. Základním úkolem budoucího pěstitele přitom je zvolit správné stanoviště a odrůdu
Svými květy okouzlí snad každého. Pocházejí z teplých tropických a subtropických částí Asie, Afriky a Ameriky. Pojmenována byla podle egyptského posvátného ptáka ibise – ztělesnění boha Thovta, v řečtině zvaného Ibis.
V dnešní přeměně zahrady budeme zdokonalovat předzahrádku u řadového domu ve Velkých Přílepech. Manželé Beyerovi chtěli před domem zahradu barevnou, plnou květin a zároveň takovou, která na první pohlede v každou roční dobu bude zdobit a dotvářet vchod do domu.
Při řezu stromů a keřů se na zahradě vždy nahromadí spousta větví a uschlých výhonů. K tomu přibývá posekaná tráva, košťály po sklizené zelenině a podobně. Veškerý tento odpad můžeme kompostovat či využít na mulčování. Nejprve jej ale musíme upravit.
Známe ho v barvě bílé, růžové, červené, měděné, žluté, světle fialové, u tropických druhů dokonce i v modré. Celosvětově platí za nejčastěji využívanou kvetoucí vodní rostlinu, jíž osazujeme zahradní jezírka. Leknín (Nymphaea) s nimi totiž dokáže udělat pravé divy…
Zahrádkáři již netrpělivě vyhlížejí příchod jara a začínají přemýšlet o prvních výsevech zeleniny. Ve volné půdě však můžeme začít až tehdy, kdy nehrozí nebezpečí pozdních mrazíků. Pokud chceme začít vysévat co nejdříve, může být velice dobrým pomocníkem teplé pařeniště.
Tradice pěstovat rostliny v nádobách vychází z prastaré snahy člověka o něco pečovat. S rostlinami v nádobách se setkáváme ve všech antických kulturách. Semiramidiny visuté zahrady byly asi první střešní a terasové zahrady, řecké Adonisovy zahrádky pak prvními hrnkovými zahradami. Také daleko na východě okolo roku 60 n. l. vzniklo vytříbené japonské umění pěstování rostlin v „miskách“.
A máme tady novou zahrádkářskou sezonu. Je třeba začít plánovat a pečlivě promýšlet, co všechno budeme letos pěstovat, kde bude zelenina, kde letničkové záhony, kolik nových ovocných stromků vysadíme – i jaké balkonovky se stanou okrasou letních okenních truhlíků, balkonů a teras…
Další zahrada, kterou budeme proměňovat, se nachází ve Stříbře. Manželé Cihlářovi by rádi změnili její nehezkou část a vytvořili krásně kvetoucí zahradní kout s jezírkem a vodopádem. V současnosti jsou zde pozůstatky stavebního nepořádku, hromada zeminy a malé políčko.