Ve Středomoří každý tuzemský pěstitel obdivuje přímořskou vegetaci. Fíkovníky, mučenky či bugenvilei zde mají ideální podmínky – teplé, dlouhé léto a mírné zimy plus ideální vzdušná vlhkost od moře. Řada z nás zatouží mít tyto rostliny doma. A skutečně lze při dodržení určitých pěstitelských zásad dosáhnout zajímavých pěstitelských úspěchů.
Zahrada
Pšenici, ječmen, oves a žito zná každý, bez chleba a bílého pečiva si taky jen těžko dokážeme představit svůj jídelníček. Obiloviny, zahrnující jednoleté i vytrvalé rostliny, však tvoří rozsáhlou skupinu. Patří do ní nejen celá škála travin, ale i hospodářsky významné plodiny, včetně řady druhů pěstovaných pouze okrajově, především jako krmivo.
Nejen majitelé vytápěných skleníků, ale i pilní pěstitelé, kteří nechtějí nic zanedbat, nemají volno ani v lednu, kdy ostatní zahrádkáři pouze přemýšlejí o budoucích výsevech. Již koncem ledna se totiž vysévá zelenina pro ranou sklizeň…
Podle staré aztécké legendy se tato rostlinka s oslnivě rudými listy zrodila z několika kapek krve ze zlomeného srdce jedné nešťastně zamilované místní bohyně. Aztékové si však této květiny vážili více pro její praktické výhody. Z jejích listů vyráběli červené barvivo na látky a používali je jako přísadu do kosmetiky. Mléčnou mízu zpracovávali na lék proti horečce.
Mohli byste si myslet, že utrhnout jablko a dát ho někam do bedýnky není nic složitého, ale právě způsob sklizně a uložení plodů má vliv na jejich skladovatelnost.
Je jich celá řada, na vánočním stole by rozhodně neměla chybět vánoční hvězda, brambořík či vánoční kaktus. Tím ale rozhodně možnosti nekončí. Co se letos zařídit po svém a vybrat dekoraci skoro netradiční, nebo řekněme méně známou…?
Třešňové větévky při troše štěstí vykvetou na Štědrý den bílými kvítky a přinesou neprovdané dívce příští rok ženicha. S Vánocemi a různými rostlinami jsou však spojené i další pověry…