Problém č. 1: Velmi zapáchající kompost
Pokud kompost zapáchá, nedostává se do něj dostatek kyslíku. Při jeho absenci začne organický odpad hnít a při tom se začnou tvořit výrazně zapáchající degradační produkty. Tento problém často vzniká, když je kompost velmi vlhký nebo jste kompostér naplnili velkým množstvím posekané trávy. Základním pravidlem při hromadění bioodpadu v kompostéru je smíchávání hrubého (hnědého) materiálu s jemným (zeleným) a vlhkého materiálu so suchým.
Řešení
Před naplněním kompostéru posekanou trávu smíchejte s hrubým materiálem, například se štěpkou z větví, které vám zůstaly po řezu dřevin. Štěpka nebo tenčí nařezané větve posekanou trávu provzdušní, a tím rychleji shnije. V období dešťů se zase osvědčilo chránit povrch hromady kompostu před zavlhnutím fólií. Jakmile zacítíte z kompostu zřetelný hnilobný zápach, měli byste kompost promíchat a navrstvit další vrstvu. Zhutnělé vrstvy se následně uvolní a do kompostu se dostane víc potřebného kyslíku.
Problém č. 2: Kuchyňský odpad nechce hnít
Existuje kuchyňský odpad, který se může kompostovat, ale než se rozloží, trvá to poměrně dlouho. Patří sem například vaječné skořápky, pomerančová a citronová kůra, banánová slupka či kávové filtry. Tropické a subtropické ovoce obsahuje ve slupkách éterické oleje, které ho chrání před hnilobnými patogeny. Z tohoto důvodu je i jejich kompostování zdlouhavé.
Řešení
Mnohem rychleji se tyto slupky rozloží, pokud je nařežete nebo pomelete na menší kousky, přičemž se uvolní velká část těchto ochranných éterických olejů. Po rozdrcení budou slupky tak jemné, že je můžete s hotovým kompostem v zahradě rozložit jako hnojivo, i když nebudou zcela rozložené. Čajové sáčky nebo kávové tobolky se rychleji rozloží, když jim roztrhnete celulózový obal a jejich obsah vysypete na kompost. Prázdné filtrační sáčky můžete případně vyhodit do nádoby na sběr papíru. V případě některých čajových sáčků je potřebné kovové spony nejdříve odstranit.
Problém č. 3: Kompost vždy vyschne
Když je kompost umístěný tam, kde na něj dopadá přímé polední slunce, je přirozené, že se bude v létě často vysušovat. Z tohoto důvodu je nutné zvolit místo pro kompost vždy ve stínu, například pod velkým stromem nebo před stěnou domu, která je otočená směrem na sever.
Řešení
Během horkých letních dní je nutné kompost navlhčovat, i když je umístěný ve stínu. Nejlepší je použít dešťovou vodu nebo vodu ze studny. Pokud jsou nádoby s kompostem vystaveny slunečnímu záření, nejlépe učiníte, když je shora přistíníte třtinovou rohoží.
Problém č. 4: Potkani v kompostu
Do kompostu rozhodně nepatří vařené či pečené zbytky jídla, dokonce ani kosti či maso, ačkoli byla zvířata chována na certifikované ekofarmě. Pro potkany jsou totiž velkým lákadlem, a pokud se v kompostu zahnízdí, je velmi těžké se jich zbavit. Navzdory tomu, že vám začnou do kompostu chodit potkani, stále je bezpečný, avšak při manipulování s ním si pro jistotu vezměte ochranné rukavice.
Řešení
V žádném případě nedávejte do kompostu vařené zbytky z kuchyně, jako jsou kosti či maso. Stejně tak se vyhněte i starému pečivu a chlebu. Pokud takovéto zbytky nedáváte do kompostu a potkani ho přesto občas navštěvují, je pravděpodobné, že dlouho nerušené okolí, na kterém jste založili kompost, navštěvovali už i předtím, jen jste o nich nevěděli.
Problém č. 5: Malé bílé mušky v kompostu
Jde o ovocné nebo vinné mušky, které lákají slupky ze zeleniny a nahnilé ovoce. V teplém počasí běžně poletují kolem kompostu, ve kterém se hromadí odpad z kuchyně, a velmi rychle se rozmnožují.
Řešení
Problém s muškami vyřešíte tak, že v nádobě vytvoříte průvan (necháte pootevřené víko) nebo v případě volného kompostoviště tento odpad promícháte s jiným materiálem. Také pomůže, když navrch kompostu přidáte vrstvu hlíny nebo vyzrálého kompostu v tloušťce minimálně 10 až 15 cm.
Text: redakce
Foto: iStock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
