Dokonalá dělba práce
Ačkoliv většina druhů včel žije samotářsky, pro včelu medonosnou je typické vytváření velkých společenství. Společenský způsob života přináší mnoho výhod. Evolučně se to stalo před více než šedesáti miliony let.
Divoce žijící včely medonosné nacházíme v naší přírodě i v současnosti. Často hnízdí v dutých stromech nebo ve skalních štěrbinách či jiných chráněných prostorech. Aby si člověk usnadnil práci, naučil se včelstva chovat v uměle vytvořených hnízdech – úlech.
V úlu se obvykle nachází jediná matka (královna) a několik desítek tisíc dělnic. Mezi nimi existuje dokonalá dělba práce. Nejmladší dělnice čistí buňky, krmí a ošetřují plod. Od desátého dne čistí úl, stavějí včelí dílo a přijímají nektar a pyl od svých starších kolegyň.
Postupně objevují vchod do úlu, který hlídají a větrají pohybem křídel. Až od dvacátého dne života vylétávají ven sbírat drahocenné suroviny. V letním období se dožívají asi čtyřiceti dnů. Samci (trubci) zabezpečují přenos genetického materiálu. Chybí jim žihadlo i pylové košíčky na nohou.
Zahrada jako cíl i „tankovací“ stanice
Včely létají rychlostí přibližně dvacet až čtyřiadvacet kilometrů za hodinu. Let je pro ně energeticky náročný, podle zátěže při něm spotřebují dva až čtyřicet miligramů cukru na jeden kilometr letu.
Při hledání zdrojů potravy dokážou zaletět i více než sedm kilometrů od úlu. Pro včely je proto mimořádně důležité, aby během letu nacházely dostatek květů s nektarem, kde mohou „dotankovat“ drahocenný cukr. V opačném případě mohou uhynout vyčerpáním.
Také z tohoto důvodu se neustále apeluje, aby byla výsadba v zahradách co možná nejvíce nápomocna opylujícímu hmyzu.
Sterilní prostředí nízko sekaného trávníku je pro opylovače velkou překážkou, kterou musejí přeletět za cenu ztráty energie. Takovémuto prostředí se včely následně vyhýbají, což se odráží na slabším opylování pěstovaných rostlin.
My zahrádkáři bychom proto měli dbát na to, aby obdělávané plochy byly co možná nejpestřejší během celého roku.
Pestrá zahrada slouží včelám při hledání potravy nejen jako cíl, ale i jako místo nutného odpočinku.
Nejen med je pro nás cenný
Původní motivací pro chov včel v úlech nebylo získávání užitečných opylovačů. Skutečným důvodem bylo získávání medu a včelího plodu, který se kdysi konzumoval. Později jsme se naučili využívat i vosk, propolis a mateří kašičku.
Včely v přírodě slízávají nektar a jiné sladké výměšky z rostlin, či dokonce mšic. Tuto směs uchovávají v žaludku, kde dochází k jejím enzymatickým úpravám. Následně ji vyloučí do speciálních komůrek v úlu a postupně suší tak, aby klesl obsah vody přibližně na dvacet procent.
Med v této podobě nekvasí ani nehnije a stává se tak ideální zásobou energeticky bohaté potravy. Vosk včely vylučují prostřednictvím speciálních žláz, které mají na spodní straně bříška. Propolis vzniká přeměnou různých rostlinných výměšků, například živice.
Používají ho k utěsnění nechtěných otvorů a spár v hnízdě ve snaze zamezit vnikání škůdců a vzniku hnilobných procesů. Mateří kašička smetanově žluté barvy je výměšek hltanových žláz a slouží ke krmení plodu, královny a trubců.
Získává se z buněk pláství, ve kterých se vyvíjejí budoucí matky. Aby včelaři zvýšili její jinak nízkou trvanlivost, smíchávají ji s medem.
Jak si poradit se včelím bodnutím a jak eliminovat ztráty včel při chemických postřicích
- Včelí bodnutí není nebezpečné, výjimkou jsou prudší alergické reakce, pak ihned volejte zdravotní pomoc. Nemáte-li alergickou reakci, místo vpichu se snažte chladit například studenou vodou. Když jste venku v přírodě, posloužit může i vlhká půda.
Následně přikládejte nakrájenou cibuli či vhodnou mast a zmírňujte otok. - Žihadlo včel má jedový váček. Díky zpětným háčkům zůstává zachyceno v kůži savců. Jed se z jedového váčku uvolňuje do těla postupně. Největší chybou je vytahovat žihadlo prsty, protože stisknutím jedového váčku jed vytlačíte do těla. Žihadlo proto vytahujte opatrně pomocí pinzety či ostrého nástroje.
Samotná včela po „bodnutí“ umírá. - Včely opylují především dopoledne a později odpoledne, při vhodných teplotách i během celého dne. Se západem slunce aktivita klesá. Pokud tedy nutně potřebujete ošetřit plodiny insekticidem, vyvarujte se postřiku během dne a aplikujte ho až v podvečer. Také se ho snažte aplikovat mimo období kvetení.
V případě aplikace na větší ploše koordinujte své aktivity s místním včelařem tak, abyste zabránili ztrátám na včelstvech. - Zkonstruujte si na zahradě malé jezírko či jinou nádržku s vodou a kameny zmírňujícími břeh. To ocení všechny včely, ale i jiný hmyz v době častých dlouhotrvajících období sucha.
- Pro včelí produkty oslovte nejlepší místní včelaře. Nejenže tak podpoříte včely a lidi hospodařící ve vašem regionu, ale snížíte též zbytečnou uhlíkovou stopu, která vzniká nákupem ze vzdálených zdrojů.
Text: Mgr. Adrián Purkart, PhD.
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
