Jak přesadit vzrostlý strom

Stejně tak jako v ostatních činnostech, platí i při sadaření a zahradničení, že pro určité práce jsou ideální podmínky v konkrétní části roku. Přesazování a sázení dřevin je vyloženě podzimní nebo jarní záležitostí. V tuto dobu je v půdě větší koncentrace vláhya dřeviny se lépe ujímají. Také teploty nejsou tak vysoké jako v létě a dřeviny netrpí silným výparem.

Ideální jsou taková období, kdy stromy přirozeně nemají listy – tedy na jaře před rašením a na podzim po jejich opadu. V zimě nepřesazujeme, rostliny mají období vegetačního klidu, půda navíc bývá z části nebo zcela zmrzlá a ani technicky není přesazení možné provést. Čím vzrostlejší dřeviny jsou, tím důsledněji bychom měli správný termín dodržovat.

Budete-li se řídit našimi radami, budete úspěšní

Příprava stromu před přesazováním

1. REMODELACE

Manipulace se vzrostlými dřevinami je vždy riziková a je nutné se na ni pečlivě a v předstihu připravit. Starší stromy nikdy nepřesazujte bez přípravy! Ta trvá jeden až dva roky a spočívá v přemodelování kořenového systému dřeviny tak, aby vznikl kompaktní kořenový bal co nejblíže středu rostliny. Strom začneme obrývat rýčem, a tak mu přerušujeme kořeny. Tím, že kořen přesekneme, aktivujeme nárůst jemných kořínků v přímé blízkosti kmene, které jsou při ujímání nezbytné. Nejprve odkopeme zem na jedné straně a vykopanou mezeru vyplníme kvalitním substrátem. O rok později obryjeme zbytek balu a opět dosypeme substrát. Nezapomínáme na dostatečnou zálivku a oporu, kterou strom s narušenou stabilitou ocení především při větrném počasí.

Strom obkopaný po celém obvodu můžeme (nejlépe na podzim) přesadit. Přerušíme všechny zbylé kořeny a strom vykopeme s co největším balem. Pozor – počítejte s tím, že velký strom je těžký! Určitě si nevystačíte sami, bude se hodit několik pomocníků, případně jeřáb. Kořenový bal je třeba obalit a zajistit, aby se nerozpadl – použijeme jutu a drát nebo drátěný koš. Při stěhování stromu na vzdálenější místo je nutné věnovat dostatek pozornosti i zajištění bezpečnosti převozu. Strom musí být pevně uvázán, korunu je vhodné stáhnout a celý kmen obalit jutou.

Výpar vlhkosti z půdy omezí vrstva mulče

2. UMÍSTĚNÍ NA STANOVIŠTĚ

Na novém stanovišti by měla být připravena jáma o něco větší, než je kořenový bal. Stěny, a zejména dno jámy musejí být rozrušeny rýčem nebo krumpáčem tak, aby rostoucí kořeny nenarazily na tvrdou plochu. Dno vyplníme kvalitním substrátem a dobře prolijeme vodou. Přesazovaný strom umístíme do jámy s tím, že kořenový bal ponecháme obalený jutou i dráty. Strom srovnáme, obsypeme substrátem i ze stran, na povrchu vytvoříme zálivkový okraj a okolí stromu pokryjeme mulčem, který chrání před nadměrným výparem. V průběhu výsadby můžeme zapustit i dvě drenážní trubky, které později pomohou s cílenou zálivkou ke kořenům.

3. KOTVENÍ

Naprosto nezbytné je pamatovat na kotvicí systém. Nejčastěji je to ohrádka z kůlů umístěných okolo kmene, mezi nimiž je kmen pevně fixován lany nebo popruhy. Doporučujeme celý kmen od země až k prvnímu rozvětvení koruny obalit jutou, rákosovou rohoží nebo jiným materiálem, které ochrání kůru před mechanickým poškozením a před výparem. Ohrádka je důležitá z několika důvodů – jednak strom chrání před vyvrácením, jednak ho drží ve stabilní poloze, která umožní drobným kořínkům bezpečně prorůstat do okolí. Strom, který se kýve, má daleko menší šance na ujmutí, protože spolu s kmenem se kýve i podzemní část a nově rostoucí kořeny ztrácejí kontakt s okolní zeminou.

Víte, že…?

Neexistuje žádné pravidlo určující, do jakého věku je přesazení možné. Setkáte se i s názorem, že přesadit se dá každý strom. Obecně ale můžeme říci, že některé druhy se přesazují lépe, jiné hůře. Zákrok je riskantnější u jehličnatých a stálezelených druhů a u druhů s málo rozvětveným kořenovým systémem, jako jsou např. jilm, bříza, habr, ořešák, magnolie, platan, buk, nahovětvec, hrušeň, dub a akát. Jednodušší je to pak u javoru, olše, hlohu, hlošiny, jabloně, moruše, jeřábu, vrby a topolu.

Druhý rok po přesazení v bohatém květu

4. SPRÁVNÉ NAČASOVÁNÍ

Přesazování vzrostlých stromů se snažíme promyšleným zahradničením co nejvíce eliminovat. Pokud si budujete novou zahradu, vždy nejprve výsadbu pečlivě promyslete. Vyšší dřeviny na zahradu neodmyslitelně patří, ale není nic horšího, než na malou zahrádku v husté zástavbě vysadit skupinu stromů jen proto, že se nám malé rostliny zalíbily ve školce. Buky, duby, lípy dorůstají do výšky okolo dvaceti metrů, obdobná může být i jejich šířka. Proto plánujte, seznamujte se s rostlinnými druhy a k výsadbě přistupte, až když budete mít stoprocentní jistotu. Na malou zahrádku nevysazujte buk, ale okrasnou třešeň, jabloň, některý asijský javor apod. Tam, kde to však dispozice dovolují, můžete použít mohutnější druh.

Pokud na vaší zahradě nenápadně raší les, přikročte k přesazení co nejrychleji. Mladé stromy se snažte přesadit dříve, než se konkurenční prostředí s ostatními jedinci začne podepisovat na jejich vzhledu. Příliš hustá výsadba má za následek jednostranný růst, vytahování do výšky a vyholování kmene od spodních větví. Přesazení bude nezbytné i tehdy, je-li strom vysazen příliš blízko domu a jeho koruna by mohla začít zvedat okap.

Víte, že…?

YAMADORI

Mistři v přesazování věkovitých dřevin jsou japonští bonsajisté. Yamadori je označení pro bonsaj přenesenou z přírody, kde po mnoho let rostla v nehostinných podmínkách, například ve skalních puklinách, suťových polích apod. Tyto stromky si vlivem drsných podmínek přirozeně zachovaly nízký, mnohdy velmi malebný tvar růstu. Aby mohli bonsajisté stromek přenést do sbírky, museli ho na přesazení připravit. Postupným dohledáním a přeseknutím hlavních kořenů donutili strom k vytvoření nových jemných kořenů. Teprve po několika letech bylo možné cennou yamadori bezpečně vyjmout. Ani japonští zahradníci nejsou pozadu, pro přesazení dovedou připravit i staleté borovice a jinany.