Pozor na slunce
- Pokojovým květinám je třeba dopřát především dostatek světla, jinak slábnou a jsou náchylnější k chorobám a napadení škůdci. To znamená, že bychom je měli přemístit blíže k oknům.
- Ideální je, když na ně dopadá světlo ze všech stran, na své si přijdou rostliny tam, kde na ně dopadá světlo shora, například ze střešních oken.
- Je však třeba dát pozor, aby se listy nedotýkaly okenních tabulí, dokonce by na ně neměly dopadat ani přímé sluneční paprsky. Zimní sluníčko je totiž silné a mohlo by způsobit na listech popáleniny.
I průvan škodí
- Interiérové rostliny by se v zimě neměli nacházet v blízkosti tepelných zdrojů a ani v průvanu. Tedy ne tam, kde se často otevírají dveře a okna.
- Pozor při umístnění v halách a chodbách, kde se otevírají vchodové dveře.
- Také není dobré soustřeďovat pokojové rostliny do blízkosti hořících svíček či aromalamp. Rostliny při nich trpí a může se to projevit na listech, na kterých potom vznikají nepěkné skvrny.
Nemocné izolujeme
- Opatrnosti je třeba i u nemocných rostlin. Ty bychom měli izolovat od zdravé zeleně.
- V zimě také dáváme pozor, aby rostliny nepřekážely při procházení místností, v níž jsou umístněné. Mohou se poškodit a jejich regenerační schopnost je v zimním období výrazně nižší.
Zálivka během zimy
- Pokojovky zavlažujeme vodou pokojové teploty (odstátou) a mezi každou další zálivkou necháme substrát vždy mírně vyschnout. Takto se ke kořenům dostane potřebný vzduch a nebudou zahnívat.
- Nejhorší je pro rostlinu opakované přelití, případně chladný substrát, což může vzniknout tehdy, když bude květina umístěna na okenním parapetu u netěsnícího okna, kam se dostává chlad zvenku.
- Rostliny zavlažujeme na substrát, v některých případech do podmisky (africké fialky, cyklámeny).
- Nezapomínáme na kontrolu vody v podmisce. Je třeba ji odstraňovat, jinak hrozí zahnívání kořenů.
- Kaktusy a sukulenty zavlažujeme v zimě minimálně.
- Více vláhy potřebují kapradiny a rostliny pocházející z tropů.
- Broméliím lijeme vodu do středu listové růžice.
Přihnojování
- Přihnojování je v období vegetačního klidu potřebné jen v případě kvetoucích a reprezentativnějších druhů, jako jsou například palmy, draceny či monstery.
- Na přihnojování použijeme poloviční dávku hnojiva, vždy takového, které je určené pro danou skupinu rostlin (pro kvetoucí rostliny, speciální hnojivo pro palmy, draceny a podobně).
- Rostliny v zimě stačí přihnojovat jednou za 3 až 4 týdny, ideálně formou zálivky. Při přihnojování musí být substrát mírně vlhký. Na ošetřování a zároveň přihnojování je možné použít i speciální vlhčené utěrky, například u orchidejí.
Může se hodit: Jak vybírat vhodné druhy rostlin do dětského pokoje
Vlhkost a ošetřování od prachu
- Druhy vyžadující vyšší vzdušnou vlhkost minimálně 2x týdně postřikujeme, případně sprchujeme vlažnou vodou. Praktické je mít po ruce rozprašovač s odstátou vodou.
- Druhy s nejvyššími nároky na vzdušnou vlhkost, například masožravé rostliny, je potřeba na zimu zavřít do pokojových skleníčků, které jim poskytnou optimální podmínky. V suchých a zakouřených interiérech by totiž chřadly.
- Velkolisté a dekorativní rostliny zbavujeme prachu pomocí suchého a jemného hadříku, případně mírně navlhčené. Prach by snižoval jejich estetickou hodnotu a výrazně ovlivňoval jejich vitalitu. Při odstraňování prachu z listů je nutné postupovat opatrně, abychom nepoškodili listy. U druhů s jemnějšími listy používáme plochý štětec.
Péče o orchideje
- Orchideje, které v zimě kvetou, by měly být v místnosti s teplotou maximálně do 18 °C. Díky tomu budou podstatně déle kvést. Tyto elegantní rostliny zavlažujeme jednou týdně odstátou vodou. Je však třeba zabránit přemokření substrátu.
- Když orchideje kvetou, přihnojujeme je i během zimních měsíců hnojivem určeným na orchideje. Platí, že orchideje v zimě nestříháme ani nepřesazujeme a pokud je to možné, vyhneme se i jejich přemisťování. Pod odkvetení odstraníme suché květy i s částí stonku.
Řez a tvarování
- Během zimy pokojové květiny nepřesazujeme, nerozmnožujeme, nepřemisťujeme a ani nestříháme. Pokud nám však například na popínavých rostlinách překážejí některé výhony, můžeme je odstřihnout, případně je můžeme připevnit k opoře nebo konstrukci.
- Je-li některá část rostliny poškozená, napadená chorobou či škůdcem, můžeme odstřihnout i tu. Používáme čisté a ostré nůžky. Řezu nemocných částí v zimě se můžeme vyhnout například i použitím chemických ochranných postřiků. V zásadě však v zimních měsících neprovádíme radikální tvarování, seřezávání či zmlazování. S těmito zásahy počkáme na jaro.
Estetické úpravy
- Odkvetlé květy snižují estetickou hodnotu rostliny, proto je potřeba je i v zimě odstraňovat z kvetoucích druhů, nejlépe za pomoci nůžek, pouze u cyklámenů je stačí opatrně vytrhnout. Přitom je vhodné rostliny prohlédnout, hlavně zespodu, a odstranit suché, žloutnoucí či poškozené listy. Ty mohou být zdrojem chorob a škůdců.
- U kvetoucích rostlin zároveň platí, že v chladnějších a světlých prostorách jejich krása vydrží déle. Nejhorší je například cyklámeny či azalky umístit do zakouřené a suché místnosti. Tady bude jejich životnost kratší. Kvetoucí rostliny v žádném případě nepřemisťujeme!
Použití lesků na listy je nutné v zimě minimalizovat!
Když se na povrchu substrátu vyskytne bílý povlak, stačí ho zkypřit. Jde-li o plíseň, je nutné vrchní vrstvu substrátu vyměnit.
Text: Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
