ZBAVTE HO NEČISTOT
Pokud dokáže zahradní nářadí odolávat vrtochům proměnlivého počasí, určitě mu neublíží ani teplá voda s kapkou saponátu na mytí nádobí – bez ohledu na to, zda jde o nůžky na stříhání živého plotu, nebo o rýč s masivní dřevěnou násadou.
Odmočte nánosy hlíny a hnoje, zelené travní povlaky, ale i skvrny od vytékajícího oleje a lepkavou pryskyřici. Strhněte odlupující se barvu a alkoholem vyčistěte plochy, na které je voda příliš krátká. Budete překvapeni, kolik krásy tato „kosmetika“ odhalí a jak všechny kousky nářadí omládnou. Alkoholu se nebojte, neublíží plastům ani nátěrům.
Jen se sušením buďte opatrní. Namísto spěchu u kamen nebo radiátoru přetřete všechno suchým hadříkem a nechte přirozeně vyschnout. Dřevo si tak zachová svou celistvost.
REZ NENÍ HANBOU
Rez na kovových částech nářadí není hanbou, ale přirozenou patinou. Pokud nezasahuje do hloubky, neovlivňuje kondici nářadí. Není náhoda, že i nové zahradní nářadí rezaví, ačkoli v kuchyni se všechen nerez leskne. Uhlíková ocel je houževnatější a snese mnohem vyšší zátěž než nerez. Můžete si však zvolit, zda se vám víc líbí patina liščích odstínů, nebo si více ceníte šedých odstínů.
Pokud povrchovou rez přebrousíte ocelovým kartáčem nebo brusnou hubkou, vyjeví svou svěžest. Ačkoli bude tato patina postupně tmavnout, stále si udrží své svěží kouzlo.
Jiné to je, pokud se rozhodnete natřít kovové části odrezovačem (např. Rezol 2000). V průběhu několika minut přebarví veškerou korozi na šedomodré odstíny. Část rzi se rozpustí, část definitivně změní svou podobu. I v samotném kovu se všechny otlučené a otlačené části přebarví na tmavo. Výhodou takovéto úpravy je, že rozšiřování rzi se na delší dobu zastaví. Dokonce ani ve vlhku se nebude rez dál prohlubovat.
Dobrá rada
Pokud chcete některé z nářadí obnovit do nablýskané svěžesti nového kovu,
pomůže vám kyselina citronová. Rozmíchejte ji ve vodě a kov v nádobě pečlivě vymáčejte.
Potrvá hodiny, než bude jako nový.
BROUŠENÍ USNADNÍ PRÁCI V ZEMINĚ I NA ŠPALKU
Čím to je, že v některých našich vzpomínkách okopáváme záhony s mnohem menší námahou než v jiných? Nehledejte čáry v měnící se kvalitě zeminy a ani ve vitalitě svých svalů. Ve většině případů se tajemství ukrývá ve stavu ostří.
Motyky, rýče, motyčky, kultivátory i sekery – se všemi se pracuje snáze, pokud jsou jejich čepele nabroušené. Dnes byste asi marně hledali kováře, který by vám je nakoval do dokonalosti. Pravdou je, že je nepoužíváme tak často jako naši otcové a dědové, takže se nemusíte bát, že je sedřete. Na broušení vám proto stačí plochý pilník.
Díky němu několika desítkami tahů obnovíte ostří bez přehřátí a poškození samotného kovu. Upnete nářadí do svěráku a taháte pilníkem po čepeli od jednoho konce po druhý. Na podlahu padají drobné kovové piliny a před vašima očima vzniká ostrá hrana.
Úhel broušení je většinou tupý, aby se čepel neoslabila. Jakýkoli – ačkoli i naoko nepodařený – pokus o broušení končí výsledkem, který je mnohem lepší než u tupého nářadí. Nemáte co zkazit, každým novým pokusem to může být vždy jen lepší. Úhlová bruska je v tomto případě tabu, spoléhejte se na sílu svých svalů. Úspěch se určitě dostaví.
NA DELIKÁTNÍ OSTŘÍ KAMENEM
Co mají společného ovocnářské nůžky, nůžky na živý plot a nejmodernější štípací sekery s detailně vyladěnou geometrií? Všechny mají delikátní ostří, která vyžadují jemnější práci, než jakou dokáže nabídnout pilník.
Nejjednodušší je to u seker. Nejeden výrobce k nim nabízí i brusku s dvojicí keramických koleček (např. Fiskars XSharp 120000). Uděláte dva tucty tahů přes spáru s kolečky a čepel štípací sekery je tak ostrá, že jí můžete krájet papír. Je to bonus, který si před koupí málokdo uvědomí.
Jiné je to však s nůžkami. K těm budete potřebovat plochý brusný kámen a vaničku se saponátovou vodou. Vyšroubujete čep a každé z ostří přebrousíte tahy na kameni po jeho hladkých plochách. Zatímco saponátová voda odvede jemný kovový prach, kámen se postará o to, aby se plochy vyhladily. Všude vznikne ostrá hrana, která udělá při stříhání svou práci. Jako byste hladili existující plochy, které se na hrankách používáním zaoblily. Netvoříte žádné úhly, kopírujete jen to, co už existuje. Pokud ke konci všechno utřete do hadříku a složíte a dotáhnete šrouby, uvidíte, jak svižně budou obnovená ostří stříhat.
OLEJ NENÍ JEN NA MAZÁNÍ
Dopřát kapičku silikonového oleje (např. HHS 2000) každému pohyblivému spoji není práce, kterou byste neznali. Ať jsou to nůžky, nebo kleště, výsledek je stejný. Najednou jde všechno úplně hladce.
Co se týká plastů, stejný silikonový olej může zajistit, aby předčasně nestárly. Topůrka na sekerách, rukojeti drobného zahrádkářského nářadí i kryty zahradního nářadí si déle udrží svou svěžest, pokud je jednou za čas ošetříte tenkým olejovým filmem.
Podobné je to i u kovového nářadí. I zde dokáže vrstvička oleje zabránit rezivění plechu a masivní oceli. Nastříkáte na plochy vrstvičku hustého antikorozního oleje (např. FluidFilm) a vznikne bariéra, která nepropustí vodu ani vzduch. Navíc mnohé z takovýchto olejů jsou ekologické, takže vám zahrádku nezamoří. Mimochodem, víte o tom, že naši dědové používali na stejný účel kožku ze slaniny?
Text: Milan Gigel :: Foto: autor, Isifa/Shutterstock
