S velkým lomovým kamenem pracujeme v rukavicích a při ukládání dbáme na to, aby spolu lícovala čelní plocha. Přitom dodržujeme jemný záklon, to znamená, že kameny ukládáme stále mírně do svahu tak, aby v konečném důsledku vytvářela celá konstrukce protitlak na svah a její těžiště leželo nad druhou polovinou paty zídky.
Obrníme se velkou trpělivostí, neboť dosáhnout stabilní konstrukce, a přitom dobře vypadající kompaktní stěny opravdu není snadné. Kameny klademe tak, že využíváme jejich šířku, čili neklademe je na výšku, i když se to vizuálně jeví krásnější. Dáme přednost stabilitě a bezpečnosti, raději mezi velkými kameny necháváme „nevyřešené“ mezery, které potom později vyplníme úlomky, než abychom za cenu nestability vyplnili každou mezeru už během budování zídky.
Důležitý drenážní odtok
Největším nepřítelem každé stavby je voda. Nezáleží na tom, zda jde o zděnou konstrukci, nebo o samonosný systém z kamene bez pojivového materiálu. Voda je živel, se kterým musíme počítat vždy. Proto zachováme drenážní odtok z vyšších míst zahrady, případně, jsme-li v oblasti vydatných srážek, vybudujeme drenážní odtok i pod základy suché zídky.
S přírodním kámenem se hůře pracuje, avšak výsledek stojí za to
Přírodní kámen se hodí do našich zahrad víc než betonové prvky, ale je o dost dražší a je s ním i náročnější práce. Umíme si ji však zjednodušit, a to ručním předvýběrem jednotlivých kusů v kamenolomu nebo u prodejce. Velikost, tvar, typ či rovinatost hran kamene si vybereme na míru podle našeho projektu. Při manipulaci s těžkými kusy si můžeme pomoci například motorovým vozíkem. Samotné ukládání je fyzicky i časově poměrně náročné. Nespěcháme.
Tip na článek: Připravte si půdu na jarní výsadbu
Spestřete ho rostlinami
Máme-li pocit, že máme v suché zídce nebo celkově v naší zahradě vizuálně příliš mnoho kamene, můžeme ho nechat částečně porůst rostlinami. Mysleme na to už během stavby suché zídky. Kameny ukládáme tak, aby nám vznikaly „kapsy“, do kterých následně vysadíme rostliny – nejlépe ze skupiny skalniček. Nepoužíváme geotextilii, respektive jen v minimální míře, aby rostliny mohly dobře prokořenit. Tímto se však náročnost na péči o kamennou zídku zvyšuje. První a druhý rok sice bojujeme s plevelem, ale po tom, co se nám skalničky rozrostou, ho bude stále méně. Ve velmi teplých a suchých letních měsících pomůžeme skalničkám přežít občasnou zálivkou.
Nejodolnější rostliny do suchých zídek
Protože jejich listy jsou zdužnatělé a přeměněné takříkajíc v zásobárnu vody, snesou téměř extrémní sucho. Patří k nim dva u nás rozšířené a přezimující rody, a to rozchodník (Sedum sp.) a netřesk (Sempervivum sp.). Když kombinujete několik jejich druhů a kultivarů, můžete mít třeba jen ze dvou rodů pestrou a kvetoucí suchou zídku.
Text a realizace: František Laššák, Martin Čurda
Foto: Boris Laššák
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
