Kopřiva má mezi zahrádkáři pověst plevele. Není divu, dokáže se rychle šířit, a to drobnými semínky, které vítr zanese na větší vzdálenosti, a tam, kde už je, se rozrůstá do okolí kořeny. Jako rostlina nám však nabízí mnoho benefitů, například je lákadlem pro různé druhy hmyzu, včetně vzácných motýlů, můžeme si z ní vyrobit domácí hnojivo a její mladé listy dobře využijeme v kuchyni. A to vše zdarma. Když jí vyčleníme v zahrádce malé místečko, budeme ji muset akorát průběžně trochu „krotit“.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je naše původní rostlina, trvalka. Její listy jsou bohaté na železo, hořčík a vápník, proto má význam ji čas od času zařadit do jídelníčku. Pro vyšší obsah dusíku je velmi vhodná jako hnojivo. Má sice jisté nevýhody, je žahavá a pro někoho příliš obyčejná vzhledem, avšak s tím je snadné si poradit. Při sběru používáme kožené nebo gumové rukavice a najdeme pro ni místo někde v pozadí.
1 Náhrada špenátu
Kopřiva může být použita přesně tímtéž způsobem jako špenát. Prakticky v jakémkoliv receptu se špenátem se dá nahradit, a to buď částečně, nebo úplně. Do jednoduchých jídel je dobré kopřivu spařit – zalít ji vroucí vodou, zakrýt a nechat pět minut odpočívat. Tím se, v porovnání s vařením, zachová mnoho důležitých výživových složek. Nejjednodušší jídlo, jaké můžeme připravit, je spařit kopřivu, přecedit, dát na talíř, na ni položit rozkrojené vajíčko naměkko nebo volské oko, osolit, okořenit čerstvě mletým černým pepřem a podávat s chlebem.
2 Polévka z kopřivy
Na základní recept polévky budeme potřebovat: asi 200 g čerstvých vrcholků kopřivy (při sběru používáme kožené nebo gumové rukavice), cca 450 g oloupaných brambor nakrájených na kostky, trochu smetany a přibližně 1 l vývaru. Brambory uvaříme do měkka, kopřivu spaříme vroucí vodou, necháme chvíli odstát. Spařenou kopřivu přecedíme a spolu s vývarem přidáme k bramborům. Přivedeme do varu, rozšleháme mixérem, přidáme trochu smetany. Recept můžeme obměňovat, například brambory nahradit jinou zeleninou či na závěr přidat vajíčka.
3 Zdravý čaj
Na chuť kopřivového čaje si většina z nás musí trochu zvyknout, případně se dá kombinovat s jinými bylinkami. Používáme ho při astmatu, alergiích, ekzémech, zánětech kloubů, lidově se říká, že „čistí krev“. Příprava je velmi jednoduchá. Dva tři vrcholky kopřivy zalejeme vroucí vodou a necháme louhovat. Scedíme ve chvíli, kdy je čaj jemně zelený, ne později, aby nezhořkl. Chuť můžeme vylepšit přidáním plátku citrónu, a pokud sladíme, i lžičky cukru. Neužíváme v kuse déle než tři týdny. Mladou nať a listy též sušíme a odložíme jako léčivou bylinu na zimní období.
4 Lákadlo pro motýly
Je klíčem k přežití mnoha druhů vzácných a chráněných motýlů, protože její listy jsou potravou pro jejich housenky. Platí to i pro krásné babočky, babočku bílé C, kopřivovou či paví oko. Takže nejen komule je velkým lákadlem pro motýly, ale právě kopřiva umožní, aby vůbec existovali. Nemají-li housenky zmíněných druhů v zahradě k dispozici kopřivu, je možné, že přejdou na námi pěstované rostliny. I to je důvod, proč ji mít v zahradě. Podpoří nejen přežití motýlů, ale některé druhy housenek též udrží dále od našich pěstovaných rostlin.
5 Kopřivový sirup
Postupujeme podobně jako při výrobě většiny bylinkových sirupů. Nasbíráme přibližně 70 ks vrcholků mladé kopřivy, opláchneme ve vodě. Nasekáme nadrobno, vložíme do nádoby a zalijeme asi dvěma litry vody. Necháme odstát dvanáct hodin. Přecedíme a do výluhu přidáme kilo bílého nebo třtinového cukru. Krátce povaříme. Přidáme lžičku kyseliny citrónové nebo přes sítko citrónovou šťávu ze dvou citrónů. Skladujeme v lednici. Výhodou je, že sirup si můžeme vyrobit nejen na jaře, ale i během celé sezóny, stačí kopřivu zřezávat, aby vyhnala mladé výhonky.
6 Tekuté hnojivo
Na výrobu domácího bio-hnojiva s přirozeným obsahem dusíku si vystačíme s kopřivou a vodou.
- Nať kopřivy nastříháme nebo nasekáme na menší kousky a vložíme do větší nádoby.
- Kopřivu zatížíme větším kamenem nebo cihlou, aby nevyplavala, když ji zalejeme vodou.
- Nasekanou rostlinu zalejeme vodou, aby byla zcela ponořená. Necháme stát tři až čtyři týdny, kvůli zápachu raději dále od domu. Vodu doplňujeme.
- Přecedíme, nalejeme do nádoby a uložíme na tmavé místo. Před použitím rozmícháme s vodou v poměru 1 díl roztoku na 10 dílů vody.
7 Past na mšice
Mladé výhonky lákají hned zjara mšice, které se živí sáním šťáv, čímž mohou zpomalit či deformovat růst kopřivy. Mšice jsou však zdrojem potravy pro mnoho užitečných druhů hmyzu a některé ptáky. Protože sají především na mladých výhoncích, můžeme kopřivu využívat jako „past“ na mšice, protože ji rády dají přednost před jinými, námi pěstovanými druhy. V malých množstvích je ponecháme jako zdroj potravy pro zmíněný hmyz a ptáky, ve větších je likvidujeme odlomením výhonků a například utopením.
8 Podporuje slunéčka
Kopřiva je rostlina číslo jedna pro slunéčka sedmitečná, která se chystají klást vajíčka. Z nich se líhnou larvy, jež jsou vášnivými konzumenty mšic, a tedy našimi největšími spojenci v bio-ochraně. Tyto larvy dokonce nepohrdnou ani molicemi či sviluškou chmelovou (červeným pavoučkem). Je to tedy další dobrý důvod, proč mít v zahradě „koutek“ s kopřivou. Podpoříme tak populaci slunéček a přitáhneme je k nám. Protože budou přímo u nás, zapojí se do „boje“ se škůdci rovnou na místě.
Náš tip: Péče o užitkovou zahradu bez chemie
9 Indikace kvality půdy
Ať věříme, nebo ne, kopřiva je celkem vybíravá na místa, kde roste, hlavně co se půdy týče. Má v oblibě půdy bohaté na živiny, ve kterých nesmí chybět dusík a fosfor. Máme-li novou zahradu, právě podle výskytu kopřivy se dozvíme, ve které její části je půda s nejvyšším obsahem živin. Možná tam v minulosti stály chlévy pro domácí zvířata. Právě toto místo můžeme zvolit pro pěstování plodové zeleniny, která je na živiny obzvlášť náročná. Naopak když zkoušíme pěstovat kopřivu a ona jen živoří i navzdory občasné zálivce, ukazuje to na vyčerpanou půdu.
10 Urychlovač kompostu
Nasekaná kopřiva je velmi dobrou doplňkovou rostlinou do kompostu. Působí v něm totiž jako přirozený aktivátor rozkladných procesů. Nejlepších výsledků dosáhneme, když čerstvou nať smícháme s různorodým materiálem, se suchými stébly, dřevitými částmi. Pokud bychom ji přidali jen samotnou a ve větší vrstvě, vytvořila by mazlavou vrstvu, a to nechceme. Kopřivové kořeny přidáváme ve fázi, kdy se kompost sám zahřívá, aby je teplo zničilo, nebo zcela nahoru, kde vyschnou, jinak se může stát, že se začnou rozrůstat.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
