Listí patří k nejdůležitějším surovinám ke kompostování, tlením se totiž přeměňuje v listovku. Nebo snad stále patříte mezi ty, kteří považují listí za odpad a likvidují jej pálením?
Pak si můžete být jisti, že se připravujete o kvalitní organickou hmotu a ještě zamořujete ovzduší odporným dýmem, nemluvě o porušování vyhlášky o spalování v obcích. Hrabání listí patří mezi nepříjemné a obtížné práce. Pokud vás už nebaví mozoly od násad, máte dnes možnost vybavit se motorovým fukarem. Vyrábějí se v provedení s elektrickým nebo spalovacím motorem. S takovým strojem pak můžete lehce nafoukat za hodinu 630 m³ listí a to i mokrého. Jak by ne, vždyť výstupní rychlost proudu vzduchu je 252 km za hodinu.
Některé typy foukačů se dají velice jednoduše přestavit ve vysavače. Listí se pak nasává přes řezací ústrojí do zásobního vaku. Rozřezané listí je pro kompostování příhodnější, neboť se rychleji rozkládá. To je výhodné zejména při kompostování dubového, kaštanového, topolového, březového, akátového a ořešákového listí, které se jinak hůře rozkládá.
Při kompostování listí ořešáku se vyplatí přidávat 200 až 400 ml kapalného hnojiva DAM 390 v 10 litrech vody na 1 m³, čím se urychluje proces rozkladu tuhých částic. Velice dobře se také pro sběr osvědčilo využití travní sekačky se sběrným košem. Listí je částečně rozsekané, tím má menší objem a podstatně rychleji zetlí.
V poslední době se ale stále více propaguje mulčování listí. Sekačka, vybavená mulčovacím nožem a ucpávkou výletového otvoru vytvoří s vysátého materiálu jemný prach, který se během krátké doby rozloží a navíc organicky obohatí trávník. Možná, že vás napadne otázka, co když máme listí velké množství a vrstva mulče by pak byla příliš silná? To vše řeší sekačky, vybavené systémem Versamow. Pomocí nastavovací páky Clip Director je možné plynule uzavírat výletový otvor tak, že část nasátého materiálu se mulčuje a část je sebrána do koše. Je ale opravdu každé listí vhodné ke kompostování? Jednoznačná odpověď zní ano, každé.
Listy z ovocných stromů je lépe sesbírat než mulčovat. Spóry houbových chorob mohou přezimovat i na malých kouscích listů a příštím rokem pak dochází k opětovné infekci stromů. Z toho důvodu se vyplatí i na kompostu jej překrýt vrstvou zeminy. Kompostováním listí z dubu, javoru, břízy či akátu se uvolňují třísloviny, které vedou k okyselování kompostu. Jsou proto tyto druhy listí vhodné pro přípravu humusu pro kyselomilné rostliny (rododendrony, azalky, vřesy, hortenzie aj.).
Někteří zahrádkáři stále spalují listí z ořešáku nebo jej vyvážejí na skládky. Příčinou je pomalý rozklad a nesmyslná pověra o toxicitě kompostu z ořešákového listí. Stačí částečné rozdrcení, smíchání s jiným kompostovaným materiálem a kompost je za několik měsíců hotový. Nikdy do kompostovaného listí nepřidávejte stavební pálené vápno. Obsahuje chlór, který zabíjí mikroorganismy potřebné k procesu tlení. Řada majitelů zahrad ve vilových čtvrtích nahrazuje okrasné listnaté dřeviny jehličnany, neboť nevědí kam s listím. To je přitom možné bez obav mulčovat a intenzivní trávníky dostanou potřebnou dávku organického hnojiva.
Co je listovka?
Listovka je výborná zemina, která vzniká několikaletým rozkladem listí. Rozeznáváme buď mladou (jedno až dvouletou) listovku, anebo starou (tří až pětiletou) listovku. Mladá listovka není zcela dobře rozložená, je kypřejší a kyselejší. Stará listovka je jemnější, méně kyselá a má menší nakypřovací schopnosti – je velice dobrá pro výsevy květin. Jelikož listovka obsahuje málo živin, nepoužíváme ji samostatně, ale promíchanou se zahradním substrátem. Kvalita listovky je také ovlivněna druhem použitého listí – jedna z nejkvalitnějších je listovka z bukového listí, dále následuje dub a mezi nejméně kvalitní patří zemina z listí kaštanu.
Náš tip
Současným trendem při kompostování listí je využívání biologických urychlovačů kompostu. Je to naprosto ekologický přípravek, který nezatěžuje životní prostředí a není pro člověka ani přírodu ničím škodlivý. Je složen z dvanácti kmenů bakterií. Tyto bakterie se vzájemně vhodně doplňují.
Aplikace je velice jednoduchá. Přípravek, dodávaný v suché práškové formě, se rozpustí ve vlažné vodě a nechá asi ½ hodiny zaktivovat. Potom se čerstvě navrstvená hromada listí a dalších organických zbytků důkladně prolije. Listí se na rozdíl od klasického, fermentovaného kompostu nesmí upěchovat. Přípravek obsahuje aerobní bakterie, což jsou bakterie, které ke svému vývoji potřebují vzduch.
Během procesu rozkladu je vhodné občas kompostované listí prolít studenou vodou. Je to proto, aby se kompost ochlazoval a nedocházelo k růstu teploty a procesu fermentace. To by znamenalo samozřejmě zničení užitečných bakterií. Celý proces rozkladu se tímto značně urychlí. Po několika týdnech máme organický materiál dokonale proměněn na kvalitní kompost. Nedochází zde ke ztrátě dusíku, neboť bakterie, obsažené v přípravku jej dokáží vázat. V tu dobu je teplota při klasickém kompostování kolem 40 °C, proces fermentace pokračuje, což má za následek ono pověstné zapáchání a právě zde dochází k velké ztrátě dusíku.
Text: Jan Kopřiva
Foto: autor, isifa/Shutterstock
