Mulčování výsadeb je jednou ze základních technik používaných na zahradě. Aplikace organických i minerálních materiálů je možná od jara až do pozdního podzimu, ale pokud bychom měli vybrat ten nejvhodnější termín pro mulčování zvláště organickými materiály, pak to budou měsíce září a říjen. Právě v této době už můžete svou zahradu připravovat na nadcházející zimu. Organický mulč v podobě borky, listovky, slámy a dalších hmot, které do této kategorie patří, má totiž velký vliv na kvalitu půdy a na procesy v ní probíhající. Při podzimní aplikaci tak budete mít jistotu, že dostatečně mocná vrstva materiálu půdu ochrání před většími výkyvy teplot.
Zemina pak nemá tendenci hloubkově promrzat, což je velice důležité pro aktivitu půdních mikroorganismů, které rozkládají organickou hmotu na živiny přijatelné pro rostliny. Díky této přírodní ochraně se jejich aktivita ani v zimě nezastaví. Další nespornou výhodou podzimního termínu je zamezení rozbahnění půdy, ke kterému dochází při častějších deštích. I při něm může dojít k narušení půdní struktury zvláště v nejúrodnějších horních vrstvách, které jsou při vydatných deštích náchylné i na vyplavování živin.
Jaké mulče jsou pro zahradu nejvhodnější?
Organické mulče jsou pro půdu z mnoha důvodů výhodné. Zlepšují nejen její strukturu, ale podporují i půdní život.
1 Mulčovací borka, kůra
Většina dostupných druhů pochází z kůry jehličnatých dřevin. Kromě té smrkové v různých frakcích seženete také borovou či modřínovou. Výjimkou nebývá ani jejich směs. Hrubší struktura kůry se hodí pro mulčování keřových výsadeb. Dá se ale sehnat i jemná kompostovaná borka. Nevýhodou tohoto materiálu je spotřeba dusíku z půdy při postupném rozkladu. Půdu je pak vhodné každý rok přihnojit dusíkatých hnojivem. Vhodná pro záhony s kyselomilnými rostlinami, ve vřesovištích i dalších keřových výsadbách.
2 Sláma
Sláma se hodí hlavně pro mulčování v užitkové a v permakulturní zahradě. I tady dochází při rozkladu uhlíkatých sloučenin ke spotřebě půdního dusíku, proto je nutné pamatovat na přihnojení záhonů hnojivem bohatým na tento prvek. Sláma se rozkládá poměrně pomalu, ale i tak její vrstvu bude třeba jednou za rok mírně navýšit.
3 Dřevěná štěpka
Dřevěnou štěpku i drť si můžete snadno vyrobit svépomocí zpracováním větví z prořezu stromů pomocí zahradního štěpkovače nebo drtiče. Protože je i tento materiál bohatý na uhlík, budou i při jeho rozkladu půdní bakterie potřebovat hodně dusíku. Mnohem lepší situace bude například u tříleté štěpky, kde spotřeba dusíku klesá.
4 Posečená tráva
V tenké vrstvě se jemně posečená tráva dá použít jako skvělý mulč. Protože se rychle rozkládá, můžete vrstvu doplňovat každý týden, nutné je ale navýšení jen o několik centimetrů. Jedině tak se tráva nezapaří a nenastartují se hnilobné procesy. I na podzim můžete trávou mulčovat, poslední seč se provádí koncem října nebo začátkem listopadu a do zimy se tráva stihne většinou rozložit. Je vhodná na zeleninové a ovocné záhony.
5 Listnatá i jehličnatá hrabanka
Tento materiál si vyrábějte ideálně sami ze spadaného listí i jehličí, z lesa ho nikdy neodnášejte kvůli narušení půdního ekosystému. Kyselé pH bývá mnohem výraznější u jehličnaté hrabanky než u listovky. Výhodou tohoto materiálu je jeho lehkost a perfektní propustnost pro vzduch. Vrstva se musí každý rok doplnit novým materiálem, hrabanka se totiž rychle rozkládá. Vhodné pro mulčování kyselomilných výsadeb, záhonů s hortenziemi, vřesoviště i lesních podrostových záhonů.
6 Kompostovaná kůra
Mulčovací borka jemné struktury má podobně jako čerstvá borka kyselé pH. Díky jemné struktuře je ale vhodná pro mulčování výsadeb s méně vzrůstnými rostlinami, jako jsou cibuloviny, trvalky i růže. Spotřeba dusíku při rozkladu je menší než v případě čerstvé borky. Vhodná pro okrasné záhony i podrostové výsadby.
7 Krabicový karton
Karton bývá používán spíše ve spojení s dalším organickým mulčem, protože se nejedná zrovna o dekorativní řešení. Nicméně je to ideální materiál pro postupné odplevelování větších ploch zarostlých vytrvalým plevelem. Na vodou navlhčené kartony se většinou dává ještě štěpka nebo sláma. Vhodný do permakulturní zahrady.
8 Hobliny
I tento mulč může vznikat jako vedlejší produkt nebo spíše odpad při zpracování dřeva. Efekt je podobný jako u štěpky, i tady se ostatně musí počítat s nutností přihnojení. Jemnější hobliny se ale budou o trochu rychleji rozkládat, proto se budou muset častěji doplňovat. Vhodné pro mulčování podrostových záhonů a pochozích cest.
Jaké jsou výhody mulčování?
Většina majitelů zahrad se pro mulčování rozhodne z důvodu potřeby zamezení zaplevelení záhonů, ke kterému přirozeně dochází. Příroda má totiž tendenci všechny „prázdné“, rostlinami nepokryté povrchy rychle ozelenit, a protože je zemina bohatá na semena planých rostlin, je jejich klíčení a růst jen otázkou chvíle. Mulč sice vzcházení plevelů úplně nevyřeší, ale výrazně ho zpomalí. Půdu navíc nebude třeba kypřit, protože pod mulčem zůstane půda kyprá a dobře propustná pro vodu a vzduch.
Z naprosté většiny jsou organické mulče tvořeny rostlinnou hmotou, která se postupně rozkládá. Ačkoliv je právě nutnost obměny a doplňování vrstvy organickým materiálům vyčítána, je to na druhou stranu i výhoda. Právě organická hmota je totiž prostřeným stolem pro půdní organismy, bakterie i drobné živočichy, kteří tyto složité látky rozkládají na živiny. Není to tedy jen vhodný materiál pro pokrytí povrchu výsadeb, většina hmot funguje i jako hnojivo.
Trendy v mulčování se ale mohou v každé zemi trochu lišit. Zatímco v anglických zahradách se často setkáte s mulčováním hnojem či kompostem, v našich podmínkách to jsou spíše hnojiva bohatá na živiny. Zahraničním trendem je také použití mušlí z kakaových bobů, které i u nás můžete pořídit, ale kvůli dostupnosti a ceně bude tento materiál stále používán jen pro dekorativní účely. Ostatně další výhodou mulčovacích materiálů je i jejich dekorativní funkce, která bývá nejvíce připisována nejpoužívanějšímu mulčovacímu materiálu v okrasné zahradě – borce neboli mulčovací kůře.
Výhody mulče na maximum
Aplikace mulčovacích materiálů není určitě žádná věda, i tak si ale práci můžete zjednodušit.
- S organickým mulčem se vám bude dobře pracovat už jenom kvůli jeho nízké hmotnosti. Sypké materiály se budou nejlépe nabírat lopatou, vláknité pak vidlemi. Po povrchu je rozprostřete hráběmi nebo rycími vidlemi.
- Protože jsou organické mulče opravdu hodně lehké, po aplikaci je mírně hutněte želenými hráběmi. Vrstva tak bude mnohem více kompaktní. Zhutnění je zvláště důležité na okraji záhonů, kde by hrozilo roztroušení mulče do trávníku.
- V případě lehkých mulčovacích materiálů se považuje za ideální vrstva mulče od 5 do 10 cm. U mulčovací borky si můžete dovolit silnější vrstvu, zatímco u jemně sečené trávy udržujte mocnost okolo 5 cm, aby nedošlo k zapaření a hnití.
- Organické mulče se snažte aplikovat několik centimetrů od paty kmene nebo od spodní části stonků. Zajistíte tak nerušené proudění vzduchu i větší odolnost proti houbovým chorobám, na které by jinak rostliny mohly být náchylné.
- Sypké organické mulče nemá smysl aplikovat na půdu s vytrvalými plevely, které se pod povrchem rozrůstají podzemními oddenky. Ani mulč jim v růstu nezabrání. Pro intenzivní odplevelení je nutné použít kombinaci krabicového kartonu a sypkého mulče, i tak bude tento boj trvat minimálně jednu sezonu.
Zelenému hnojení dejte zelenou!
Jeho výhodou je prokypření půdy kořenovým systémem a doplnění organické hmoty i živin do půdy. Některé rostliny pěstované jako zelené hnojení navíc půdu obohacují o dusík, který do půdy uvolňují bakterie žijící na kořenových hlízkách. V září a říjnu můžete vysévat například lupinu, pohanku, hořčici, vikev nebo pelušku. Rostliny lze posekat a teprve potom lehce zapravit rycími vidlemi nebo je klidně na záhonech ponechte až do jara. Po prvním mrazu sice zmrznou, ale i tak budou fungovat jako organický mulč.
Tipy pro správnou aplikaci mulče
Před aplikací mulče na záhony se určitě vyplatí půdu pečlivě připravit. Správný postup vám ušetří čas i práci do budoucna.
- Z půdy nejdříve vyplejte všechen jednoletý i vytrvalý plevel. Nakypřenou půdu jen zlehka zhutněte. Větší výmoly pak dosypejte novou zeminou.
- Povrch zeminy urovnejte hráběmi, aby byla zemina vyrovnaná. Vrchní vrstva by měla být mírně nakypřená s drobtovitou strukturou, neměla by být slitá nebo rozbahněná.
- Mulč je ideální aplikovat po deštích, během sucha pečlivě zalijte, aby se půda dostatečně zvlhčila a došlo tak k propojení půdy s mulčem. Po zálivce nechte asi hodinu zasáknout.
- Po zasáknutí vody do zeminy můžete po povrchu rozprostřít mulčovací materiál. Vrstva by měla v závislosti na druhu materiálu dosahovat mocnosti 5 až 10 cm.
Pro potlačení vytrvalého plevele
Systém postupného odplevelování je oblíbený hlavně v přírodních a permakulturních zahradách, a ačkoliv je opravdu těžké se na některých místech zbavit například bršlice nebo kopřivy, jedno řešení se najde. Půdu porostlou plevelem buď posekejte, nebo plevel ušlapejte k půdnímu povrchu (druhy s dužnatými jemnými stonky). Zemina musí být vlhká, během sucha ji proto zalijte a vodu nechte zasáknout.
Poté po povrchu rozložte krabicové kartony bez kovových spon, lepenky a barevných potisků (barvy obsahují těžké kovy). Okraje by se měly o dvacet centimetrů překrývat, aby nevznikly volné prostory pro růst plevelů. Opět pokropte vodou, aby se i papír zvlhčil a lépe se „napojil“ na půdu. Na povrch pak položte silnou vrstvu dalšího organického mulče. Vhodná je sláma, hobliny, jemně posečená tráva nebo dřevěná štěpka. Tímto způsobem postupně dojde k uhynutí i výběžkatého plevelu, někdy to ale trvá déle než rok.
Text: Ing. Lucie Peukertová
Foto: iStock, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
