Abychom si i příští rok mohli pochutnat na kvalitních a zdravých plodech, nesmíme zapomínat, že sklizní péče o jahodník nekončí. Často se stává, že po sběru posledních plodů ponechávají pěstitelé vyčerpané porosty svému osudu, což vede k poklesu výnosu i kvality sklizně v následujícím roce.
NEZBYTNÁ OPATŘENÍ
Nejprve odstraníme těžko rozložitelný podkladový materiál, například různé límce, podložky či dřevitou vatu, které zabraňovaly zrajícím plodům ležet na zemině.
Ušlapanou půdu v mezičasí kolem rostlin nakypříme, jahody odplevelíme, přihnojíme a především při suchém počasí rostliny zalijeme. Všechny uvedené zákroky podporují vývin nových sazenic a především regenerují rostliny vyčerpané sklizní.
Odstraňujeme šlahouny z porostu, aby nedocházelo ke zbytečnému zahušťování, obzvláště pokud rostliny pěstujeme na černé podkladové netkané fólii, kde nemají šanci kořenit.
K odstraňování šlahounů použijeme nůžky, odtrhávání je krajně nevhodné; vedle poranění kořenového krčku, může totiž snadno dojít k odtržení celé části matečné rostliny.
Při napadení listů skvrnitostí, kterou způsobuje houba Mycospharella, se vyplatí sežnout listy srpem nebo kosou u celého trsu. To bývá dobré provést bezprostředně po sklizni a následně provést postřik fungicidy, porosty přihnojit a následně vydatně zavlažovat, aby se do příchodu zimy vytvořilo co nejvíce nových listů schopných přezimovat.
Listy totiž tvoří nejpřirozenější ochranu rostlin a především jejich srdéček před vymrznutím. Staré listy napadené skvrnitostí spálíme. Až do prvních mrazíků pak udržujeme porosty čisté, nezaplevelené a kypré.
Před příchodem sněhu se velmi osvědčuje rozhodit mezi rostliny kompost, protože v nakypřeném terénu jsou chráněny před mrazivými větry, a také sníh se zde lépe zachycuje a vytváří tak přirozenou pokrývku.
Text: Ludmila Dušková
Foto: archiv
