Jen organická hnojiva jsou základem tolik potřebné organické hmoty. Jak ale správně hnojit?
Základem veškerého hnojení jsou organická hnojiva. Pokud je půdě nedodáme, účinek průmyslových hnojiv je velmi omezen. Organickými hnojivy, jako je hnůj nebo kompost, hnojíme zpravidla na podzim. Močůvkou se hnojí v zimě. Granulovaná organická hnojiva je možné používat celé vegetační období.
Nejznámějším organickým hnojivem je chlévský hnůj. Ten řadíme mezi nejdůležitější organické hnojivo. Není hnůj jako hnůj, jeho vlastnosti se liší dle druhu „původce“. Hnůj zapravený do země uvolní v prvním roce 50 % živin, v druhém roce 30 % a ve třetím cca 20 %. V těžkých půdách se hnůj zarývá mělčeji a v lehkých naopak hlouběji do země.
Organická hnojiva
Nedostatek chlévského hnoje vedl v posledních letech k novému rozmachu organických hnojiv. Většina je na bázi sušených, přírodně fermentovaných hnojů v různých kombinacích (kravský, koňský, slepičí), popř. s přídavkem dalších přírodních složek, jako jsou rohovina či guáno. Výhodou je, že jsou při procesu sušení zbavena klíčivých semen plevelů a choroboplodných zárodků. Práce s těmito hnojivy je snadná, skladování bezproblémové. Díky nim dochází k zúrodnění půdy a jejímu obohacení humusem. Přitom se pracuje s malými váhovými objemy. Jeden kilogram granulovaného hnoje má stejnou vydatnost jako vrchovatě naložené kolečko chlévské mrvy. Na rozdíl od klasické chlévské mrvy je možné fermentovaná granulovaná hnojiva používat nejen na podzim, ale i na jaře a vlastně během celého vegetačního období. I dávkování je velmi jednoduché a zvládne ho každý. Pokud jen vracíme do půdy ztracené látky, postačí dávkování 0,5 kg na 1 m². Hnůj se hodí pro všechny typy a druhy půd, ale velmi se doporučuje u těžkých, pro vodu i živiny málo propustných půd s velkým obsahem jílu. Toto hnojivo je natolik univerzální, že ho lze použít na okrasné i užitkové zahrady, stejně jako do pařenišť a truhlíků.
Kompost
Kompost by neměl chybět na žádné zahrádce. Bez kompostu máme poloviční šance na úspěch. Obohacuje půdu živinami, zvyšuje obsah humusu, podporuje činnost půdních bakterií, zadržuje vláhu a provzdušňuje půdu. Na jeden metr čtvereční záhonů počítejme každoročně s cca 4 kg kompostu. Kvalitním a dobře rozleželým kompostem můžeme hnojit celoročně. Kompost vytvoříme z organického zahradního odpadu, jako je listí, tráva, plevel bez semen, odkvetlé květy, zbytky zeleniny, všechny druhy hnoje, jemný popel ze dřeva a zbytky z kuchyně rostlinného původu. Pokud máme tu možnost, přidáváme do kompostu složky vhodné podle našeho konkrétního typu půdy. Kompost je obvykle uzrálý po dvou letech.
Jeden kilogram granulovaného hnoje má stejnou vydatnost jako vrchovatě naložené kolečko chlévské mrvy.
Typy chlévského hnoje a jejich výhody
Koňský hnůj
- obsahuje nejvíce dusíku
- hodí se k hnojení těžkých a studených půd
- vhodný pro pařeniště
- nehnojíme jím přímo záhony, ale přidáváme do kompostu
Ovčí hnůj
- má nejvyšší záhřevnost
- obsahuje méně dusíku, do pařeniště ho přidáváme s koňským hnojem
- nehnojíme jím přímo záhony, ale přidáváme do kompostu
Hovězí hnůj
- vhodný pro všechny typy půdy
- vyzrálý zarýváme na podzim do záhonů
- nevyzrálý přidáváme do kompostu
- hovězí hnůj je nejhodnotnější
Vepřový hnůj
- k přímému hnojení se nepoužívá
- přidáváme do kompostů
Králičí hnůj
- ideální hnůj
- vhodný k okamžitému přihnojení záhonů
Drůbeží trus
- vysoký obsah živin
- k přímému hnojení nevhodný
- používá se do kompostu nebo vykvašený v tekutém stavu
- vhodný ke květinám a ovocným stromům
Dávkování granulovaných hnojiv
Je velmi jednoduché a zvládne ho každý. Pokud jen vracíme do půdy ztracené látky, postačí dávkování 0,5 kg na 1 m². Hnůj se hodí pro všechny typy a druhy půd, ale velmi se doporučuje u těžkých, pro vodu i živiny málo propustných půd s velkým obsahem jílu. Toto hnojivo je natolik univerzální, že ho lze použít na okrasné i užitkové zahrady, stejně jako do pařenišť a truhlíků.
Text: Ing. Ludmila Dušková
Foto: isifa/Shutterstock
