Trvalky jsou byliny, nevytvářejí tedy nadzemní dřevitou část. Jejich bylinná část na podzim odumírá až k půdě, kořeny přezimují a růst listů a stonků se obnoví na jaře. Pokud je vysadíme nyní, stihnou se dobře zakořenit v ještě relativně teplé půdě do začátku zimy. Konec září a říjen jsou také výborná období pro přesazování trvalek a na dělení i rozsazování starších trsů, na kterých se projevuje únava – mají méně květů, menší listy, některé jsou uprostřed prázdné, odumřelé.
Takovou rostlinu podryjeme, vyjmeme, hrubé okrajové části rozdělíme a vysadíme na nová místa v zahradě, případně se o ně podělíme s přáteli. Je to skvělá možnost, jak získat zdarma nové rostliny. Více rostlin získáme i při koupi větších, dobře prokořeněných sazenic, které hned při výsadbě rozdělíme na více kusů.
Pokud chceme rozdělit příliš velký trs trvalky, která se nedá celá najednou podkopat a vyjmout, odkopáváme z ní jen menší okrajové části.
4 kroky výsadby bylinných trvalek
1 Záhon odplevelíme, přičemž dbáme i na odstranění kořenů vytrvalých plevelů. Vykopeme o něco větší jámu, než je objem květináče s trvalkou nebo přesazovaný či rozdělený trs. Při dělení se snažíme rozdělit je rovnoměrně a tak, aby každá část měla dostatek silných kořenů a oček, z nichž příští rok vyrostou nové výhony.
2 Rostlinu vložíme do vykopané jámy do stejné hloubky, v jaké rostla předtím. Pokud trvalku po výsadbě není vidět, protože je zcela zatažena, místo výsadby označíme štítkem. Tak budeme vědět, kde se nachází a při odplevelování nebo dosázení cibulovin ji omylem nezničíme. Skvěle funguje společná výsadba trvalek a cibulovin. Časné jarní cibuloviny působí v zahradě efektně dříve, než se rozrostou trvalky, a rozrůstající se trvalky později zakryjí odumírající listy cibulovin.
3 Kolem kořenů sázené trvalky nasypeme hlínu, prsty ji zatlačíme na dno jámy nebo mezi kořeny. Tento krok je důležitý, aby se kolem kořenů nevytvořila vzduchová bublina, která by mohla způsobit jejich odumření. Vydatně zalijeme a kleslou půdu doplníme. Při výsadbě různých druhů trvalek si zjistíme jejich konečnou velikost, aby záhon nebyl přehuštěný, nebo naopak poloprázdný. Rostliny by zároveň neměly omezovat chůzi po chodníku ani ničit trávník.
4 Kolem nově vysazených trvalek rozprostřeme vrstvu kompostu nebo dobře vyzrálého hnoje, což pomůže zadržovat vlhkost kolem kořenů a omezí klíčení plevelů. Během zimy je občas zkontrolujeme a ujistíme se, že je nevyvrátil vítr, případně nevyhrabalo zvíře. V prvních letech po výsadbě jim během suchého období dopřejeme občasnou zálivku.
Tip na článek: Rodinná zahrada ve Slaném krásná i na podzim
Výživa a hnojení trvalek po výsadbě
Po podzimní výsadbě aplikujeme hnojivo s vyšší dávkou fosforu, který podporuje rozvoj kořenového systému. Můžeme použít například kostní moučku, která je jeho přirozeným zdrojem.
- Vhodnější než aplikace hnojiva pouze do výsadbové jámy je jeho zamíchání do půdy. Podpoříme tak růst kořenů i směrem ven z jamky, čili lepší zakořenění.
- Na jaře aplikujeme vyvážené hnojivo s obsahem fosforu, dusíku a draslíku, které jsou potřebné pro dobrý růst listů a květů.
- Při výsadbě můžeme jednorázově přidat dávku mykorhizních hub. Díky nim rostliny lépe získávají z půdy vodu i živiny a usnadní se jejich zakořenění. Práškem s obsahem mykorhizních hub posypeme výsadbovou jamku i kořeny. Pozor, mykorhizní houby nepoužíváme současně s hnojivem, protože vyšší dávky hnojiv mohou potlačit růst prospěšných hub.
Text: redakce
Foto: iStock.com
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
