Biočističe
Z nábytku, podlahy, ze stěn se uvolňují různá prchavá chemická rozpouštědla, změkčovadla, exhaláty z topení, stejně jako i z různých čisticích a osvěžujících prostředků. Ty atakují naše zdraví. Působí na nás i ve spánku. Mezi nejběžnější bytové toxiny patří formaldehyd, benzen, amoniak, trichlorethylen, xylen, ale i oxid uhelnatý, oxid uhličitý a samozřejmě elektrosmog z obrazovek, elektrických přístrojů a elektrického vedení.
Při biologickém čištění našeho životního i pracovního prostředí využijeme princip koloběhu prvků, který je v přírodě běžný. To, co je na jedné straně odpad, může být pro některé organismy živinou. Vědci testovali množství bytových rostlin, aby zjistili, zda ony samotné, nebo jejich kořeny a mikroorganismy v kořenovém substrátu jsou schopné absorbovat nepříznivé látky. Některé z testovaných rostlin se ukázaly jako velmi účinné.
Zákeřnost domácích škodlivin
Ze škodlivin jsou nejzákeřnější ty látky, které se snadno odpařují a které jsou i ve velmi nízké koncentraci zdraví nebezpečné, a to i proto, že jsme vystaveni jejich působení dlouhou dobu. Jsou to především organické látky, které se používají jako pomocné při výrobě nábytku, podlahovin, krytin, umělých hmot, barev, tkaniv, osvěžovačů vzduchu, dezodorantů, čisticích i kosmetických přípravků.
Ještě zákeřnější jsou energetické exhaláty, tzv. energetický smog, který ani při vyšší energetické intenzitě nemáme šanci zaregistrovat našimi smysly. Nebezpečné elektromagnetické záření na nás neustále působí z bytových elektroinstalací, televizorů, počítačů, mobilů, ba i z některých druhů osvětlení. Negativní korunu tomu všemu dává energetické záření informačních přenosových sítí – v jejich agresivním poli se prakticky nacházíme neustále.
Tyto rozličné škodliviny nás však neovlivňují jednotlivě, ale v nebezpečném koktejlu – jejich synergický vliv se zesiluje, násobí, což je v konečném důsledku nebezpečnější než jejich individuální negativní působení. Tak mohou vznikat zánětlivá a autoimunitní onemocnění, která lékaři často označují jako vzniklá bez identifikovatelné příčiny, ačkoli skutečnou příčinou může být i nebezpečné bytové či pracovní prostředí, v němž se dlouhodobě pohybujeme.
Ochrana
Naší nejúčinnější ochranou či záchranou před takovýmito nebezpečnými civilizačními ataky je návrat k přírodě, v níž budeme aktivně trávit maximální množství volného času. Taktéž se nesmí podcenit výběr místa, ale hlavně materiálů na stavbu a zařízení domu. Nezbytné je i čištění a detoxikování našich příbytků, a to nejen technickými prostředky, větráním, ale i pomocí interiérových rostlin.
Dobrá rada
Všeobecně se jako minimum doporučuje jedna rostlina na 10 m2 plochy.
I světlo pomáhá
Aby rostliny prospívaly a plnily svůj účel, tedy nejen jako okrasy, ale i jako čističe prostředí, měli bychom v maximální míře zohlednit jejich nároky na světlo, teplo, substrát a zálivku. Bohužel, tyto požadavky často bereme dost povrchně a předpokládáme, že každá rostlina se přizpůsobí těm našim podmínkám, i když zdaleka neodpovídají jejím nárokům.
Porovnejme si intenzitu osvětlení vnějšího a vnitřního prostředí za slunného dne kolem poledne:
- pod širým nebem: 100 000 lx,
- pod stromem: 10 000 lx,
- v bytě za oknem: 2 500 lx,
- uprostřed místnosti: 500 lx.
Nesmí se zapomínat ani na to, že místo, které v létě rostlině vyhovuje, pro ni může být v zimě nepostačující. Například koncem října uprostřed dne za polojasného počasí bychom ve vzdálenosti 50 cm od velkého okna (bez žaluzií) směřujícího na západ naměřili 500 lx; v červenci naměříme v místnosti směřující na jih ve vzdálenosti 2 m od malého okna za záclonami 300 lx; v prosinci během hezkého slunného dne za velkou zasklenou stěnou bez záclon obrácenou na sever naměříme 1 000 lx.
Tyto příklady změn intenzity osvětlení během roku i podle místních podmínek nám dají odpověď na to, proč například rostlině, která dobře prosperovala u okna, po jejím přesunutí o 3 m dál od něj najednou opadaly listy. Nemusí to být způsobeno žádnou nemocí, jen nedostatkem světla.
Rostliny mluví
Rostliny nám i samy napovědí, zda mají nedostatek, nebo přebytek světla.
Při nedostatečném osvětlení:
- stonky rostliny směřují k oknu a ztrácejí barvu,
- listy ztrácejí pestrost barev, jsou světlejší, menší a na stonku dál od sebe,
- přestávají se tvořit poupata a květy,
- rostliny zpomalují, dokonce zastavují svůj růst.
Při přebytku světla:
- na listech vznikají spálené fleky, listy se kroutí,
- tmavá zeleň se mění na žlutozelenou,
- listy vadnou vzápětí po rozvinutí.
Pokud chceme, aby rostliny naplno prosperovaly, je potřebné přizpůsobovat jejich vzdálenost od okna při přechodu z léta do podzimu a zimy, nebo je dokonce přisvětlovat, hlavně pokud jde o vzácné rostliny. V létě je vhodné rostliny letnit, ať už na balkoně, nebo pod stromy v zahradě – ozdraví je to (v místnosti i navzdory naší péči jim přece jen chybí sluneční UV záření, které je v přiměřené míře důležité).
Úloha substrátu
Je potřebné dodržet optimální pH substrátu, na pěstování je vhodnější hrubší vzdušná struktura (rašelina, perlit, keramzit…). Substrát by měl být absorbentem exhalátů, při ponoření nádoby do vody se část exhalátů vyplavuje, ne však všechny, proto je nutné časem substrát vyměnit. Abychom zajistili substrátu kontakt s ovzduším, je nutné ho po zálivce kolem rostliny prokypřit, případně rostliny vysazovat do porézních nádob.
Třídění škodlivin
Hlavně chemické a energetické škodliviny je problematické jednoznačně zatřídit podle jejich rizikovosti a vlivu na naše zdraví. Některé totiž působí poměrně rychle, jiné pomaleji, ale s podobně negativním výsledkem. Oba druhy škodlivin však mohou poškodit zdraví. Škodliviny vyskytující se v bytech a na pracovištích byly z metodologického hlediska zatříděny do následujících skupin:
- skupina A – vysoce prioritní
jejich nebezpečnost je velmi závažná; patří sem hlavně acetaldehyd, benzen, radon, ftaláty či změkčovadla, prchavé organické látky jako formaldehyd, dichlorvos či organofosfátové pesticidy - skupina B – velmi prioritní
oxid dusičitý, toluen, trichlorethylen, tetrachlorethylen, aldrin, dieldrin, olovo, oxid uhelnatý, roztoče - skupina C – prioritní
ektromagnetické pole s velmi nízkou frekvencí, prchavé organické látky, étery glykolu, endotoxiny (nacházejí se ve stěnách membrán baktérií a mají zánětlivý účinek), umělá minerální vlákna používaná na izolaci, cigaretový kouř - skupina D – ostatní
produkované i lidmi (pot, tělesné pachy), mikroorganismy, alergeny přenášené na chlupech domácích zvířat, některé odpady z domácího hobby
Chryzantéma
14 rostlin účinných proti jedovaté bytové chemii
1. Chryzantéma
(Chrysanthemum morifolium)
Absorbuje formaldehyd, benzen a amoniak. Kvete mnohobarevnými květy. Nesnáší mráz, v noci má raději teplotu mezi 5 až 10 °C a přes den plné světlo a teplotu asi 16 °C. Při vyšší teplotě rychleji odkvétá. Kořenový bal by neměl nikdy proschnout. Vyžaduje dobrou zálivku občasným ponořením květináče do vody. Po odkvetení na jaře přesadíme rostlinu do zahrady.
2. Fíkus malolistý
(Ficus benjamina)
Vyhovuje mu dobré světlo, ale bez přímého slunce. Chráníme ho před průvanem a jen mírně zavlažujeme. Je to hezký stromek, ale je mírně jedovatý, proto pozor v domácnosti s malými dětmi.
Fíkus malolistý; Potos
3. Potos
(Scindapsus aureus)
Tam, kde se používá plynový vařič, se uplatní nenáročný plazivý potos, který však mírně dráždí citlivou pokožku. Tato rostlina není náročná na světlo ani na zálivku. Velmi dobře se rozmnožuje pomocí řízků.
4. Tchýnin jazyk
(Sansevieria trifasciata)
Absorbuje trichlorethylen, benzen, xylen i formaldehyd. Tato rostlina je nenáročná na světlo i péči. V létě se musí přihnojovat, v zimě se zálivkou opatrně. Snáší teploty 12 až 30 °C.
5. Anturie
(Anthurium andreanum)
Pohlcuje amoniak, xylen i formaldehyd. Má ráda vyšší vlhkost vzduchu, dobrou závlahu a nepřímé světlo. Své uplatnění najde v kuchyni i obývacím pokoji.
6. Zelenec
(Chlorophytum comosum ’Vittatum‘)
Nejedovatý a nenáročný zelenec dokáže každou místnost vyčistit od toluenu, xylenu, formaldehydu, benzenu i oxidu uhelnatého. Ačkoli pochází z jižní Afriky, nemá rád vysokou teplotu, ideální je pro něj teplota 18 °C, v zimě snese i 8 °C. Má rád silné, ale nepřímé slunce. Je zvyklý na střídání období sucha a vlhka – jeho zhrublé kořeny si udržují potřebnou zásobu vody. V zimě snížíme závlahu a teplotu, na jaře ho přesadíme do čerstvého substrátu. Rostlina se snadno rozmnožuje řízky.
7. Gerbera
(Gerbera jamesonii)
V domácnostech, kde se kouří uvnitř, se uplatní krásně kvetoucí gerbera. Potřebuje plné slunce, dobrou zálivku a občasné přihnojení.
8. Kaktus
(Cereus peruvianus)
V elektrifikované domácnosti se dobře uplatní i sloupovitý kaktus, který je dobrý pohlcovač elektrosmogu. Hezky kvete, má rád plné slunce, ale jen skromnou závlahu.
Kaktus; Žumen routolistý
9. Žumen routolistý
(Cissus rhombifolia)
Tato rostlina je dobrým pohlcovačem formaldehydu podobně jako tchýnin jazyk. Hodí se i do zakouřených místností. Žumen pochází z tropů, proto se dobře cítí při teplotě 15 až 25 °C a na nepřímém slunečním světle. Můžeme ho přivazovat na oporu nebo z něj udělat zelený závěs. Substrát nesmí proschnout ani nesmí být promočený. Každých 14 dní přidáme do zálivky hnojivo. Rostlinu podle potřeby zaštipujeme, aby si udržela kompaktní tvar.
10. Dracéna
(Dracena marginata)
Tato rostlina je jako stvořená do ložnice pro svou vysokou schopnost absorbovat formaldehyd, oxid uhelnatý, benzen i zplodiny kouření. Není pěstitelsky náročná na vodu ani na světlo, dobře roste i v polostínu několik metrů od okna nebo za záclonou. Vyžaduje teplotu od 15 do 25 °C. V létě ji zalijeme, až když substrát proschne do hloubky 2 cm, v zimě do poloviny květináče. Před roztoči rostlinu chráníme preventivním rosením vodou. Dá se pěstovat i hydroponicky.
11. Palmenka nízka
(Rhapis excelsa)
Výborně absorbuje amoniak z čisticích prostředků. Uspokojí se s polostínem bez přímého slunce a s teplotou od 7 do 25 °C. Během zimního vegetačního klidu ji zaléváme méně a teplotu snížíme na 15 °C. V létě ji však zaléváme bohatě a přihnojujeme. Dá se pěstovat i hydroponicky.
12. Ledviník
(Nephrolepis exaltata)
Tato dekorativní kapradina má ráda světlo (ne však přímé slunce) a teplotu od 10 do 20 °C. Během vegetace ji hnojíme jednou za 14 dní a zaléváme ponořením květináče do vody a osprchováním, v zimě vodou šetříme. Tato rostlina nejlépe filtruje formaldehyd.
Fíkus; Ledviník
13. Šeflera
(Schefflera actinophylla)
Nazývá se i chobotnicový strom, má krásně lesklé tmavozelené listy. Vyžaduje teplotu 15 až 25 °C a polostín. Substrát nikdy nesmí vyschnout. Půda by měla sestávat z třetiny klasického zahradnického substrátu, třetiny písku a třetiny rašeliny. Když přeroste, můžeme ji zastřihnout.
14. Fíkusy
(Ficus elastica, F. lyrata)
Ficus elastica má silné voskové listy. Odstraňuje formaldehyd, je známý jako odsavač prachu z místnosti – na prach působí elektrostaticky, ten se potom usazuje na jeho listech. Vlhký hadřík stačí na občasné očištění listů.
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock
